Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Bulharština (Български език, Bălgarski ezik) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
8,955 miliónů |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Cyrilice | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
Ústav pro jazyk bulharský při Bulharské akademii věd (Институт за български език) |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | bg | ||
| --- |
|
||
| SIL: | BLG | ||
| Wikipedie | |||
| bg.wikipedia.org | |||
Bulharština je jihoslovanský jazyk. K psaní používá cyrilici. Nejblíže má k makedonštině a podle mínění některých bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny; jde každopádně o velmi kontroverzní politické téma.
Jméno Bulhaři původně označovalo národ ze střední Asie, jehož jazyk neměl nic společného se slovanskými jazyky. Bulhaři se v 7. století usadili na Balkáně a byli asimilováni místním slovanským obyvatelstvem; dali mu však své jméno a zanechali stopy jak ve slovní zásobě slovanské bulharštiny, tak v její gramatice.
Obsah |
Kromě Bulharska se bulharsky mluví v sousedních a dalších zemích, kam v minulosti Bulhaři emigrovali: Kanada, Řecko, Maďarsko, Izrael, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA. Celkový počet mluvčích se odhaduje na 9 miliónů, z toho 8 miliónů ve vlastním Bulharsku, kde tvoří 85% populace.
Bulharština má ze všech slovanských jazyků nejdéle psanou formu. Rozlišujeme starobulharštinu (9. až 11. století), střední bulharštinu (12. až 15. století) a moderní bulharštinu (od 16. století). Dnešní pravopis se ustálil v 19. století.
První bulharské prameny jsou psány hlaholicí, ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena cyrilicí, později modernizovanou. Od ruské cyrilice (azbuky), která je v Česku známější, se liší následovně:
Bulharská abeceda tedy vypadá následovně:
| Velké: | А | Б | В | Г | Д | Е | Ж | З | И | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ъ | Ь | Ю | Я |
| Malé: | а | б | в | г | д | е | ж | з | и | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ъ | ь | ю | я |
| Přepis: | a | b | v | g | d | e | ž | z | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | h | c | č | š | št | ă | j | ju | ja |
| IPA: | a | b | v | g | d | ɛ | ʒ | z | i | j | k | l | m | n | ɔ | p | r | s | t | u | f | x | ts | tʃ | ʃ | ʃt | ə | ʲ | ju, ʲu | ja, ʲa |
Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene х, které se přepisuje h, ale čte se [ch], a výše zmíněného ъ/ă.
Bulharská mluvnice vychází ze stejných principů jako mluvnice ostatních slovanských jazyků, vyznačuje se však určitými zvláštnostmi:
K označování známých osob a věcí se používá určitý člen (ve významu „ten“). V bulharštině je tzv. postpozitivní člen, to znamená, že se připojuje k podstatnému jménu, přídavnému jménu nebo přivlastňovacímu zájmenu:
V bulharštině došlo ke ztrátě pádových koncovek. Z původních 7 pádů zůstal pouze tvar nominativu (1. pádu) a vokativu (5. pádu – podobně jako v češtině u podstatných jmen mužského a ženského rodu v jednotném čísle). České pády se v bulharštině vyjadřují pomocí předložek.
Rod přídavného jména se shoduje s rodem podstatného jména. Rodové koncovky se rozlišují pouze v jednotném čísle (добър – dobrý, добра – dobrá, добро – dobré), v množném čísle je společný tvar pro všechny tři rody (добри – dobří, dobré i dobrá).
Přídavná jména se stupňují pomocí předpon по- a най- (добър – dobrý, по-добър – lepší, най-добър – nejlepší).
Osobní zájmena mají zjednodušené skloňování oproti češtině – mají méně tvarů (základní – podmětový – a předmětový). Předmětové tvary jsou i v bulharštině dlouhé (мене – mně) a krátké (ми – mi). Oba tvary se ve větě často používají současně (мене ми се присъни тази нощ – zdálo se mi dnes v noci). Krátkého tvaru osobního zájmena se často užívá místo zájmena přivlatňovacího (майка ми – moje matka).
Ostatní zájmena mají ve všech pádech stejný tvar.
Bulharština nemá zvláštní tvar pro infinitiv. Vyjadřuje se opisně pomocí částice да a tvaru slovesa v přítomném čase (искаш да купиш – chceš koupit). Ve slovnících se slovesa uvádějí v 1. osobě jednotného čísla přítomného času.
Bulharština si zachovala systém čtyř minulých časů, které v češtině zanikly již ve středověku.
Kromě toho existuje i tzv. forma nepřímé výpovědi, která vyjadřuje děje, které mluvčí osobně nezažil. Používá se často ve vyprávěních historických událostí a pohádek a do češtiny se může překládat použitím příslovce prý. Tento způsob vyjadřování je hojně využíván novináři. Běžně se používá ve 3. osobě minulého času (aoristu nebo imperfekta). Má podobné tvary jako perfektum, ve 3. osobě však nejsou pomocné tvary е (je) nebo са (jsou), např. той написал това – on to (prý) napsal.
Budoucí čas se vyjadřuje pomocí ще, a to jak u dokonavých, tak i nedokonavých sloves:
Miluju te - Обичам те Nashledanou - Довиждане! Jak se máš? - Как си?
Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.
| bulharsky | Bсички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Tе са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство. |
| přepis | Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duh na bratstvo. |
| makedonsky | Ситe чoвeчки суштeствa сe рaѓaaт слoбoдни и eднaкви пo дoстoинствo и прaвa. Tиe сe oбдaрeни сo рaзум и сoвeст и трeбa дa сe oднeсувaaт eдeн кoн друг вo дуxoт нa братство. |
| přepis | Site čovečki suštestva se raģaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na bratstvo. |
| česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
| Související články obsahuje Portál Jazyk |
| Slovanské jazyky |
|---|
| Západoslovanské: česko-slovenské (čeština | slovenština | knaanština†) | lužickosrbské (hornolužická srbština | dolnolužická srbština) | lechické (polština | pomořanština† (kašubština | slovinčtina†) | polabština† | slezština) |
| Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština | srbština | bosenština | černohorština) | slovinština) | východní (makedonština | bulharština | staroslověnština† (církevní slovanština)) |
| Východoslovanské: běloruština | ukrajinština | rusínština | ruština |
| Praslovanština† |