Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Brnění, též brň, je označení pouze kroužkové zbroje. Tato se vyráběla spojováním miniaturních kovových kroužků. Konce každého kroužku byly spojeny buď nýtováním nebo kováním. Levnější typy kroužkové zbroje byly vyráběny tak, že se kroužky vysekané z plechu navlékly na kožené řemínky a ty se poté našily na látkový podklad. Příkladem kroužkové zbroje je tzv. Svatováclavská zbroj. Kroužková zbroj se v době své největší slávy skládala z kroužkové košile a nohavic.
Kroužková košile byla základní částí brnění. Raně středověká kroužková košile z našich zemí byla značně dlouhá (sahala většinou pod kolena) a z počátku měla krátký rukáv. Ve 12. století se rukáv prodloužil a koncem 12. století se jeho součástí staly i palcové rukavice. Zato celková délka košile se díky lepší ochraně nohu zkracovala až se počátkem 13. století ustálila na délce zhruba do půli stehen. S nástupem celoplátové zbroje se kroužková košile jako taková přestala u těžkooděné jízdy používat a našívaly se pouze malé části kroužkového pletiva na prošívanici v místech která nechránila plátová zbroj.
Základem tohoto typu zbroje je textilní či kožený podklad,na který jsou následně přišity či přinýtovány k podkladu. Takovýto typ zbroje se poprvé objevil ve starověku (Asýrie, Řecko, Řím, Egypt atd.). V Řecku mezi hoplíty se objevily zbroje z kůže a kovových desek nebo kovové desky všité mezi 2 vrstvy látky nebo zvocové na tělo: to bylo namíru. Římané tuto zbroj nazývali lorica squamata. V Evropě byla využívána až do konce 12. a 13. století. Její vzhled je zdokumentován např. v Bibli Karla Holého či Svatohavelském Žaltáři. Jelikož nebyla dost odolná hlavně proti bodným ranám, byla později nahrazena lamelovou či spíše kroužkovou zbrojí.