Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Brněnský úděl

Brněnský úděl
 České knížectví 10551182 Moravské markrabství 
Státní znak
znak
geografie
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
České knížectví České knížectví
Nástupnické:
Moravské markrabství Moravské markrabství

Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.[1]

Údělná knížata brněnská[editovat | editovat zdroj]

# Jméno Vláda Poznámky
1 Konrád I. Brněnský 1055–1056 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3 Oldřich Brněnský 1092–1099 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Oldřich Brněnský 1100–1113 Podruhé
6 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7 Ota II. Olomoucký 1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Vratislav Brněnský 1125–1129 Syn Oldřicha Brněnského
9 Vratislav Brněnský 1130–1156 Podruhé.
10 Spytihněv Brněnský 1174–1177 Syn Vratislava
11 Konrád II. Ota 1177–1182 Také kníže znojemského údělu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brněnský_úděl&oldid=16021622
Stránka byla naposledy upravena 17. 4. 2018 v 18:09. Editovat celý článek Brněnský úděl.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy