Caesarova šifra

Ceasearova šifra spočívá v posunu každého písmena o pevný počet pozic v abecedě. Příklad ukazuje posun o tři pozice, např B se kóduje jako E.

Caesarova šifra je podkategorií rozsáhlé kategorie tzv. substitučních šifer.

[editovat] Princip

Princip tohoto šifrování je založen na tom, že každé písmeno zprávy je během šifrování zaměněno za písmeno, které se abecedně nachází o pevně určený počet míst dále.
Počet možných variant klíče této šifry je o jedna menší než počet písmen(znaků) v použité abecedě. Zvolíme-li hodnotu posunu stejnou, jako je počt znaků použité abecedy bude zašifrovaná zpráva identická z předlohou. Vyšším posunem, například posunem s klíčem o jedna větší než je počet písmen (znaků) abecedy dostaneme zašifrovanou zprávu odpovídající prostému posunu o klíč jedna, takže použití klíče hodnoty vyšší než počet znaků abecedy nemá kryptografický význam. V některých pramenech se proto Caesarových šifrách mluví jako o šifrách aditivních.

[editovat] Použití

Tuto šifru používal pro vojenskou komunikaci Julius Caesar a popsal ji v Zápiscích o válce galské. Caesar používal posun o tři místa, obecně je ale za Caesarovu šifru označováno jakékoli šifrování na principu prostého posunu písmen(znaků) o konstantní hodnotu. I když je tato šifra z dnešního hlediska snadno rozluštitelná a pro jednoduchost šifrování/dešifrování bývá často používána dětmi, Julius Caesar ji s úspěchem používal při svých vojenských taženích. Pro ’vážné’ úkoly se tato šifra dnes neužívá a slouží pouze k školním demonstracím slabin jednoduchých substitučních šifrovacích systémů. Hlavní a neodstranitelnou slabinou této šifry je že každý konkrétní znak zdrojového textu odpovídá jednomu konkrétnímu znaku šifrovaného textu, tj. např. u klíče číslo 3 písmeno ’A’ zdroje odpovídá vždy písmenu ’D’ šifrované zprávy.

[editovat] Luštění

Tato šifra je, vzhledem k omezenému, nízkému, počtu možných klíčů snadno napadnutelná tzv. Útokem hrubou silou kdy jsou prostě zkoušeny všechny možné varianty klíče. K tomuto způsobu útoku je dobré znát použitou abecedu. Proto někdy bývá školní úloha ztížena použitím například anglického/českého pořadí písmen abecedy. V případech použití neobvyklého pořadí písmen abecedy bývají dobře úspěšné jednoduché metody založené na porovnávání relativní četnosti výskytu písmen(znaků) šifrovaného textu s tabulkou relativní výskytu četnosti písmen v předpokládaném jazyce zdrojové zprávy.

[editovat] Reference

Kryptografie; Fred Piper, Sean Murphy ISBN 80-7363-074-5
http://www.rsasecurity.com
Kniha kódů a šifer; Simon Singh