Brazilské kapitánie
Kapitánie (též kapitanát, portugalsky, španělsky: capitania; anglicky: captaincy; německy: Kapitanat) je historická administrativní jednotka a dědičné léno v bývalých španělských a portugalských koloniích. Na kapitánie byla v 15. století rozdělena území portugalských ostrovů v Atlantiku (Madeira, Azory) a portugalská území podél afrického pobřeží.
Po objevení Brazílie (1500) byla tato Země Svatého kříže (Terra de Santa Cruz) rovněž rozdělena na kapitánie. Protože vnitrozemí nebylo probádáno, byly hranice kapitánií v Brazílii stanoveny jen rovnoběžkami s rovníkem. Na západě končily u linie stanovené portugalským králem Janem III. (João III de Portugal), což byla línie podle smlouvy z Tordesillas.
Kapitánii vládnul portugalský šlechtic s titulem capitão-mor nebo capitão-donatário.
Ve španělských koloniích v Jižní Americe a na Filipínách byly generální kapitánie zřizovány v oblastech ohrožovaných nepřátelskými útoky jako administrativní jednotky místokrálovství. Kapitánii zde velel vojenský velitel, který měl i absolutní moc civilní.
