Céčka

Kromě céček různých barev, průhledných, perleťových, se později začaly objevovat na trhu další tvary; eska, géčka, éčka, paragrafy apod.

Céčka, původně vyráběná jako součásti závěsů do oken a dveří, se záhy stala u dětí a dorostenců 70. a 80. let, zvaných také Husákovy děti, cenným sběratelským artiklem. Kolem céček se spontánně rozpoutalo doslova šílenství - „céčková horečka“. Tyto plastové výlisky ve tvaru písmene „C“ (o velikosti kolem 1,5 cm), které bylo možno secvaknutím řetězit, sloužily na hraní, jako módní doplněk nebo jako platidlo pro výměnný obchod. S céčky děti hrály tzv. čáru - „hazardní hru“, při níž ten, kdo hodí nejblíže k čáře, vyhrává vsazená céčka ostatních hráčů.

[editovat] Odkaz v kultuře

Fenomén céček byl silný a lze jej zaznamenat například v textu tehdejší české diskotékové hvězdy Michala Davida:

...Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka
a já jsem o tom neměl ani zdání,
céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání,
jen abych sehnal je a běžel za ní.
Po městě bloudím od krámu krám,
někde i loudím, jinde se jen ptám,
korunou cinkám, že na to mám,
nikoho vůbec nedojímám...

[editovat] Související články

• Mončičák