Benjamin Ben-Eliezer
| Benjamin Ben-Eliezer בנימין בן אליעזר |
|
|---|---|
|
19. Ministr národní infrastruktury
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 4. května 2006 | |
| Předchůdce | Roni Bar-On |
|
|
|
| Ve funkci: 2001 – 2002 |
|
| Předchůdce | Ehud Barak |
| Nástupce | Šaul Mofaz |
|
|
|
| Narození | 12. února 1936 (72 let) |
| Politická strana | Strana práce |
| Kneset | 11.−17. |
Brigádní generál Benjamin Ben-Eliezer (hebrejsky: בנימין "פואד" בן אליעזר; arabsky: بنيامين بن إليعازر; 12. února 1936, Bagdád, Irák) je izraelský politik a bývalý voják. Byl prvním iráckým Židem, který vedl Stranu práce. 4. května 2006 se stal ministrem národní infrastruktury ve vládě vedené Kadimou. V letech 2001 až 2002 zastával post ministra obrany.
Obsah |
[editovat] Biografie
Ben-Eliezer se narodil v Iráku a do Izraele emigroval v roce 1950. O čtyři roky později vstoupil do Izraelských obranných sil a stal se profesionálním vojákem. Díky tomu, že pocházel z arabské země a hovořil plynně arabsky, si v armádě vysloužil přezdívku Fouad. Během Šestidenní a Jomkipurské války sloužil jako velitel a při Opotřebovací válce byl raněn. V roce 1977 byl jmenován prvním velícím důstojníkem v jižním Libanonu a sloužil jako styčný důstojník mezi Izraelem a libanonskými křesťanskými milicemi. V letech 1978–1981 byl vojenským správcem nad Západním břehem Jordánu a v letech 1983–1984 působil jako vládní koordinátor aktivit na izraelem okupovaných územích.
V roce 1984 byl poprvé zvolen do Knesetu a od té doby zastával funkce ministra bydlení a výstavby, ministra komunikací, ministra obrany a zastupujícího ministerského předsedy. V současné době je členem parlamentní skupiny Strana práce-Meimad.
V oblasti zahraniční politiky je považován za jestřába. Byl jedním z hlavních architektů izraelské invaze do Libanonu a rovněž silným zastáncem operace Obranný štít v Dženínu. Zastával názor, že by měly být s palestinskými Araby přerušeny mírové hovory, a to do té doby, než se zřeknou násilí proti Izraelcům. Věřil rovněž, že palestinské vedení dokáže zastavit terorismus a opustit jej jakožto politický nástroj.
Žije ve městě Rišon le-Cijon, je ženatý a má pět dětí.
V primárkách Strany práce z 9. listopadu 2005 se umístil na třetím místě. Získal 16,82 % hlasů, což způsobilo, že ubral příznivce Šimonu Peresovi, který se tak umístil na druhém místě za vítězem Amirem Perecem.
[editovat] Odkazy
| Související články obsahuje Portál Izrael |
[editovat] Poznámky
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Binyamin Ben-Eliezer na anglické Wikipedii.
[editovat] Externí odkazy
|
|
|---|
| Ben-Gurion (1948-54) • Lavon (1954-55) • Ben-Gurion (1955-63) • Eškol (1963-67) • Dajan (1967-74) • Peres (1974-77) • Weizman (1977-80) • Begin (1980-81) • Šaron (1981-83) • Arens (1983-84) • Rabin (1984-90) • Šamir (1990) • Arens (1990-92) • Rabin (1992-95) • Peres (1995-96) • Mordechaj (1996-99) • Arens (1999) • Barak (1999-2001) • Ben-Eliezer (2001-02) • Mofaz (2002-06) • Perec (2006-07) • Barak (2007-současnost) |
