Barevná teplota

Barevná teplota (též teplota chromatičnosti) charakterizuje spektrum bílého světla. Světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu.

Barevná teplota se měří v Kelvinech.

Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů

• 1200 K: svíčka
• 2800 K: žárovka, slunce při východu a západu
• 3000 K: studiové osvětlení
• 5000 K: obvyklé denní světlo, zářivky
• 5500 K: fotografické blesky, výbojky; toto je obvyklá barevná teplota používaná v profesionální fotografii
• 6000 K: jasné polední světlo
• 6500 K: standardizované denní světlo
• 7000 K: lehce zamračená obloha
• 8000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra)
• 10 000 K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez Slunce

Zrak člověka má schopnost barevnou teplotu subjektivně přizpůsobovat světelným podmínkám – bílý papír vnímá jako bílý, i když je vlivem osvětlení zabarvený. Fotoaparáty a kamery se naproti tomu musí na barevnou teplotu nastavovat („vyvažovat“) – moderní digitální fotoaparáty jsou též zpravidla schopny vyvážení bílé odhadnout automaticky, ale v některých situacích je výhodné prostředí napevno nastavit – často se tak dá předejít například oranžovému zabarvení snímků pořízených v žárovkovém osvětlení nebo naopak modrému nádechu u fotek při zatažené obloze.

Filmový materiál je naproti tomu většinou kalibrován na denní světlo, a barevné tónování se upravuje buď speciálními filtry, nebo dodatečně při vyvolávání v laboratoři.

[editovat] Zajímavosti

Teplota na povrchu Slunce činí asi 5 800 K, proto ho lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra).

Slunce je viděno ze Země jako červené jen při svém východu a západu. Tedy tehdy, kdy je nízko nad obzorem a sluneční světlo na Zemi dorazí až poté, co vykonalo dlouhou cestu nižší a hustší vrstvou atmosféry. Molekuly vzduchu rozptylují více kratší vlnové délky světla (modré světlo), takže pozorovateli zůstane převážně červená. Díky rozptýlenému světlu se jeví obloha jako modrá. Obsahuje-li ovšem atmosféra velké množství vodních par, dojde k absorpci i vlnových délek odpovídajících modré barvě a na obloze tak vznikají mraky, které mají šedou až černou barvu.

[editovat] Související články

• Vyvážení bílé
• Šedá tabulka
• Kalibrační terč

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Fotografie

• Vyvážení bílé na DSLR