Bruno ze Schauenburku

Bruno ze Schauenburku (něm. Bruno von Schauenburg, narozen asi 1205 - 1./17.února 1281 Kroměříž) byl německý duchovní, v letech 1245 - 1281 byl olomouckým biskupem, později také rádcem a diplomatem českého krále Přemysla Otakara II.

Bruno ze Schauenburku byl významnou osobností českých dějin 13. století. Pocházel ze saského rodu hrabat z Schauenburku a postupně v říši zastával řadu církevních úřadů. Působil jako kanovník v Magdeburku, probošt v Lübecku a nakonec byl kaplanem papeže Inocence IV., který ho roku 1245 jmenoval olomouckým biskupem. V Čechách však zpočátku nového biskupa odmítli, král Václav I. ho uznal až roku 1247. Teprve poté se Bruno mohl ujmout svého úřadu. Vzápětí si však získal královu přízeň, když se za povstání jeho syna Přemysla postavil na Václavovu stranu a později se zasloužil o smíření otce a syna.

Po Václavově smrti se biskup stal rádcem a diplomatem mladého krále Přemysla Otakara II. a oporou královské moci na Moravě. Roku 1255 doprovázel Přemysla Otakara II. na křížové výpravě do Prus. Později hájil Přemyslovy zájmy v boji o římskou královskou korunu u papežské kurie. Roku 1274 vystoupil na koncilu v Lyonu, kde měl za úkol obhájit neplatnost říšské volby Rudolfa Habsburského V roce 1262 jej král Přemysl Otakar jmenoval hejtmanem ve Štýrsku, které se po bitvě u Kressenbrunnu stalo dočasně součástí přemyslovských držav. Často stál v čele přemyslovských vojsk, v té době to ještě nebylo u duchovních nic neobvyklého. Například roku 1276 hájil Rakousy proti postupujícímu vojsku Rudolfa Habsburského.

Byl spíše politikem a válečníkem než duchovním a Přemyslovi sloužil věrně a obětavě až do jeho smrti na Moravském poli. Svou významnou mocenskou pozici v českém státě biskup Bruno však neztratil ani poté. Musel se však podrobit králi Rudolfovi, z jehož pověření spravoval severní Moravu, která byla citelně poničená předchozími událostmi. proto se snažil o její obnovu.

Jako olomoucký biskup Bruno neúspěšně spolu s českým králem u papeže usiloval o povýšení olomoucké diecéze na arcibiskupství. Byl pokládán za průkopníka německé kolonizace středověké Moravy jak ve městech tak v dědinách. V jeho listině z roku 1267 je například poprvé zmíněna kolonisty založená Ostrava. Mimo jiné také významně rozšířil a zvelebil olomoucké biskupské statky. Založil zde například hrady Kroměříž, Mírov, Rožnov nebo Blansek (též Blansko).

Biskup Bruno ze Schauenburku byl pochován před hlavním oltářem v kostele sv. Mořice v Kroměříži roku 1281.