Bulharština

Bulharština je jihoslovanský jazyk. K psaní používá cyrilici. Nejblíže má k makedonštině a podle mínění některých bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny; jde každopádně o velmi kontroverzní politické téma.

Jméno Bulhaři původně označovalo národ ze střední Asie, jehož jazyk neměl nic společného se slovanskými jazyky. Bulhaři se v 7. století usadili na Balkáně a byli asimilováni místním slovanským obyvatelstvem; dali mu však své jméno a zanechali stopy jak ve slovní zásobě slovanské bulharštiny, tak v její gramatice.

[editovat] Rozšíření

Kromě Bulharska se bulharsky mluví v sousedních a dalších zemích, kam v minulosti Bulhaři emigrovali: Kanada, Řecko, Maďarsko, Izrael, Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA. Celkový počet mluvčích se odhaduje na 9 miliónů, z toho 8 miliónů ve vlastním Bulharsku, kde tvoří 85% populace.

[editovat] Historie

Bulharština má ze všech slovanských jazyků nejdéle psanou formu. Rozlišujeme starobulharštinu (9. až 11. století), střední bulharštinu (12. až 15. století) a moderní bulharštinu (od 16. století). Dnešní pravopis se ustálil v 19. století.

[editovat] Abeceda a výslovnost

První bulharské prameny jsou psány hlaholicí, ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena cyrilicí, později modernizovanou. Od ruské cyrilice (azbuky), která je v Česku známější, se liší následovně:

• Е se nečte [je], ale [e], neměkčí předchozí souhlásku.
• Ё ([jo]) chybí, někdy se píše ьо.
• И neměkčí předchozí souhlásku - ди, ти, ни se čte [dy], [ty], [ny].
• Э (ruské [e]) chybí.
• Щ se nečte [šč], ale [št].
• Ъ označuje samohlásku [ə], do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol - Kъpoл.
• Ы (jery, [y]) chybí.

Bulharská abeceda tedy vypadá následovně:

Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene х, které se přepisuje h, ale čte se [ch], a výše zmíněného ъ/ă.

[editovat] Gramatika

Bulharská mluvnice vychází ze stejných principů jako mluvnice ostatních slovanských jazyků, vyznačuje se však určitými zvláštnostmi:

[editovat] Člen

K označování známých osob a věcí se používá určitý člen (ve významu „ten“). V bulharštině je tzv. postpozitivní člen, to znamená, že se připojuje k podstatnému jménu, přídavnému jménu nebo přivlastňovacímu zájmenu:

• човекът – (ten) člověk, жената – (ta) žena, морето – (to) moře, мъжете – (ti) muži
• старият човек – (ten) starý člověk
• моята жена – (ta) moje žena

[editovat] Podstatná a přídavná jména

V bulharštině došlo ke ztrátě pádových koncovek. Z původních 7 pádů zůstal pouze tvar nominativu (1. pádu) a vokativu (5. pádu – podobně jako v češtině u podstatných jmen mužského a ženského rodu v jednotném čísle). České pády se v bulharštině vyjadřují pomocí předložek.

Rod přídavného jména se shoduje s rodem podstatného jména. Rodové koncovky se rozlišují pouze v jednotném čísle (добър – dobrý, добра – dobrá, добро – dobré), v množném čísle je společný tvar pro všechny tři rody (добри – dobří, dobré i dobrá).

Přídavná jména se stupňují pomocí předpon по- a най- (добър – dobrý, по-добър – lepší, най-добър – nejlepší).

[editovat] Zájmena

Osobní zájmena mají zjednodušené skloňování oproti češtině – mají méně tvarů (základní – podmětový – a předmětový). Předmětové tvary jsou i v bulharštině dlouhé (мене – mně) a krátké (ми – mi). Oba tvary se ve větě často používají současně (мене ми се присъни тази нощ – zdálo se mi dnes v noci). Krátkého tvaru osobního zájmena se často užívá místo zájmena přivlatňovacího (майка ми – moje matka).

Ostatní zájmena mají ve všech pádech stejný tvar.

[editovat] Slovesa

Bulharština nemá zvláštní tvar pro infinitiv. Vyjadřuje se opisně pomocí částice да a tvaru slovesa v přítomném čase (искаш да купиш – chceš koupit). Ve slovnících se slovesa uvádějí v 1. osobě jednotného čísla přítomného času.

Bulharština si zachovala systém čtyř minulých časů, které v češtině zanikly již ve středověku.

• Jednoduché minulé časy:
  • Aorist – minulý čas ukončený (написах – napsal jsem)
  • Imperfektum – minulý čas neukončený (пишех – psal jsem)

• Složené minulé časy:
  • Perfektum – neurčitý minulý čas (předpřítomný), tvoří se stejným způsobem jako minulý čas v češtině s tím rozdílem tvar pomocného slovesa být (съм) je zachován i ve 3. osobě (написал е – napsal, написали са – napsali = je to už napsáno).
  • Plusquamperfektum – předminulý čas (написал бях – byl jsem napsal – už předtím, dříve než)

Kromě toho existuje i tzv. forma nepřímé výpovědi, která vyjadřuje děje, které mluvčí osobně nezažil. Používá se často ve vyprávěních historických událostí a pohádek a do češtiny se může překládat použitím příslovce prý. Tento způsob vyjadřování je hojně využíván novináři. Běžně se používá ve 3. osobě minulého času (aoristu nebo imperfekta). Má podobné tvary jako perfektum, ve 3. osobě však nejsou pomocné tvary е (je) nebo са (jsou), např. той написал това – on to (prý) napsal.

Budoucí čas se vyjadřuje pomocí ще, a to jak u dokonavých, tak i nedokonavých sloves:

• ще чакам – budu čekat, ще почакам – počkám
• ще бъде – bude

[editovat] Slovní zásoba

Miluju te - Обичам те Nashledanou - Довиждане! Jak se máš? - Как си?

[editovat] Vzorový text

[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.

[editovat] Reference

• Kufnerová Z., Panev P., Bulharština pro samouky, SPN, Praha, 1987, ISBN 14-582-87
• Hora K., Nikolaev N., Nikolaevová R., Bulharština pro samouky, SPN, Praha, 1977, ISBN 14-626-77

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova bulharština.

• Studium bulharštiny online - Learn Bulgarian Language - EasyBulgarian.com
• Volně dostupné zdroje pro studium bulharštiny
• Záznam v databázi Ethnologue
• Bulharsko-anglický slovník
• Bulharsko-Český slovník - Překlady základních bulharsko-českých frází

Související články obsahuje Portál Jazyk