Brno-Bystrc

Brno-Bystrc
Celkový pohled na Bystrc od východu z kopce nad Kníničkami
znak vlajka
městská část / obvod statutárního města Brna
kraj:	Jihomoravský
okres:	Brno-město
historická země:	Morava
katastrální výměra:	27,24 km²
obyvatel:	23 312 (25. 2. 2008)
zeměpisná šířka:	49° 13′ 17′′ s.š.
zeměpisná délka:	16° 31′ 16′′ v.d.
PSČ:	635 00 až 641 00
zákl. sídelních jednotek:	13
celých místních částí:	1
dílů místních částí:	0
celých katastrálních území:	1
částí katastr. území (ÚTJ):	0
adresa úřadu:	nám. 28. dubna 60 635 00 Brno info@bystrc.brno.cz
starosta / starostka:	Ing. Svatopluk Beneš (ODS, od 1998 a 1990–4)[1]
Oficiální web: www.bystrc.cz

Bystrc (v hantecu zvaná Bastr) je historická obec, městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Bystrc také městská část statutárního města Brna. Rozkládá se na severozápadě Brna a její rozloha 2724,16 hektarů z ní činí vůbec největší městskou část i katastrální území Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, zoologická zahrada, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, přehradou zatopené.

Současně je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť a jednou z nejvýznamnějších městských částí Brna. Na hladině bystrcké části Brněnské přehrady se každoročně koná významná několikadenní mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, která přitahuje tisíce diváků. V důsledku toho dochází v té době na území Brna ke znatelným problémům v plynulosti dopravy.

Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela sv. Jana při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu dálnici (víceproudovou silniční komunikaci protínající Bystrc); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. Plánovaná výstavba sídliště Bystrc II/A měla pokrývat prostor Kamechy za panelovými domy vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.

Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela sv. Jana při řece Svratce ve Staré Bystrci.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bystrc zařazeno do volebního obvodu číslo 55.

[editovat] Historie

Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru Bystrce také západní část katastru obce Kníničky, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru obce Chudčice. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až do 1. srpna 1976 tvořila samostatnou městskou část Brna s vlastním místním národním výborem. Současné katastrální i správní hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje vedle téměř celého původního bystrckého katastru také jižní část původního katastrálního území Kníničky, většinu výše uvedené východní části původního katastrálního území Veverská Bítýška a jižní část výše uvedeného cípu původního katastru Chudčic. V roce 1973 byly s Bystrcí v rámci Brna administrativně spojeny Kníničky. K 1. srpnu 1976 byl zrušen i místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si občané Bystrce vynutili vytvoření novodobé samosprávné městské části Brno-Bystrc.

[editovat] Další fotografie

Svratka v Bystrci

Bystrcký kostel svatého Jana Křitele a Jana Evangelisty

[editovat] Související články

• Římskokatolická farnost Veverská Bítýška

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje Portál Brno

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Brno-Bystrc

• http://www.bystrc.cz – Oficiální stránky Úřadu městské části Brno-Bystrc
• http://www.bystrc.net – Neoficiální stránky věnované městské části Brno-Bystrc
• Informace na serveru Prygl.net
• V. Walter: Drobná sakrální architektura v Bystrci

[editovat] Reference

• Brno-Bystrc: statistické údaje na stránkách ministerstva vnitra

1. ↑ Úřad městské části Brno-Bystrc - Starosta

Městské části statutárního města Brna

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brna.