Bosenština

Bosenský jazyk je jihoslovanský jazyk Bosňáků, vycházející z východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím okolo 2 milionů lidí v Bosně a Hercegovině (1,7 mil.), Srbsku a Černé Hoře (245 000) a západní Evropě a Severní Americe (150 000) a také nezjištěné množství emigrantů v Turecku. V podstatě jde o jiný název pro v Bosně a Hercegovině užívanou variantu srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.

Jen ze strany srbských a chorvatských lingvistů je sporná otázka názvu jazyka, který by podle nich měl nést jméno podle národa (Bosňáků) - bosňáčtina a ne bosenština, která odkazuje na všechny obyvatele Bosny a Hercegoviny.

Bosenština má pět dialektů: novoštokavský ijekavský (východohercegovský-krajišský) (600 000 mluvčích), zetsko-sjenický (220 000 mluvčích), východobosenský (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský („mladší ikavský“) (200 000 mluvčích) a kosovsko-resavský (70 000 mluvčích).

[editovat] Základní prvky bosenského jazyka

Jazykový standard ještě není plně užívan médii bosňáckého národa v Bosně a Hercegovině a v Sandžaku, ale v poslední době dochází k mírnému posunu. Některá bosenská média se zaměřují výhradně na bosňácké publikum jako např: televizní stanice TV Hayat, deníky Dnevni Avaz a Jutarnje novine. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních médiích; celostátní televizi BHT, federální televizi FTV a na BH rádiu.

Bosenčice v 15. století, latinka a arabice

• kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány:
  • hlaholicí, „glagoljica“, dochovalo se jen velmi málo úkázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky
  • bosenčicí, „bosančica“ zvláštní typ cyrilice, který se dále rozvinul v psací písmo (kurzívu) pojmenovanou „begovsko pismo“ begovské písmo, nejstarší památkou je Humačka ploča (Humská deska) z 10. století
    • „stećci“ stečci (kamenné náhrobky) ze 12.-15. století
    • „povelje“ (úřední listiny) vydávané bosenskými bány a králi ve 12.-15. století
    • knihy františkánských mnichů
  • arabicí, „arabica“ upravené arabské písmo na slovanskou abecedu - literatura alhamijado
    • literatura na orientálních jazycích, používající arabštinu, turečtinu a perštinu
  • latinkou, „latinica“ hojně užívané písmo až za doby Rakousko-Uherské okupace a postupně převládlo nad bosenčicí

Humačka ploča 10./11. stol.

[editovat] Specifika bosenského jazyka

Během rozpadu SFRJ a během války v Bosně a Hercegovině byla dokončena standardizace bosanského jazyka, a to ve slovníku Aliji Isakoviće, pravopisu Senahida Haliloviće a gramatikou Dževada Jahiće i Senahida Haliloviće. Bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů, arabizmů …) a používáním písmena "h" a "f" ve významných slovech hovoru Bosňáků.

Mezi bosenská specifika patří také dualní používání některé slovní zásoby např.:

Leden - januar nebo siječanj; chléb - hljeb nebo kruh; Tisíc - hiljada nebo tisuća; Tlak - pritisak nebo tlak; Ostrov - ostrvo nebo otok; Barva - boja nebo farba; Vlak - vlak nebo voz; Teta - strina nebo amiđinica; Divadlo - pozorište nebo kazalište

Bosenský jazyk je stejně jako srbština a chorvatština jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny.

[editovat] Související články

• Srbochorvatština

Jazykový portál