Carl Ritter

Carl Ritter (7. srpna 1779, Quedlinburg – 28. září 1859) byl německý geograf považovaný společně s Alexandrem von Humboldtem za jednoho ze zakladatelů moderní geografie. Od roku 1820 až do své smrti byl nejvyšším představitelem geografie na univerzitě v Berlíně.

[editovat] Život

Ritter sa narodil v Quedlinburgu, jako jedno ze šesti dětí v rodině uznávaného lékaře. Jeho otec zemřel, když měl Carl Ritter jen dva roky. Ve věku pěti let začal navštěvovat školu, která byla zaměřená na studium přírody (Schnepfenthal Salzmann School) a byla ovlivněná díly Jean-Jacques Rousseaua, které se týkali výchovy dětí. Tato zkušenost ho mohla ovlivnit, protože se brzy začal zajímat o nové způsoby vyučování, včetně těch od Johanna Pestalozziho. Většina jeho pracích byla založená na třech Pestalozziho stádiích vyučování, a to: sběr materiálu, porovnávání materiálu a založení všeobecného systému.

Po skončení studiích byl představen Bertmannovi Hollwegovi, bankéři z Frankfurtu. Později se dohodlo, že Ritter začne vyučovat jeho děti a zároveň během toho bude navštěvovat univerzitu, která bude financována Hollwegom. Vyučovat začal v roce 1798 a pokračoval 15 let. V letech 1814-1819, které strávil v Göttingenu, aby dával pozor na své žáky, začal studovat geografii. Také se zde dvořil Lilli Kramerové, z Duderstadtu, kterou si později vzal za ženu a v Göttingenu také vydal první dva svazky svého díla – Erdkunde (Zeměpis). V roku 1819 se stal profesorem historie ve Frankfurte a v roce 1820 získal místo na Univerzitě v Berlíně. V roce 1821 tu získal doktorát, a v roce 1825 byl jmenován na pozici profesor extraordinarius. Taktéž vyučoval na vojenském kolégiu. Velmi se zaujímal o objevování Afriky a udržoval kontakty s Britskými odbornými a vědeckými kruhy jako Královská Geografická Společnost. Byl jedním z učitelů badatele Heinricha Bartha, který procestoval severní a západní Afriku ve jménu Britské vlády, která chtěla zrušit dohody týkající se transsaharského obchodu s otroky. Sám Carl Ritter byl velký odpůrce otroctví a rasismu.

V roce 1822 bol zvolený do Pruské Akademie Věd, v roce 1824 se stal korespondujícím členem Pařížské Asijské Společnosti. V roce 1828 založil Berlínskou Geografickou Společnost. V roce 1856 byl jmenován na post ředitele Královského Kartografického Institutu Pruska.

[editovat] Díla

Ritterovo 19-svazkové veledílo, Věda o Zemi ve vztahu k přírodě a dějiny lidstva, napsané v letech 1817-1859 rozvinulo v obdivuhodné délce téma vlivu okolí na lidskou aktivitu. Naproti svojí délce nebylo dílo dokončeno v čase smrti Carla Rittera. Obsáhlo jen Asii a Afriku. Ritterův vliv na geografii byl pozoruhodný přestože přinesl novou koncepci předmětu geografie. V jeho pohledu byla geografie druh fyziologie a porovnávací anatomie Země, do které patří louky, hory, ledovce atd. Jako orgány, každý se svými vlastními funkcemi a jako její rámec je základem pro člověka vymezující prostor jeho života, tak struktura každé krajiny je vedoucím elementem v historickém vývinu národa. Zem je vesmírné individuum s vlastní organizací a progresívním vývojem. Úlohou geografie je zkoumání této individuality Země. Ritterova díla taktéž ovlivnily politické teorie. Jeho koncepce orgánů mohla být zneužita na dokázání snahy Lebensraumu, na účet existence jiného státu, protože vítězství bylo viděno jako biologická nevyhnutelnost pro růst státu. Jeho myšlenky přetvořené na expanzivní ideologii německým geostratégem Friedrich Ratzel.

[editovat] Literatura

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Carl Ritter na slovenské Wikipedii.