CD-RW

spodní strana CD-RW média

Média CD-RW (Compact Disk ReWritable) mají všechny vlastnosti jako CD-R, navíc však umožňují smazání jejich obsahu a nahrání nového. Počet takových přepisů (rewrite) se uvádí kolem 1000. Na rozdíl od CD a CD-R má toto médium v sobě chemickou vrstvu, která může být v amorfní nebo krystalické struktuře. Amorfní struktura rozptyluje světelný paprsek laseru, kdežto krystalická struktura ho propouští. Zápis neboli změna struktury citlivé vrstvy se provádí zvýšenou intenzitou laserového paprsku, čímž se vrstva lokálně zahřeje a roztaví. Pokud je toto záření stálé, pak se vytvoří krystalická struktura. Pokud je však střídavé, pak se vytvoří amorfní struktura.

[editovat] Charakteristika média

[editovat] Složení chemické vrstvy

Chemická vrstva umožnující laserový záznam digitálních informací se v dnešní době skládá především ze sloučenin:

• Ge-Sb-Te (Germanium, Antimon, Tellur)
• Ag-In-Sb-Te (Stříbro, Indium, Antimon, Tellur)

[editovat] Princip detekce

Detekce probíhá na základě rozdílné odrazivosti krystalické a amorfní vrstvy (odrazivost krystalické vrstvy je přibližně o 10% vyšší než u amorfní vrstvy). Potřebný výkon laseru pro úspěšnou detekci se pohybuje kolem destin mW

[editovat] Princip zápisu

Zápis je realizován krátkým pulsem o vysokém výkonu (řádově desítky mW) kdy v chemické vrstvě dojde k roztavení a následnému chladnutí aktivní vrstvy za vzniku amorfní struktury.

[editovat] Vymazání zápisu

Mazání z těchto médii je realizováno delším pulsem o nižším výkonu (řádově jednotky mW) než u zápisu. Tak nedochází k úplnému roztavení vrstvy, která by se při chladnutí transformovala do amorfní struktury, ale pouze k zahřátí nad teplotu krystalizace při níž dochází k rekrystalizaci vrstvy -> smazání záznamu.

[editovat] Literatura

[1] T. D. Milster in: Th. G. Brown, K. Creath, H. Kogelnik, M. A. Kriss, J. Schmit, M. J. Weber (eds.), The Optics Encyclopedia – Basic Fundations and Practical Applications Volume 1, Wiley-VCH, Weinheim, Germany (2004), p. 227 – 274.
[2] M. Wuttig in: R. Waser (ed.), Nanoelectronics and Information Technology, Advanced Electronic Materials and Novel Devices, Wiley VCH, Weinheim, Germany (2003), p. 645 – 658.
[3] M. Wuttig, Nat. Mater., 4 (4) (2005) p. 265 – 266.
[4] H. J. Borg, R. van Woudenberg, J. Magn. Mag. Mater. 193 (1 3) (1999) p. 519 – 525.
[5] G. F. Zhou, Mater. Sci.Eng.A – Struct. Mater. Prop. Microstruct. Process. 304 (Spec. Iss.) (2001) p. 73 80.

Tento článek o počítačích je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.