Bosáž

Pozdněrománská bosáž použitá při stavbě Hlízové věže na hradě Zvíkov

Bosáž (z franc. le bossage – výstupek, la bosse – hrb, boule) je plastické vyznačení kvádrového zdiva hrubým přitesáním vypouklých stěn kvádrů (rustika), fasetovým opracováváním bos nebo vypracováním stěny kvádrů do tvaru jehlanu či valbových střech (bosáž diamantová, neboť připomíná diamantové broušení, či též jehlancová; užívá se v renesanci).

[editovat] Funkce bosáže

Přestože bosáž původně vychází z čistě technologického způsobu opracování kvádrů, neboť jejich čelní strana při zdění nemusí být hladká a její neopracování znamená zrychlení práce, je funkce bosáže především estetická. Bosované zdivo působí dojmem pevnosti a nepohnutelnosti. Časté je jeho užití ve spodních částech staveb.

[editovat] Typy bosáže

Spodní část Matyášovy brány na Pražském hradě je členěna bosáží

[editovat] Podle opracování

• Nejstarším typem bosáže je vystupující neopracovaný povrch kamene lemovaný tzv. stezkami. Stezky jsou mj. nutné z technologického hlediska pro přesné zpracování ložných ploch kvádru.
• Mladším typem bosáže je předstupující pole s čelní hladkou plochou, které může být od hrany kvádru i několikanásobně plasticky odsazeno pomocí pravoúhlých odskoků, případně opatřeno okosem, zpravidla pod úhlem 45°.
• Častá je tzv diamantová bosáž, kdy je viditelná plocha kvádru opracována do tvaru jehlanu či valbové střechy.

[editovat] Podle spárořezu

• Nejčastějším typem bosáže je kvádrová bosáž. Jednotlivé kvádry jsou zpravidla pravidelně uspořádány, ne však nutně (Hlízová věž na Zvíkově).
• Především v manýrismu a raném baroku je objevuje Pásová bosáž. Kvádry jsou zde opracovány tak, že chybí vertikální stezky a proto tvoří vodorovné pásy. Pásová bosáž je též často spojena v jeden celek s klenáky.
• Specifickým typem pásové bosáže je prstencová bosáž, která přepásává sloupy nebo pilastry (opět v manýrismu a baroku.
• Zdůraznění nároží bosáží nebo kvádrováním, případně jen pásováním se nazývá armování.

[editovat] Podle materiálu

Základní materiálem bosáže je kámen, časté je však i zpracování napodobením kamene pomocí malty či omítky (tzv. kvádrování). Možné je též pouze malířské zpracování bosáže, například pomocí v renesanci rozšířeného sgrafita (sgrafitová bosáž, též sgrafitová rustika či lidově tzv. psaníčka)

[editovat] Slohové zařazení

Bosáž se objevila na pozdně antických stavbách, nejprve spíše technického charakteru (mosty, akvadukty atp.). Ve středověku byla používaná spíše výjimečně na stavbách spíše pevnostního charakteru. V Česku ji najdeme pouze na veži románské císařské falce v Chebu a o něco mladších věžích hradů Zvíkov a Tachov. (tzv. hlízové věže) Hojné je užití bosáže na renesančních a manýristických stavbách, kdy došlo k vytvoření tzv. rustikového řádu, jehož základním slohovým prvkem je právě bosáž. Běžné je též užití v baroku, ale i klasicismu a slozích historismu (neorenesance, neobarok, neoklasicismus atp.)

[editovat] Reference

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Bosáž

• DUDÁK, Vladislav a kol.: Encyklopedie světové architektury, Baset, Praha 2002, ISBN 80-86-223-90-6, S. 126–127.

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.