Burgstall

Burgstall (Hradisko) jsou zbytky římského opevnění na vrchu poblíž dnes již zaniklé obce Mušov v okrese Brno-venkov (dříve okres Břeclav).

[editovat] Historické pozadí

V druhé polovině 2. století n.l., v období vlády císaře Marka Aurelia, dochází ve středním Podunají, na území Moravy a Slovenska, k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře na území daleko za severní břeh řeky Dunaje. Některé prameny uvádějí myšlenku vytvoření nové římské provincie na tomto území. Roku 172 n.l. se vojska Marka Aurelia vydávají z tábora Carnuntum (na území dnešního Dolního Rakouska) podél toku řek Moravy a Dyje, na Slovensku pak proti toku Hronu, na vojenské tažení proti germánským kmenům Markomanů; tažení je známé jako Markomanské války (přibližně 166-180 n.l.). Na památku tohoto tažení byl postaven sloup, pojmenovaný po samotném císaři (nachází se na dnešní Piazza Colonna v Římě), pokrytý reliéfy zobrazujícími různé epizody a výjevy z tažení. (Při tomto tažení kromě jiného mělo dojít k události označeného Markem Aureliem jako „Zázračný déšť Marca Aurelia“, kdy římská vojska byla napadena početnějšími germánskými jednotkami a vodní spousty padající z nebe zachránily římské legie před porážkou.)

Četné nálezy krátkodobých římských táborů (do současnosti je jich objeveno na 25) jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na našem území. Mezi nimi vyniká a výrazně se od nich odlišuje soustava římského opevnění na vrchu Burgstall a v jeho okolí, nacházející se dnes v katastrálním území obce Pasohlávky, dříve na katastrálním území dnes již zaniklé obce Mušov (zatopená jednou z nádrží vodního díla Nové Mlýny).

[editovat] Popis lokality a archeologický průzkum

Základy tábora se nalézají v těsné blízkosti dnešního rekreačního zařízení. Tábor byl z vojenského hlediska umístěn na strategickém místě, které skýtalo dobrý rozhled krajinou a umožňovalo vhodné obranné postavení. Takto postavené tábory poskytovaly střežení významných obchodních cest a center barbarského osídlení.

O pobytu Římanů v této oblasti se ví již dlouhou dobu, neboť místní zemědělci při svých pracech objevovali římské předměty. V roce 1925 začal na Hradisku provádět výkopy jeho majitel Josef Lieber a za tři dny se mu podařilo nalézt první římskou cihlu. Po vybrání asi 30 kusů cihel práce na této lokalitě zastavil. 10 cihel bylo odesláno do Moravského zemského muzea, pokračovat ve vykopávkách měla příslušná státní instituce. Státní archeologický ústav zde zahájil sondážní práce v roce 1926, systematický výkum zde proběhl v letech 1927 a 1928. Tým odborníků vedl zkušený prof. dr. Antonín Gnirs (výzkumu se dostalo významné podpory presidenta T. G. Masaryka). Gnirs odkryl plochu o přibližné rozloze 100 x 100 metrů a objevil pozůstatky dvou domů - obytnou obdélníkovou budovu se čtyřmi místnostmi (praetorium) a lázeň s půlkruhovitým závěrem (balneum), s podpodlažním topením (hypocaustum) a vodovodem, se stěnami omítnutými barevnými omítkami. Podle cihel zde nalezených lze usuzovat, že stavební materiál dodávala vindobonská desátá legie (Legio Decima Gemina Pia Fidelis - legie desátá, zdvojená, zbožná, věrná), jejíž značky (kolky v podobě otisku podešve legionářské boty s nápisem LEGXGPF) se na cihlách nacházely; podle všeho na lokalitě sídlila auxiliární (jízdní) jednotka této legie.

Ve sbírkách Moravského zemského muzea se nachází ještě úlomek cihly, na níž je otisk kolku ..)GXIII(.., což může znamenat, že jde o cihlu legie XIII Geminae (sídlila ve Vindoboně v l. 98-107) nebo XIIII Geminae Martiae (ve Vindoboně 107-114). Teprve po nich přišla legie X. Z toho je možné usuzovat, že římský vojenský tábor na Mušově – Hradisku vznikl někdy na počátku 2. stol. n.l.

Další výzkumy byly zahájeny až o padesát let později pod vedením Jaroslava Tejrala (1976-1977, 1979) a od roku 1984 pokračují doposud, v posledních letech pod vedením Balázse Komoróczyho. Kromě nových nálezových situací bylo získáno široké spektrum nálezů - vedle množství keramiky, stavebního materiálu, nářadí, nástrojů či šperků i velké množství výstroje a výzbroje římské armády, mezi nimi také unikátní reliéfně zdobená spínací destička slavnostního šupinového pancíře (lorica squamata) jezdce X. legie, nepochybně vysokého důstojníka, snad z nejbližšího okruhu císařova. Pro datování lokality mají velký význam nálezy mincí.

O době skončení pobytu Římanů na Mušově asi nejpřesvědčivější důkaz poskytuje nález mincí s ražbou Septimia Severa (193-211), z niích lze usuzovat, že římské jednotky z této lokality odešly až nějaký čas po skončení markomanských válek.

Archeologické výzkumy zjistily, že šlo zřejmě nikoliv o dočasný tábor, ale patrně o trvalé předsunuté postavení římských legií. Nálezy prokázaly rozsáhlý areál s nejen vojenskými, ale i ryze civilními zařízeními. Historikové vyslovili hypotézu, která se přiklání k možné snaze Říma o vybudování nové provincie nazvané Markomania. Tuto teorii o rozšíření římského impéria severně od Dunaje podporují současné nálezy nových římských táborů na území Moravy, a to severně od Mušova, Modřic u Brna, roku 2001 odkryté vojenské postavení v Olomouci a v roce 2006 další v Pravčicích u Hulína.

Tento článek o antice je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Také můžete pomoci vhodným rozšířením dalších článků z tohoto oboru.

Tento archeologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Také můžete pomoci vhodným rozšířením dalších článků z tohoto oboru.