Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| 1997-061A - Cassini | |
|---|---|
| Název objektu | Cassini |
| COSPAR | 1997-061A |
| Katalogové číslo | 25008 |
| Start | 15. října 1997 |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Titan 4B Centaur |
| Stav objektu | na saturnocentrické oběžné dráze |
| Zánik | ne |
| Provozovatel | USA, NASA – JPL |
| Výrobce | USA, NASA – JPL |
| Kategorie | planetární sonda |
| Hmotnost | 5712 kg |
Cassini je americká planetární sonda, určená pro průzkum planety Saturn, jejích prstenců a systému jejích měsíců. Na jejím přístrojovém vybavení se podílely také evropská organizace pro výzkum vesmíru ESA a italská národní kosmická agentura ASI. Sonda má dvě samostatné části: mateřskou sondu Cassini (pojmenovanou po italském astronomovi Giovanni Domenico Cassinim) a atmosférickou sondu Huygens (pojmenovanou po holandském vědci Christiaanu Huygensovi).
Pozemním sledováním rádiového signálu vysílaného sondou jednak ke studiu vysoké atmosféry a ionosféry planety, jednak ke zjišťování vlastností gravitačního pole Saturnu a jeho jednotlivých měsíců je pověřeno středisko NASA v Pasadeně.
Během letu po meziplanetární dráze a v počáteční fázi letu sondy Cassini po oběžné dráze kolem planety byla k ní připojena i sonda Huygens, určená k průzkumu měsíce Titan.
Obsah |
Sonda Cassini nese soubor vědeckých přístrojů, který tvoří:
Po startu 15. října 1997 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě (USA) bylo vzhledem k značné hmotnosti sondy během letu k Saturnu využito gravitačních manévrů při dvou průletech kolem Venuše (26. dubna 1998 ve výši 234 km a 24. června 1999 ve výši 600 km), kolem Země (18. srpna 1999 ve výši 1171 km) a kolem Jupiteru (30. prosince 2000 ve výši přibližně 10 mil. km). Každý z těchto gravitačních manévrů sondu urychlil, čímž se podstatně zkrátila doba přeletu k Saturnu. Průletů kolem Venuše a Země bylo využito ke kalibraci vědeckých přístrojů, v oblasti planety Jupiter sonda prováděla v omezeném rozsahu vědecká měření.
Do Saturnovy sféry gravitačního vlivu vstoupila sonda 9. března 2004. Zážehem hlavního korekčního motoru na dobu 96 minut byla 1. července 2004 sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Dne 25. prosince 2004 se od sondy Cassini oddělila sonda Huygens, která 14. ledna 2005 úspěšně přistála na měsíci Titan. Během jejího přistávání sloužila sonda Cassini jak retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy Huygens na Zemi.
Sonda Huygens přistála na měsíci Titanu 14. ledna 2005 a během sestupu atmosférou a 2 hodiny po přistání shromáždila značné množství vědeckých poznatků o tomto tělese.
V dosavadním průběhu mise sonda provedla výzkum měsíců Saturnu.
V prosinci 2007 odeslala sonda na Zem fotografie svědčící o existenci tekutých uhlovodíků na měsíci Titan. V tu dobu jej minula po čtyřicáté.
Konec mise byl původně plánován na 30. června 2008, 15. dubna 2008 však NASA oznámila prodloužení mise nejméně o dva roky.[1]
Sonda je pojmenována na počest italsko-francouzského astronoma G. D. Cassiniho (1625 - 1712), který se nebývalou měrou zasloužil pro výzkum Saturnu a objevil čtyři jeho měsíce.
| Související články obsahuje Portál Kosmonautika |