Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| Republika Bosna a Hercegovina Republika Bosna i Hercegovina Република Босна и Херцеговина |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Intermeco | |||
| Geografie | |||
| Hlavní město: | Sarajevo | ||
| Rozloha: | 51 233 km² z toho zanedbatelně % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Maglić (2 386 m n. m.) | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 4 007 608 | ||
| Hustota zalidnění: | 78 ob. / km² | ||
| HDI: | ▲ 0,802 (vysoký) (75. na světě, 2007) | ||
| Jazyk: | bosenština, srbochorvatština - (diskutabilní) | ||
| Náboženství | římskokatolické, pravoslaví, islám | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | de facto konfederativní republika | ||
| Vznik | 5. dubna 1992 (rozpadem Jugoslávie) | ||
| Členové předsednictva | Željko Komšić, Nebojša Radmanović, Haris Silajdžić | ||
| Předseda vlády | Nikola Špirić | ||
| Měna | Konvertibilní marka (BAM) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| MPZ | BiH | ||
| Národní TLD | .ba | ||
Bosna a Hercegovina (BiH, BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина) je federativní přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum.
Obsah |
Na severu, západě a na jihu hraničí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Hranice tvoří řeky (hlavně na severu a na východě), na jihozápadní straně je přirozenou hranicí soustava horských pásem. Hranice státu se z velké části nekryjí s hranicemi etnickými. Země má přístup k Jaderskému moři a rozděluje tak Chorvatsko na dvě části.
Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina(Hum).
Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).
Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).
V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Milošević a Franjo Tuđman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.
Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.
Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu; se Srbskem potom na východě a s Černou Horou na jihovýchodě.
Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posavinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu.
Hlavní město státu je Sarajevo (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka (přes 100 000), Zenica, Tuzla, Mostar , Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje a Livno.
Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: Panonská nížina, Horské a polohorské oblasti a Jaderské moře.
Panonská nížina leží na severu země a převládá v ní kontinentální klima. Zimy jsou mírné s průměrnou teplotou v nejchladnějším měsíci lednu od -0,2 do -0,9 stupňů Celsia. Naopak léta bývají dlouhá a teplá s průměrnou teplotou v nejteplejším měsíci červenci od 21 do 23 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 1050 litrů na metr čtvereční na západě území do 750 litrů na metr čtvereční na východě území.
Horské a polohorské oblasti (známé v bosenštině jako planiny) zabírají většinu plochy Bosny a Hercegoviny. Jsou charakteristické krátkým teplým létem a dlouhou chladnou zimou. Průměrná celoroční teplota je 5 až 7 stupňů Celsia. Nejchladnější teplota je v lednu a pohybuje se od 2,5 do – 3 stupňů Celsia. Minimální teploty mohou klesnout až na – 35 stupňů Celsia. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 1200 litrů na metr čtereční.
Klimatická oblast Jaderského moře zabírá v BiH jen velmi malou plochu na území kolem města Neum na jihu země. Je charakteristická dlouhými teplými léty a mírnou zimou. Průměrná celoroční teplota vzduchu se pohybuje od 14 do 14,7 stupňů Celsia. V oblasti jsou poměrně velké roční srážkové úhrny, které dosahují od 1500 do 2000 litrů na metr čtvereční. Srážky jsou nejčastější v období zimy a jara, zatímco léta bývají poměrně suchá.[4]
Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km²), Republika srbská (25 208 km²) a oběma uvedenými entitami spravovaný Distrikt Brčko (493 km²).
Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů.
Republika srbská se skládá 7 regionů:
Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet.
V době socialismu bylo v BaH umístěno velké množství těžkého průmyslu. Závody, které se tu nacházely, byly významnou částí průmyslu celé SFRJ: zbrojovky, hutní a strojírenské továrny, stavební firmy. Dnes trpí zastaralým vybavením a nekonkurenceschopností svých výrobků na vyspělých trzích. Přesto ještě stále živí velkou část obyvatel; sektor služeb zatím nedosahuje podílu na hospodářství srovnatelného se západními zeměmi.
Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1998), zato ale růst se značně zpomalil (1999). HDP je i nadále pod úrovní z roku 1990. Nezaměstnanost činila v roce 2002 okolo 40 %.
Na rozvoji ekonomiky BaH se podílí v rámci zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) i ČR (BaH byla zařazena mezi prioritní země české ZRS).
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a také turistiky ale zůstává kolem 2000 objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na FBaH a RS); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo několik let obléháno. Mnoho min je však také rozeseto i po celém území státu.
Nyní se díky mohutné pomoci západních (hlavně evropských) zemí situace zlepšuje. Silniční síť je na většině hlavních tahů dobře obnovena. Přesto však vzhledem k sílící motorizaci země na mnoha místech nedostačuje; výstavba dálnic, či jiných moderních silničních komunikací, postupuje velmi pomalu (pouze krátké úseku u Sarajeva a Banja Luky jsou v provozu).
Podle sčítání z roku 1991 v BaH žilo 44 % Bosňáků (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31 % Srbů a 17 % Chorvatů; dalších 6 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou katolíci, přes 90 % Bosňáků jsou muslimové a 99 % Srbů jsou pravoslavní.
Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během občanské války z let 1992 – 1995 zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.
Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 žilo v Bosně a Hercegovině 52 % Bosňáků, 34,1 % Srbů, 12,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.
|
|||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||