Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem
pohled na dolní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	595411
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ061)
okres (NUTS 4):	Žďár nad Sázavou (CZ0615)
obec s rozšířenou působností:	Bystřice nad Pernštejnem
pověřená obec:	Bystřice nad Pernštejnem
historická země:	Morava
katastrální výměra:	53,08 km²
počet obyvatel:	8949
zeměpisná šířka:	49° 31′ 21″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 15′ 24″ v. d.
nadmořská výška:	535 m
PSČ:	59301
zákl. sídelní jednotky:	12
části obce:	12
katastrální území:	12
adresa městského úřadu:	Masarykovo nám.57 59315 Bystřice nad Pernštejnem
starosta / starostka:	Ing. Karel Pačiska
Oficiální web: http://www.bystricenp.cz/ E-mail: m.urad@mu.bystricenp.cz

Zdroje k infoboxu a částem obce

Bystřice nad Pernštejnem je město ležící v okresu Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. K 4.1. 2007 zde žilo 9007 obyvatel.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Středověk
- 1.2 20.století
2 Kulturní památky
3 Části města

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřičce, která tímto městem protéká. Ve 14.století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrum okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II.,a proto po bitvě na Bílé hoře všechno pozbyl. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisařové Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

[editovat] 20.století

Roku 1905 byla zavedena do města železnice, což mělo za následek rozvoj průmyslu. K rozvoji města také přispěl rozvoj uranového průmyslu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko ¨nad Pernštejnem¨.

[editovat] Kulturní památky

Kostel svatého Vavřince byl zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století.Město má však ještě jeden kostel svaté Trojice, původně sloužící evangelíkům, z roku 1615.Na Černém vršku je kaple svaté Anny z roku 1749. Na náměstí je kašna z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Ve středu náměstí je morový sloup z roku 1727. V horní části náměstí je pískovcový kříž z roku 1881. U ZŠ T.G. Masaryka. Další významnou památkou je Aueršperk v městské části Dvořiště. Další zřícenina je zřícenina hradu Zubštejn nacházejicí se v obci Pivonice

[editovat] Části města

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Dolní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem

pohled na horní část náměstí v Bystřici nad Pernštejnem

Farní kostel svatého Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem

Morový sloup na náměstí

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Bystřice nad Pernštejnem

Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou

Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou

Mapy: 49°31′21″ s. š., 16°15′24″ v. d.

Bystřice nad Pernštejnem v jiných jazycích: Deutsch, English, Nederlands, Polski, Slovenčina

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Byst%C5%99ice_nad_Pern%C5%A1tejnem“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 17. 9. 2008 v 22:10.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).