Burjatsko

Poloha Burjatska v Ruské rederaci

Republika Burjatsko (burjatsky: Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky: Респу́блика Буря́тия) je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude

[editovat] Demografie

[editovat] Etnické složení

Podle informací platných k 1. lednu 2004 je etnické složení Burjatska následující:

• Rusové 67,8%,
• Burjaté 27,8%,
• Němci 0,16%,
• Ukrajinci 0,98%,
• Tataři 0,83%,
• Bělorusové 0,24%,
• Evenkové 0,24%,
• Židé 0,06%,
• ostatní 1,89% (mezi nimi také Tuvinci). [1]

[editovat] Historie

Lámaistický klášter v Ivolginsku

Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídali různé kmeny - Hunové, Kyrgizové, Ujgurové a Žuanžuani. Pastevečtí Burjaté osidlovali tento kraj až od 13. století.

Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první Rusové a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský národ, musel ovšem čelit ruskému útlaku, stejně jako jiné národy, které se snažilo Ruské impérium ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší ruskou kolonizaci kraje. Kolem roku 1904 tak vypuklo další velké povstání, napadáni byli hlavně ruští kolonisté. Burjaté žádali autonomii, školství a vyučování v jejich jazyce.

Během ruské občanské války zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce 1918, avšak byla svržena atamanem Semjonovem, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko Japonci i Američané. Ti byli vyhnáni až roku 1920, kdy byla vláda rudých obnovena. Poté se až do roku 1990 neustále měnily jak hranice tak i jednotlivé autonomní oblasti a okruhy. Burjatská republika existuje teprve od roku 1991.

[editovat] Ekonomika

Burjatsko je zemědělská země. Pěstuje se zde hlavně pšenice, zelenina a brambory. Chová se dobytek a rozšířený je i rybolov (hlavně na Bajkalu).

[editovat] Doprava

Územím republiky probíhá Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. Čilý je lodní provoz přes Bajkalské jezero.

[editovat] Města

• Ulan-Ude
• Gusinoozjorsk
• Severobajkalsk
• Kjachta
• Nižněangarsk
• Romanovka
• Zakamensk

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránka Burjatské republiky (anglicky)
• Oficiální stránka Burjatské republiky (rusky)
• Oficiální stránka Burjatské republiky (burjatsky)
• Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity (v angličtině a ruštině)
• Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury (rusky)

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)