Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
 |
Tento článek pojednává o navržené či plánované budoucí stavbě. Může obsahovat informace spekulativní povahy, respektive je možné, že jeho obsah se bude měnit v souvislosti s průběhem a vývojem stavby nebo tím, jak bude k dispozici více informací. |
Burdž Dubaj (arab. برج دبي – Dubajská věž) je mrakodrap ve výstavbě v Dubaji v Spojených arabských emirátech. Staví se od 21. září 2004 a již nyní je nejvyšší stavbou světa. Po svém dokončení v roce 2009 se stane i oficiálně uznávanou nejvyšší budovou a nejvyšší stavbou světa.
Hlavním architektem je chicagská firma Skidmore, Owings and Merrill, developerem je EMAAR Properties. Na stavbě se podílí i americká firma CBM Engineers Inc a stavební společnosti Samsung Constructions, BESIX a Arabtec. Část výtahů na stavbu dodala pardubická firma Pega Hoist[1]. Samotnou stavbu staví dělníci z Pákistánu, Indie, Bangladéše, Číny a Filipín.
Konečná výška mrakodrapu není přesně známa, protože je přísně tajena kvůli konkurenci. Podle předběžných odhadů se předpokládá (a uvádí to i stavební firma[2]) asi 808 metrů a 162 podlaží. Firma OTIS, která pro budovu dodá 54 výtahů, uvádí 800 metrů.[3] Projekty na oficiální stránce budovy naznačují až 195 podlaží. Podle některých zdrojů by výška mrakodrapu mohla být i více než 940 metrů, dokonce až 1 011 metrů[4]. Budova bude součástí rozsáhlého projektu v hodnotě 20 miliard dolarů, zahrnujícího i několik dalších mrakodrapů, obrovské nákupní středisko a umělé jezero vše obklopující.
Obsah |
V únoru 2007 předstihl skelet budovy mrakodrap Sears Tower i World Trade Center jako budovu s největším počtem podlaží na světě. 7. dubna 2008 developerská firma Emaar oznámila, že Burdž Dubaj je s 160 kompletními podlažími a výškou 629 metru nejvyšší stavbou světa.
Tyto rekordy nejsou všeobecně uznávány. Antony Wood, ředitel významné mezinárodní organizace CTBUH (Council on Tall Buildings and Urban Habitat) zabývající se výškovými stavbami a konstrukcí 20. července 2007 prohlásil, že tak jako mnoho jiných výškový rekord budovy neuznává dokud není budova dokončena nebo zastřešena.[5].
Budovu projektovala známá firma Skidmore, Owings and Merrill, která spolupracovala i na projektech Sears Tower v Chicagu, Freedom Tower v New Yorku, Ťin Mao v Šanghaji a mnoha dalších výškových budov. Architekti se inspirovali návrhy Franka Lloyda Wrighta i islámskou architekturou. Členitý tvar budovy má připomínat rozvinutý květ květiny Hymenocallis, která se v Dubaji vyskytuje.
Základová deska má plochu 7000 m², pod ní se nachází 850 pilířů, širokých až 1,5 m a hlubokých až 50 m, celkově bylo na základy spotřebováno 45 000 m³ betonu. Většina kostry budovy je z betonu, vrchní čtvrtina je ocelová. Vnější obklady mají být z vyztuženého skla, speciálně vybraného do extrémních podmínek (vysoké teploty, písečné bouře, silný vítr ve vrchní části budovy). Na návrhu interiéru spolupracoval módní návrhář Giorgio Armani.
V budově mají sloužit nejrychlejší výtahy na světě, fungující rychlostí až 18 m/s (65 km/h)[6]. Celkem má být v budově 65 výtahů pro 42 osob.
Využití budovy má být smíšené. 37 pater má zabírat Armani Hotel (první svého druhu), v 63 patrech má být 700 luxusních bytů, zbytek budovy mají zabrat kanceláře a technologické prostory. Vyhlídková plošina pro návštěvníky má být na 124 patře, vrchol budovy bude sloužit telekomunikacím. Na 78. patře má být venkovní plavecký bazén.
Stavební dělníci si stěžují na nízké mzdy a špatné pracovní podmínky. Podle tisku si zkušený tesař vydělá 7,60 $ (asi 125 Kč) za den, nekvalifikovaný dělník pak 4,00 $ (asi 66 Kč) za den. Časté jsou také případy pozdní výplaty mezd, někteří zaměstnavatelé také zadržují pasy svých zaměstnanců až do skončení zaměstnání.[7] Odbory jsou ve Spojených arabský emirátech zatím zakázané. 21. března 2006 vypukly na stavbě nepokoje, když nepřijely autobusy odvážející dělníky na ubikace. Nespokojení dělníci ničili auta, vybavení kanceláří i stavby. Podle úředníků dubajského ministra způsobili škody za 1 milion $ (asi 20 milionů Kč). Další den většina dělníků odmítla nastoupit do práce, ke stávce se připojili i dělníci pracující na rozšíření Dubajského letiště. Po vyjednávání se další den dělníci vrátili do práce.[8]
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
