Basileios Veliký
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
| Basil Veliký | |
|---|---|
 |
|
| Učitel církve | |
| Narození: | kolem 330 v Cézareji |
| Úmrtí: | 1. ledna 379 v Cézareji |
| Svátek: | 1. leden a 30. leden - pravoslaví; 2. leden - římskokatolická církev |
| Pohřben: | Cézarej (dnešní Kayseri, Turecko) |
| Úřady: | Arcibiskup |
| Uctíván církvemi: | římskokatolická církev; pravoslaví |
| Významné zasvěcené kostely: | Chrám Vasila Blaženého v Moskvě a další |
| Atributy: | kniha, model kostela, lebka, holubice, oheň |
| Patronem: | východního mnišství |
Svatý Basileios z Kaisareie, zvaný též Veliký nebo Filosof (330 – 1. ledna 379) patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kappadočtí otcové (vedle Basileia se k nim řadí též sv. Grégorios z Nazianzu a Basileiův bratr, sv. Grégorios z Nyssy). Kappadočtí otcové, kteří jsou řazeni mezi mladší církevní otce, významně prospěli k všeobecnému prosazení nikájského dogmatu o božské Trojici ve východní církvi (proti arianismu) a díky svému klasickému vzdělání je zpřístupnili přijatelnější literární a rétorickou formou. Východní i západní církev jej uctívá jako svatého.
Basileios pocházel z kappadocké Kaisareie (dnes v Turecku). Vzdělání získal na athénské Akademii, kde byl jeho spolužákem pozdější císař Julián Apostata, který lpěl na pohanském náboženství. V Akademii se spřátelil s Grégoriem z Nazianzu, později se k nim připojil ještě Basileiův mladší bratr Grégorios. mezi jejich učitele patřil například slavný rétor Libanios, který byl nedotčen křesťanstvím, vzýval helénistické ideály, a proto se později přiklonil na stranu císaře Juliána Apostaty.
Po návratu do Kappadokie, vyučoval Basileios rétoriku. Brzy se však rozhodl pro asketický život mnicha. Navštívil proto mnišské komunity v Sýrii, Palestině, Mezopotámii a Egyptě, aby se seznámil s jejich životem. Po návratu založil na otcovských statcích mužský klášter. Nedaleko něho vznikl také klášter ženský, kde žila jeho matka a sestra. Pro obyvatele těchto klášterů sepsal ve dvou verzích řeholi, dnes nazývanou podle něj Basilovou či basiliánskou (obšírnější a stručnější pravidla mnišského života), která se stala základem východního řeckého mnišství. Žádné jiné řehole na východě (v byzantské říši) již nevznikly, došlo pouze k doplnění basiliánské řehole, která je platná dodnes. Basileios propagoval umírněnou askezi, život v klášteře kladl nad poustevnictví. Odůvodňoval to tím, že v klášteře lze projevit nejen lásku k Bohu, ale také k bližnímu (služba lásky - někteří asketi pokládali léčení za praxi neslučitelnou s vírou v Boha, ale Basileios ji prosazoval a zdůvodňoval). Neodděloval příkře mnišskou askezi od požadavků, které měl dodržovat každý křesťan. Do kláštera byly přijímány také děti na výchovu a vzdělávání. Když dospěly, mohly se samy rozhodnou, zda odejdou či setrvají.
Později byl Basileios vysvěcen na kněze a a roku 370 zvolen biskupem v Kaisareii.
Basileios byl vynikajícím spisovatelem, kazatelem a teologem, znalým astronomie, matematiky, lékařství i historie. To znamená, že se vyznal se téměř ve všech tehdy známých vědních oborech. Pro jeho literární činnost je typická jasná argumentace a precizní líčení.
Ve své rozsáhlé literární a kazatelské činnosti obhajoval neochvějně křesťanskou víru proti Juliánu Apostatovi a později nikájské učení proti ariánství císaře Valenta. Stal se jedním z hlavních odpůrců arianismu, proto byl z příkazu císaře byl pronásledován, ale nakonec si vydobyl jeho respekt. Císař mu dokonce daroval statky v okolí Kaisareie, na nichž založil rozsáhlé dobročinné zařízení, tzv. Basilias, kde zbožní zámožní křesťané, zvláště ženy, osobně pečovali o chudé a nemocné spoluvěřící.
 |
Související články obsahuje Portál Křesťanství |
[editovat] Literatura
- DOSTÁLOVÁ, Růžena, Byzantská vzdělanost.
Basileios Veliký v jiných jazycích: Català, Cebuano, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Suomi, Français, Galego, עברית, Hrvatski, Magyar, Italiano, 日本語, ქართული, Latina, Nederlands, Norsk (bokmål), Polski, Português, Română, Русский, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, Kiswahili, Українська, 中文
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 17. 9. 2008 v 07:40.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).