Bulharsko

Bulharská republika Република България (Republika Bălgarija)
vlajka znak
Hymna: Mila Rodino
geografie
Hlavní město:	Sofia (1 250 700 obyvatel)
Rozloha:	110 994 km² (102. na světě) z toho 0,3 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Musala (2 925 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	7 277 856 (88. na světě, 2008)
Hustota zalidnění:	69,5 ob. / km² (123. na světě)
Jazyk:	bulharština
Náboženství:	bulharští pravoslavní 86 %, muslimové 13 %
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	22. září 1908 (nezávislost na Osmanské říši)
Prezident:	Georgi Parvanov
Předseda vlády:	Sergej Stanišev
Měna:	lev (BGN)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	100 BGR BG
MPZ:	BG
Telefonní předvolba:	+359
Národní TLD:	.bg

Bulharsko je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.

[editovat] Geografie

Hlavní článek: Geografie Bulharska

Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m.n.m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m.n.m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopi. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří Stara planina (česky Staré hory), které patří do systému Balkanid.

Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Stara planina je pokračováním Karpat a na rozdíl od Rodop patří do Alpsko-himálajského systému.

Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica.

Podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 mm, na horách přes 1000 mm.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Bulharska

Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Trákové. Od 8. st. př. n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. st. př. n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. V 7. stotelí přicházejí z Asie kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v rocep 681 chán Asparuch. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše.

Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve Velikém Tarnovu. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharska dostává stále více pod vliv Osmanské říše. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.

Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně mění v hnutí s politickými požadavky. V roce 1876 je krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propuká rusko-turecká válka. Jedním z důsledků ruského vítězství je i vznik Bulharského knížectví v roce 1878. V roce 1885 je ke knížectví připojena i do té doby autonomní součást Osmanské říše Východní Rumélie. V roce 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje ve Velikém Tarnovu nezávislost Bulharska na Osmanské říši a přijímá titul cara.

Roku 1912 se Bulharsko zapojuje spolu se spojenci z Balkánského spolku do první balkánské války s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobývá město Drinopol, dnes Edirne v Turecku, a jen o několik hodin prohrává s Řeckem "závod" o obsazení Soluně. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii (Srbové odmítli vydat tzv. nesporné pásmo) a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car Ferdinand I. v červnu 1913 rozkaz zaútočit na srbské pozice. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říší museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudžy.

Po počáteční neutraliě vstupuje v roce 1915 Bulharsko do první světové války na straně ústředních mocností a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k Egejskému moři, po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.

Bulharsko, království 1915

Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce 1941 vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku Sovětskému svazu nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce 1944 vstupuje na území Bulharska Rudá armáda. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.

V roce 1946 je referendem zrušeno carství a Bulharsko se stává republikou. Od roku 1944 až do roku 1989 vládne v Bulharsku komunistická strana. Bulharsko je stejně jako Československo součástí východního bloku.

Po roce 1989 procházela země procesem demokratizace, v roce 2004 vstoupila do NATO a v roce 2007 se stalo členským státem Evropské unie.

[editovat] Úřední název státu

• od listopadu 1990 - Bulharská republika / Republika Bulharsko (bulh. Република България [Republika Bălgarija])

[editovat] Dřívější úřední názvy

• 1946–1990 Bulharská lidová republika (Narodna republika Bălgarija)
• 1908–1946 Bulharské carství (Carstvo Bălgarija)
• 1878–1908 Bulharské knížectví (Knjažestvo Bălgarija)

[editovat] Demografie

Počet obyvatel Bulharska
Rok	Počet obyvatel	Rok	Počet obyvatel
1887	3 154 375	1946	7 029 349
1892	3 310 713	1956	7 613 709
1900	3 744 283	1965	8 227 866
1905	4 035 575	1975	8 727 771
1910	4 337 513	1985	8 948 649
1920	4 846 971	1992	8 487 317
1926	5 528 741	2001	7 928 901
1934	6 077 939	2006	7 385 367
Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961-2003 (v tisících)

[editovat] Etnické složení ^[1]

• Bulhaři 84 % (6 655 210)
• Turci 9,3 % (746 664)
• Romové 4,7 % (370 908)
• dále Arméni, Rusové, Řekové, Židé

[editovat] Náboženství

• pravoslavní (Bulharská pravoslavná církev) - 85 %
• muslimové-sunnité - 13 %
• judaismus - 0,8 %
• katolíci - 0,5 %

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Bulharska

[editovat] Hospodářství

Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoli, koně, osli, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků.

[editovat] Turistický ruch

V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty.^[zdroj?]

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Bulharska

Bulharské oblasti

Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:

[editovat] Viz také

• Bulharská armáda
• Ivan Vazov

[editovat] Odkazy na literaturu

Rychlík, Jan: Dějiny Bulharska, Nakladatelství Lidových novin, Praha 2000

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Bulharsko.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Bulharsko

• (cs) stránky MZV cestování
• (cs) Velvyslanectví České republiky v Sofii
• (cs) Zastoupení Bulharska v České republice

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.nsi.bg/Census_e/Census_e.htm

Související články obsahuje Portál Balkán

Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)

Oblasti a jejich správní centra: Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) | Burgaská oblast (Burgas) | Dobričská oblast (Dobrič) | Gabrovská oblast (Gabrovo) | Chaskovská oblast (Chaskovo) | Jambolská oblast (Jambol) | Kardžalijská oblast (Kardžali) | Kjustendilská oblast (Kjustendil) | Lovečská oblast (Loveč) | Montanská oblast (Montana) | Pazardžická oblast (Pazardžik) | Pernická oblast (Pernik) | Plevenská oblast (Pleven) | Plovdivská oblast (Plovdiv) | Razgradská oblast (Razgrad) | Rusenská oblast (Ruse) | Šumenská oblast (Šumen) | Silisterská oblast (Silistra) | Slivenská oblast (Sliven) | Smoljanská oblast (Smoljan) | Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) | Sofie-město (Hlavní město Sofie) | Starozagorská oblast (Stara Zagora) | Targovišťská oblast (Targoviště) | Varenská oblast (Varna) | Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) | Vidinská oblast (Vidin) | Vračanská oblast (Vrača)

Evropská unie (EU)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko

Severoatlantická aliance (NATO)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Čečensko • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² •Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii