Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Momentová vytvořující funkce (nebo také charakteristická funkce) je důležitou charakteristikou obsahující informace o rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny.
Obsah |
Momentová vytvořující funkce je pro náhodnou veličinu
definována jako střední hodnota funkce
, tzn.

kde
je pomocný parametr. Pro diskrétní náhodnou veličinu
je tedy momentová vytvořující funkce definována jako

kde
je pravděpodobnostní funkce veličiny
Pro spojitou náhodnou veličinu
pak momentovou vytvořující funkci definujeme jako

kde
je hustota pravděpodobnosti veličiny
.
Mezi momentovou vytvořující funkcí a rozdělením pravděpodobnosti existuje vzájemně jednoznačný vztah.
Momentová vytvořující funkce má tyto základní vlastnosti:
-tá derivace v bodě
dává
-tý (obecný) moment.


nezávislých náhodných veličin
se stejným rozdělením a momentovou vytvořující funkcí
má veličina
momentovou vytvořující funkci

Momentovou vytvořující funkci lze využít k výpočtu tzv. momentů. Rozlišujeme momenty obecné, centrální a normované.
Pro diskrétní náhodnou veličinu
definujeme
-tý obecný moment jako

Pro spojitou náhodnou veličinu definujeme
-tý obecný moment jako
,kde
je hustota pravděpodobnosti spojité veličiny
.
Uvedené vztahy mají smysl pouze tehdy, pokud výrazy na pravé straně konvergují absolutně.
Moment
nazýváme střední hodnotou náhodné veličiny
a značíme
.
Hodnota
-tého obecného momentu náhodné veličiny
je rovna
-té derivaci vytvořující funkce
v bodě
, tzn.

Tzv.
-tý centrální moment diskrétní náhodné veličiny
definujeme vztahem
,kde
je střední hodnota veličiny
.
Pro spojitou náhodnou veličinu
je
-tý centrální moment definován jako
,kde
je opět střední hodnota veličiny
a
je její hustota pravděpodobnosti.
Z definice střední hodnoty
plyne, že
je vždy nulový, tzn.
. Druhý centrální moment
je tzv. rozptyl, který obvykle označujeme jako
nebo
.
Každý centrální moment lze vyjádřit pomocí obecných momentů.
Pro tzv. normovanou náhodnou veličinu
lze definovat normované momenty. Pro diskrétní náhodnou veličinu dostaneme
-tý normovaný moment ze vztahu
![\mu_k(U) = \sum_x {\left[\frac{x-\operatorname{E}(X)}{\sigma(X)}\right]}^k P(x)\,\!](/math/4/4/8/448046d6265ff9725a0b8f441acaa307.png)
Pro spojitou náhodnou veličinu
definujeme
-tý normovaný moment jako
![\mu_k(U) = \int_{-\infty}^\infty {\left[\frac{x-\operatorname{E}(X)}{\sigma(X)}\right]}^k f(x)\mathrm{d}x\,\!](/math/c/0/1/c0171fedd85e1207dd3b7ca2fae502bb.png)
Normované momenty jsou bezrozměrnými veličinami a tedy také charakteristiky, které jsou na nich založeny, jsou bezrozměrné.
Každý normovaný moment lze vyjádřit pomocí centrálních momentů, které je však možné vyjádřit pomocí momentů obecných.
Používá se především třetí normovaný moment
, který nazýváme koeficientem šikmosti, a čtvrtý normovaný moment
, s jehož pomocí měříme špičatost rozdělení. Obvykle se špičatost měří tzv. koeficientem špičatosti
, který lze vyjádřit prostřednictvím čtvrtého normovaného momentu jako
.