Bergamské Alpy
| Bergamské Alpy Alpi Bergamesche |
|
|---|---|
 |
|
| Bergamské Alpy | |
| Nejvyšší bod | Pizzo di Coca (3 052 m) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Alpy |
| Sousední celky | Bernina, Adamello-Presanella, Tessinské Alpy, Tambo |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Itálie |
| Horniny | břidlice, rula, diorit, vápenec, dolomit |
| Poznámka | |
| Povodí | Adda, Oglio |
Bergamské Alpy je rozlehlá a horopisně nejednotná horská skupiny v Itálii zaujímající prostor mezi městy Bergamo, Edolo, Sondrio a jezerem Lago di Como. Nejvyšším vrcholem je Pizzo di Coca (3 052 m).
Obsah |
[editovat] Poloha
Bergamské Alpy zaujímají plochu 3 500 km² a řadí se tak spíše k k těm rozlehlejším pohořím Alp. Sever území odděluje od masivu Bernina dlouhé údolí Valltelina (tok řeky Adda) a Oglio, východ pohoří vymezuje řeka Oglio až k jezeru Lago d´Iseo a údolí Val Camonica. Západní hranici tvoří plocha Comského jezera. Na jihu se pohoří přirozeně snižuje do Lombardské nížiny.
[editovat] Geologie
Geologické uspořádání je velmi komplikované. Západní, severní a severovýchodní část pohoří je tvořena paleozoickými krystalickými horninami (břidlice, rula, diorit), v jižním a jihovýchodním území jsou to především vápenec a dolomit a jeho konglomeráty.
[editovat] Členění
Nejvyšším horským celkem jsou Orobské Alpy táhnoucí se ve směru západ - východ v délce 80 km nad údolím Valltelina. Mimo několika menších ledovců zde najdeme také nejvyšší vrchol Bergamských Alp - Pizzo di Coca. Vrcholy zde mají výrazný tatranský charakter, v četných karech leží mnoho nádherných jezer. Zcela jinou krajinu na jih od hřebene Orobie najdeme v okolí údolí Valle Brembana, které dělí Bergamské Alpy ve směru sever - jih na dvě poloviny. Východně od údolí leží divoce rozervaná skupina Presolana (Pizzo della Presolana, 2 521 m) a malý horský masiv Avera - Iben (Pizzo Avera, 2 512 m). Tyto horské skupiny charakterizují osamocené shluky vápencových skal a bujně zelená údolí. Na západě území v blízkosti Lago di Como leží snad nejmalebnější horské celky Grigna a Resegnone (Grigna Setterionale, 2 409 m), v mnohém připomínající o něco zelenější Dolomity. Zde také najdeme největší koncentraci stále populárnějších zajištěných cest. Na severním konci jezera Como leží plošně malá, ale značně vysoká skupina Legnone (Monte Legnone, 2 609 m).
[editovat] Vrcholy
Hlavní vrcholy Bergamských Alp:
| Vrchol | Výška | |
|---|---|---|
| (m) | ||
| Pizzo di Coca | 3 052 | |
| Pizzo di Scais | 3 040 | |
| Pizzo di Redorta | 3 037 | |
| Pizzo del Diavolo | 2 915 | |
| Pizzo Recastello | 2 888 | |
| Monte Gleno | 2 883 | |
| Monte Tornello | 2 688 | |
| Corno Stella | 2 620 | |
| Monte Legnone | 2 610 | |
| Pizzo dei Tre Signori | 2 554 | |
| Monte Toro | 2 524 | |
| Pizzo Arera | 2 512 | |
| Pizzo di Presolana | 2 511 | |
| Pizzo Camino | 2 492 | |
| Grigna Setterionale | 2 410 | |
| Monte Resegone | 1 876 | |
[editovat] Horská a silniční sedla
Horská a silniční sedla v Bergamských Alpách:
| Sedlo | Oblast | Type | Výška (m) | |
|---|---|---|---|---|
| Passo di Val Morta or del Diavolo | Valle Seriana do Sondrio | horské sedlo | 2 601 | |
| Passo di Venina | z Valle Brembana do Sondrio | horské sedlo | 2 433 | |
| Passo del Salro | z Valle Seriana do Sondrio | horské sedlo | 2 419 | |
| Passo del Venerocolo | z Val di Scalve do Aprica | pro jízdu koněm | 2 315 | |
| Passo di Idordona | z Valle Brembana do Sondrio | horské sedlo | 2 080 | |
| Passo di San Marco | z Bergamo do Morbegno | silníční | 1 985 | |
| Passo del Vivione | z Val di Scalve do Edolo | silniční | 1 819 | |
| Passo di Presolana | z Clusone do Val di Scalve | silniční | 1 286 | |
| Aprica Pass | z Edolo to Sondrio | silniční | 1 181 | |
[editovat] Údolí
Z významných dolin modelujících tvář krajiny je mimo největšího údolí Valle Brembana ještě komunikačně důležité Val Seriana, Val Scalve, Val Paisco a na západě pak Val Pioverna, Val Varone, Val Lesina a další.
[editovat] Vodstvo
Vody regionu odvádějící do Jaderského moře dvě řeky ústící do Pádu. Severní a západní část napájí řeku Adda a jezero Lago di Como, vody z východu a jihovýchodu řeku Oglio a jezero Lago d´Iseo.
[editovat] Turismus
Bergamské Alpy patří mezi hustě zabydlené masivy Alp. Mimo velkých měst Bergamo, Edolo a Sondrio ležících po obvodu pohoří, najdeme přímo v centru hor zajímavá malá městečka - malebné Chisone, Telegio a další. Známe jsou rovněž mondénní lázně San Pelegrino Terme. Orobské Alpy jsou dobře zpřístupněny hustou sítí značených chodníků, nejpopulárnější je sedmidenní přechod po dálkové trase Sentiero delle Orobie.
[editovat] Externí odkazy a zdroje
- Grigna Settetrionale – popis procházky po Bergamských Alpách
- publikace Průvodce po evropských horách (Italské Alpy - západ, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1
 |
Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy |
|---|---|
|
Adamello-Presanella | Bergamské Alpy | Bernina | Brenta | Dolomity | Fleimstalské Alpy | Gardské hory | Grajské Alpy | Julské Alpy | Karnské Alpy | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Livigno | Masiv Mont Blanc | Ortles | Ötztalské Alpy | Platta | Přímořské Alpy | Rieserferner | Sarntalské Alpy | Sesvenna | Stubaiské Alpy | Tambo | Tessinské Alpy | Vicentinské Alpy | Walliské Alpy | Zillertalské Alpy | |