Bouldering

Bouldering je druh lezení, provozovaný bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých skalách několik metrů nad zemí. Název pochází z anglického slova boulder - balvan.

V současnosti získává velkou popularitu hlavně u začínajících lezců, asi i díky své nenáročnosti na vybavení a zkušenosti.

[editovat] Historie

Průkopníky boulderingu se stali Britové v 80. letech 19. století. Původně byl však bouldering používán pouze jako složka tréninkového plánu horolezců, přičemž cílem přípravy byly náročnější výstupy v horách. Jako samostatnému sportu se boulderingu poprvé začal věnovat v 50. letech 20. století John Gill, přední gymnasta, který shledal „lezení po šutrech“ zábavným.

[editovat] Vybavení

Boulderista s bouldermatkou.

K jeho provozování v zásadě není nezbytné nic - stačí ruce a nohy. Nejběžněji používaným vybavením jsou

• lezečky, což je speciální obuv, která zároveň chrání nohu, a zároveň umožňuje jemné a obratné kroky a má dobrou přilnavost ke skále
• tzv. bouldermatka což je měkká podložka, která v případě pádu zabrání vážnějšímu zranění.
• pytlík s „magnéziem“, což je chemický přípravek () omezující pocení rukou

Použití magnézia je u některých terénů kontroverzní, například na pískovcových skalách je zakázáno.

[editovat] Bezpečnost

Jištění při boulderingu.

Obvyklým bezpečnostním opatřením je jištění další osobou. Přitom neprobíhá pomocí lana a jistící techniky jako v horolezectví, ale jisticí zasahuje přímo pouze svýma rukama. Cílem je usměrnit pád lezce tak, aby nedopadl v nebezpečné poloze těla, např. hlavou na vyčnívající kámen. V případě nehody také další osoba může poskytnout pomoc.

[editovat] Terén

Jak z názvu vyplývá, klasickým terénem boulderingu jsou různé balvany a menší skalky. Do definice boulderingu by spadal např. i dlouhý traverz rozsáhlého skalního útvaru, když by se lezec pohyboval nízko nad zemí.

Neostrá je také hranice, jaké skalní útvary a jakou výšku lze ještě považovat za malou. Vyšší bouldery se označují jako „high bally“. Bouldering ve výšce v řádu desítek metrů a s velkým rizikem smrti v případě pádu by většina lezců označila spíše za skalní lezení stylem free solo.

Bouldering lze také provozovat na umělých stěnách ,„bouldrovkách“, v tělocvičnách apod., které slouží hlavně k zimní přípravě.