Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Bernina

Bernina
Piz Bernina a Piz Roseg
Piz Bernina

Nejvyšší bod 4 049 m n. m. (Piz Bernina)
Poznámka nejvyšší pohoří Východních Alp

Nadřazená jednotka Východní Alpy
Sousední
jednotky
Platta, Albula, Ortles, Bergamské Alpy, Tessinské Alpy, Livigno, Tambo
Podřazené
jednotky
Bergell

Světadíl Evropa
Stát Itálie Itálie, Švýcarsko Švýcarsko
Horniny žula, amfibol
Povodí Adda, Mera, Inn
Souřadnice
jezero Silvaplana a Piz Corvatsch

Masiv Bernina bývá někdy společně s Livigno a skupinou Sesvenna spojován do jednotného celku Rétské Alpy (Rhetian Alps). Je to vysoká a bohatě zaledněná oblast na území švýcarského kantonu Graubünden a italské provincie Sondrio. Bernina je nejvyšším pohořím Východních Alp.Zvedá se pozvolna z jihu od úrodného údolí Valtellina jako gigantický horský val a je rájem turistů a horolezců. Nejvyšším vrcholem masivu je Piz Bernina (4 049 m), který zároveň jako jediný ve Východních Alpách překračuje hranici 4 000 m, poté Piz Zupò Význam slova Bernina je dodnes nevyjasněný. Slovo Barnyna znamenalo předsíň. To bylo uváděno v r. 1429. Právě tak slovo Pernina uváděné v roce 1538 postrádá výklad významu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Pohoří zaujímá plochu 1 500 km². Na severozápadní straně je určeno údolími Val Bregaglia (údolí říčky Mera) a Oberengadin (horní část Innu). Severovýchodní hranici tvoří údolí Val Bernina, sedlo Berninapass (2 328 m) a údolí Val Poschiavo, jižní údolí řeky Adda zvané Valtellina, západní údolí řeky Mera.

Geologické složení[editovat | editovat zdroj]

Geologické složení pohoří je složité a nejednotné. Žula je základním prvkem hlavního hřebene. Setkáme se však i s hlubinnými vyvřelými horninami jakými jsou zelený amfibol a granodiorit. Horolezecky nejzajímavější část pohoří - masiv Bergell je vystavěn z pevné a odolné žuly. Masiv Disgrazia je tvořen čtvrtohorním dioritem. Na území najdeme také vápence a slepence.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Východ území patří opět žulovému pohoří Bregaglia. Na jih od masivu Disgrazia najdete ještě nižší nejvíce na jih vysunutou skupinu Masino (Piz Lingoncio). Centrální masiv tvořený hlavním alpským hřebenem prezentuje především vrchol Piz Bernina. V jeho okolí leží mnoho dalších vysokých štítů - Piz Roseg, Piz Zupo, Piz Argient. Východně od Berniny leží samostatně uváděná skupina Bellavista a Palü. Na tento hlavní a nejvyšší hřeben se napojuje několik menších masivů - Corvatsch (3 451 m) a Margna - Tremoggia (3 159 m). Západně od údolí Valmalenco najdeme ještě menší horský celek Scalino (Piz Scalino, 3 323 m) a Cambolo (2 900 m).

Vodstvo a zalednění[editovat | editovat zdroj]

Horstvo je významným rozvodím, odděluje dva evropské vodní systémy - řek Pádu a Dunaje. Odvodnění ze severu zajišťuje Inn (ve Švýcarsku zvaný Enn), který svými vodami napájí Dunaj a Černé moře. Jižní oblasti jsou odvodňovány řekou Adda, jež pramení nad Bormiem a u městečka Colico se vlévá do jezera Lago di Como. Následně napájí řeku Pád a Jaderské moře. Severní okraj pohoří (Horní Engadin) je oblastí bohatou na jezera - Sils (Lej da Segl), Silvaplana (Lej da Silvaplauna) a další. Jižní strana pohoří je bohatá na přírodní ledovcová jezera (Lago Scarolda (2 456 m), Lago Palü (1 921 m), i na přehradní nádrže (Lago di Alpe Gera, Lago Campomoro). Na východě území, pod sedlem Berninapass se rozkládá velké jezero Lago Bianco (2 234 m). Rovněž zaledněním patří Bernina na přední místo v Alpách (ledovce Morteratsch, Sella, Pers, Tschierva atd.). Největší ledovce jsou na švýcarské straně. Na italské straně jsou největšími ledovými plochami ledovce Scerscen, Fellaria, Disgrazia a další.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Bernina je velmi dobře zpřístupněno řadou turistických stezek vedoucích do velkých výšek a mnoha bivaky a horskými chatami. Hlavním turistickým centrem na jihu Berniny je městečko Chiesa in Valmalenco ležící jen 13 km jižně od vrcholu Piz Bernina (o 3 000 m níže) v dolině Valmalenco. Na severu (Švýcarsko) je to Pontresina, kde je i kemp. Silniční spojení zajišťují dvě hlavní silnice : Zernez - Tirano přes sedlo Berninapass a Zernez - Chiavenna přes sedlo Malojapass (1 815 m). V oblasti Horního Engadinu je železnice (Rhétská dráha, Rhätische Bahn) po níž jezdí mimo jiné tzv. Bernina-Express.

Hlavní vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Piz Roseg
Piz Morteratsch
Piz Badile
Rifugio Diavolezza

Skupina Bernina (Berninagruppe)

Skupina Bergell (Bregaglia)

Horské Chaty[editovat | editovat zdroj]

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Západní část (výchozí bod silnice směrem na Chiareggio)

Centrální část (výchozí bod Campomoro)

Východní část (výchozí bod silnice mezi Chiesa in Valmalenco a Campomoro)

Švýcarsko[editovat | editovat zdroj]

Centrální část (výchozí bod Pontresina)

Východní část (výchozí bod stanice lanové dráhy Morteratsch)

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • publikace : Průvodce po Evropských horách (Švýcarsko, Itálie - vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-74-6
  • publikace : Průvodce po evropských horách (Italské Alpy - západ, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bernina&oldid=16174009
Stránka byla naposledy upravena 18. 6. 2018 v 16:29. Editovat celý článek Bernina.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy