Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Last minute Kréta
Bangladéš, oficiálním názvem Bangladéšská lidová republika (bengálsky গনপ্রজাতন্ত্রী বাংলােদশ), je stát v jižní Asii v historickém Bengálsku, po němž nese název. Přestože se můžeme setkat s tím, že je o Bangladéši hovořeno v ženském rodě, podle Ústavu pro jazyk český je jediné přípustné skloňování podle mužského rodu. Jeho sousedy jsou Indie a Myanmar (Barma). Hlavním městem je Dháka. S počtem obyvatel 158 milionů se tato chudá rozvojová země řadí k nejlidnatějším státům světa. Oficiálním jazykem je bengálština. Většina obyvatel vyznává islám.
Bangladéš znamená „bengálská země“ či „Bengálsko“. Od 2. století př. n. l. tvořil součást Maurjovské říše. Později byl součástí Indie. Od 13. století se zemí velice rychle šíří islám. Roku 1760 se stalo Bengálsko britskou kolonií, ve které vládli hinduističtí vládci. To zvyšovalo napětí mezi muslimy a hinduisty v zemi. V roce 1905 bylo Bengálsko rozděleno na západní hinduistickou a východní muslimskou část. Rozdělení se setkalo s odporem, a tak bylo Bengálsko v roce 1915 opět sjednoceno.
V roce 1947 nechali Britové Britskou Indii svému osudu. Bengálsko bylo opět rozděleno podle náboženství. Převážně hinduistický západ připadl Indii a muslimský východ se stal, pod názvem Východní Pákistán, součástí Islámské republiky Pákistán. Západní Pákistán byl vzdálen od Východního přes 1500 km. V roce 1970 vyhrála volby Lidová fronta, která prosazovala autonomii Bengálska. Pákistánská vláda ale autonomii nezavedla a místo toho poslala do východního Bengálska své vojsko. Vypukla občanská válka, která si vyžádala statisíce obětí. Válku s pomocí Indie a SSSR východní Bengálsko vyhrálo a v prosinci 1971 byl vyhlášen samostatný stát Bangladéš. Prvním premiérem se stal vůdce Lidové ligy šejch Mudžíbur Rahmán. Ten byl v roce 1975 při převratu zavražděn, následně byl vyhlášen výjimečný stav, který byl zrušen až v roce 1991. To vedlo k obnovení demokratického systému, kterému dominují Národní strana vedená Chálid Ziovou a Awami League vedená Šejch Hasínvou, dcerou Mudžíbura Rahmána.
V roce 2009 ustanovila vláda Šejch Hasínové trestní tribunál stíhající pachatele zločinů z období Bangladéšské války za nezávislost, v němž jsou stíháni především bangladéšští islamisté a představitelé opoziční Národní strany. Human Rights Watch vyjádřila pochybnosti o nezaujatosti soudního tribunálu.[zdroj?]
Území leží v deltě řek Gangy a Brahmaputry, které přinášejí úrodné náplavy, ale také ničivé záplavy. Jižní část země leží na pobřeží Bengálského zálivu. Jediným místem, kde se povrch zvedá, jsou Čittágongské hory na severovýchodě země. Podnebí ovlivňují monzuny, přinášející pravidelné a vydatné srážky. Velice časté jsou ničivé povodně a tajfuny, které pravidelně připravují místní obyvatele o obydlí. Cyklón Bhola v roce 1970 zahubil až 500 000 lidí. Země je odkázána na mezinárodní potravinovou pomoc.
Mapa Bangladéše
Lodě zůstávají hlavním dopravním prostředkem
Satelitní snímek
Ústava stanovuje Bangladéš jako stát s parlamentní vládou, kterou má vést volený premiér.[3] Dlouhé období výjimečného stavu ale znemožnilo toto uspořádání státu uskutečnit.
Bangladéš se dělí na 8 oblastí (bengálsky বিভাগ bibhága, pl. বিভাগে bibhágé, anglicky division), každé pojmenované podle svého správního střediska:[4]
Relativně vysoké výnosy zemědělství neuživí vysoký přírůstek obyvatel. Podvýživa je běžným jevem. Země patří k nejchudším na světě, přestože podle FAOSTAT patří k největším producentům juty (2), rýže (4), ryb (5), tropického ovoce (5), brambor (11) a čaje (11) - číslo uvádí velikost v mezinárodním srovnání. Hlavními plodinami jsou rýže, kukuřice, pšenice a čaj, z technických plodin bavlník a juta, ze které se vyrábí pytlovina. Chová se drůbež a vodní buvoli, rozšířený je rovněž rybolov. K dopravě se používá říčních veletoků. Železnice a silnice jsou ve špatném stavu.
Specifickým druhem příjmů státního rozpočtu Bangladéše, hned po příjmech z oděvního průmyslu, jsou peníze plynoucí z OSN za vysílání bangladéšských vojáků a policistů do mírových misí. OSN přispívá vládě Bangladéše nejen kapitační platby za vojáky (cca 1000 USD za měsíc), ale i za používání vojenské techniky a vybavení (včetně nábytku).
Asi 75 % obyvatelstva žije na venkově. Počet obyvatel Bangladéše vzrostl z 44 milionů v roce 1951 na téměř 160 milionů v roce 2015.[5] V metropolitní oblasti Dháky žije až 16 milionů lidí. Bangladéš je tak nejhustěji osídleným státem světa (pokud pomineme malé ostrovní země a městské státy): na území jen o málo větším, než bylo prvorepublikové Československo se tísní více obyvatel než má např. Rusko, resp. bezmála dvojnásobek obyvatel Německa. Takové nakupení populace představuje problém při častých přírodních katastrofách a také velmi zatěžuje životní prostředí státu.
Bengálci tvoří drtivou většinu populace Bangladéše.
| Náboženství v Bangladéši[6] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Religion | Percent | |||
| Islám | 86,6 % | |||
| Hinduismus | 12,1 % | |||
| Buddhismus | 0,6 % | |||
| Křesťanství | 0,4 % | |||
| Ostatní | 0,3 % | |||
Obyvatelé jsou z 87 % muslimové. Je tu velká menšina hinduistů (asi 12 % obyvatelstva). V regionu Čittágongských hor žijí domorodé kmeny, které vyznávají převážně buddhismus. V Bangladéši žije též několik set tisíc muslimských Rohingyů, kteří uprchli před pronásledováním v sousedním Myanmaru.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bangladéš ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Bangladéš ve Wikislovníku| Členství v mezinárodních organizacích |
|---|
,_Dhaka,_Bangladesh_NK.JPG)
.svg)