Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Brač (italsky Brazza, latinsky Bretia nebo Brattia) je chorvatský ostrov v Jaderském moři poblíž Splitu.
Obsah |
Na severu a východě dělí ostrov od pevniny Bračský průliv, na jihu jej dělí Hvarský průliv od ostrova Hvar a na západě Splitská úžina od ostrova Šolta. Ostrov měří na délku 40 km východo-západním směrem, jeho šířka dosahuje 13 km. Délka pobřeží ostrova je 175 km. Svou rozlohou 396 km² je největším ostrovem Dalmácie a třetím největším jadranským ostrovem. Nejvyšší vrchol Vidova gora (výška 778 m) je nejvyšším bodem v Jaderském moři.
Na ostrově žije 14 031 obyvatel[1]. Největším sídlem je Supetar (3 016 obyvatel[2]). Další obce: Bobovišća, Bol, Dol, Donji Humac, Dračevica, Gornji Humac, Ložišća, Milna, Mirca, Murvica, Nerežišća, Novo Selo, Postira, Povlja, Pražnica, Pučišća, Selca, Splitska, Sumartin, Sutivan, Škrip.
Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je turistický ruch. Významný je rovněž rybolov, zemědělství (vinná réva, olivy) a těžba mramoru (použit např. pro stavbu Diokleciánova paláce ve Splitu nebo Bílého domu ve Washingtonu, D.C.).
Podnebí ostrova je středomořské. Léta jsou teplá a suchá s průměrnou teplotou 25°C, zimy krátké a deštivé s průměrnou teplotou 9°C. Sníh zde padá průměrně dva dny v roce a neudrží se déle než 10 hodin. Úhrnné roční srážky se pohybují od 700 mm (Sutivan) do 1 400 mm (Dol). Průměrnou délkou 2 700 hodin slunečního svitu ročně patří Brač k nejvíce slunečným oblastem Jadranu. Teplota moře dosahuje v létě 24°C, v zimě neklesá pod 14°C. Během chladnějších měsíců se střídají studené severní větry (bóra) s teplými jižními (jugo), v letním období převažuje severozápadní vítr (maestral).
Spojení s pevninou zajišťují trajekty (linky Split—Supetar a Makarska—Sumartin). V roce 1993 zahájilo provoz letiště Veško polje pro letadla do 100 cestujících, kam směřují charterové lety během letní sezóny. Většinu obcí na ostrově propojuje síť asfaltových silnic vybudovaných v 70. letech.
Archeologické nálezy datují osídlení ostrova už v paleolitu. Další nálezy osídlení ilyrskými kmeny jsou z doby bronzové a železné. Ostrov byl po roce 9 podroben Římany, později byl pod správou Byzantské říše. Roku 925 se ostrov stal součástí středověkého chorvatského státu. Ve 12. století, po spojení Chorvatska s uherským královstvím, získal ostrov na téměř dvě století samostatnost.
Od 1268 do 1357 byl Brač součástí Benátské republiky. Poté se zde střídala nadvláda Uherska, bosenského krále a Benátské republiky při zachování omezené autonomie ostrova. Benátky ostrov ovládaly více než 4 století do roku 1797. Během této doby se na ostrově usazovali uprchlíci z Bosny držené Osmanskou říší.
Po podrobení Benátek Napoleonem se Brač stal krátce administrativní součástí Francie. Roku 1807 ovládla ostrovy Brač a Korčula s pomocí ruského námořnictva Černá Hora. Vídeňský kongres v roce 1814 rozhodl o připojení Brače k Rakousku. Po rozpadu Rakousko-Uherska roku 1918 se stal ostrov součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Počet obyvatel počátkem 20. století dramaticky klesl v důsledku silné emigrace.
V roce 1941 okupovala ostrov Itálie. Po její kapitulaci roku 1943 obsadila ostrov v červnu 1944 německá vojska. Po osvobození byl ostrov součástí Jugoslávie až do získání nezávislosti Chorvatska roku 1991.
| Související články obsahuje Portál Chorvatsko |