Ceuta

Ciudad Autónoma de Ceuta
hlavní a největší město	Ceuta
rozloha	18,5 km²
obyvatelstvo (2003)  - hustota zalidnění	74 093 2719,71/km²
úřední jazyky	španělština
počet provincií	1
autonomní statut	14. března 1995
ISO 3166-2	ES-CE
parlamentní zastoupení  - kongres  - senát	1 křesel 2 křesla
počet křesel městského parlamentu	25 křesel
předseda vlády	Juan Jesús Vivas Lara (PP)
Ciudad Autónoma de Ceuta

Autonomní město Ceuta je spolu s městem Melilla jednou ze dvou španělských enkláv na pobřeží severní Afriky, ležící na nejsevernějším cípu Maghribu poblíž Gibraltarského průlivu. Na město si činí nárok Maroko. Až do roku 1995 náleželo město k provincii Cádiz. Město často využívají Afričané pro ilegální migraci do EU.

[editovat] Geografický přehled

Ceuta sousedí jen s Marokem a leží na pobřeží Středozemního moře. Dominantní je hora Monte Hacho, na jejímž vrcholu je španělská vojenská základna. Podle řecké mytologie byla Monte Hacho jižním z tzv. Herkulových sloupů (podle jiných to byly marocké hory Jebel Músa západně od Ceuty). Ceuta leží na výběžku sedmi vrchů, samotné město se nachází na konci úzkého mysu. Podobně jako Melilla má i Ceuta výborný přirozený přístav, kolem něhož vznikla.

[editovat] Etymologie

Původ jména Ceuta můžeme odvodit od označení sedmi pahorků arabskou číslicí (Septem Fratres) Septem > Septa > Ceita > Ceupta > Ceuta.

[editovat] Historie

Strategické umístění Ceuty z ní vytvořilo rozhodující bod pro mnoho kulturních obchodních a vojenských událostí. Kartaginci v 5. století př. n. l. pojmenovali město Abyla. Okolo roku 42 toto přístavní město převzali Římané, kterým Ceuta sloužila výlučně k vojenským účelům. Asi o 400 let později je vytlačili Vandalové a později připadlo město Vizigótům a Byzantincům.

• v 7. století byla Ceuta dobyta Araby
• 1415 byla Ceuta zabrána Portugalci, za vlády Jana I. Portugalského
• 1580 se Portugalsko spojilo personální unií se Španělskem a tak se Ceuta stala součástí Španělska
• 1648 marocký vůdce, Ahmad Gailan, uvalil Ceutu do blokády, ta byla ukončena v roce 1655

V roce 1694 Portugalsko opět získalo nezávislost. Zástupci Ceuty požádaly o setrvání pod španělskou vládou. - Marocký sultán, Moulay Ismail, napadl Ceutu a to bylo začátkem 26 let dlouhé blokády města.

• 1780 byla podepsána smlouva o přátelství a obchodu mezi Marokem a Španělskem v Aranjuez.
• 1844 spor o hranice mezi Marokem a Ceutou, který v roce1859 vyústil ve válku. V roce 1860 Maroko prohrálo bitvu u Oued Ra's a to vedlo k ukončení války a také k malému rozšíření území Ceuty.
• 1974 se Ceuta stává sídlem Capitanía General de Africa.
• 1978 marocký král Hassan II. si nárokuje Ceutu a Melillu
• 1983 marocká blokáda Melilly i Ceuty
• 1986 březen: Okolo 20,000 lidí demonstruje za autonomii Ceuty.
• 1988 bilaterální dohoda mezi Španělskem a Marokem o ekonomické spolupráci
• 1994 září: autonomie Ceuty není španělskou vládu zcela schválena, ale je založen místní sněm o 25 členech, podobného městským radám ve Španělsku.

• 5. listopadu, 2007, král Juan Carlos I. a královna Sofie navštívili město, rozproudili velké nadšení místní populace a protesty marocké vlády. Bylo to poprvé po 80 letech, kdy španělská hlava státu navštívila Ceutu.

[editovat] Politický status

Ceuta , spolu s Melillou, je autonomním městem Španělska na území Maroka, které si na obě tato města, stejně jako na několik malých španělských ostrovů při africkém pobřeží (Španělské severoafrické državy), dělá nároky. Toto porovnává s požadavkem Španělska na navrácení Gibraltaru. Ovšem španělská vláda a obě autonomní vlády Ceuty a Melilly a jejich obyvatelé toto srovnání odmítají, na základě toho, že obě autonomní města Ceuta a Melilla jsou integrální částí Španělska, kdežto Gibraltar je britské zámořské teritorium a nikdy nebylo součástí Britského království. Islámská minulost Ceuty je také mnohem kratší než zbytku jižního Španělska. Tyto argumenty Maroko považuje za irelevantní.

[editovat] Administrace

Mapa Ceuty ( Ostrov Perejil se nachází mimo obrázek na levo od pobřeží )

Ceuta oficiálně známá ve španělština jako Ciudad Autónoma de Ceuta ( Autonomní město Ceuta), s postavením mezí standardním španělským městem a autonomní městem. Před získáním statutu autonomie, byla součástí provincie Cádiz.

Ceuta je součástí území Evropské unie. Město, před vstupem Španělska do Evropské unie v roce 1986 bylo svobodným přístavem.

Ceuta nemá letiště, avšak existuje tu pravidelná přeprava helikoptérou směřující na letiště do Málagy. Přístup do Ceuty je buď po zemi, nebo trajektem.

[editovat] Obyvatelstvo

V roce 2006 byla jeho populace 75, 861 obyvatel. Populace zahrnuje obyvatelstvo s arabským, hinduistickým a židovským původem.

Oficiálním jazykem španělština. Muslimské obyvatelstvo mluví také arabsky, tato místní hlavně mluvená arabština se nazývá dariya. Ale tento jazyk není oficiálně uznán.

Hovorově se Ceuťané nazývají „caballas“ podle názvu ryby caballa – tedy makrela.

[editovat] Plot oddělující Ceutu a Melillu od Afriky

Ceuta se stala cílem migrantů z mnoha zemí Afriky, kteří se pokoušejí přes Maroko (a Alžírsko) dosáhnout města, a docílit tak vstupu do Španělska a tím i EU. Město je sice chráněno před ilegálními přestupy dvěma vysokými ploty (jeden je vysoký 3 m, druhý 8 m), hlásiči pohybu, infračervenými kamerami i četnými hlídkami policie Guardia Civil, ovšem obdobně jako v Melille s pochybnými výsledky. Situace se přiostřila koncem roku 2005, když se proslechlo, že Španělsko má v úmyslu bezpečnostní opatření zesílit. Při následující vlně pokusů o překonání hraničních překážek došlo i k smrtelným zraněním; Maroku pak různé organizace, jako Amnesty International a Lékaři bez hranic, vytkly, že vysadilo zajaté uprchlíky v poušti. Španělé třetí plot vystavěli. Tentokrát je vyšší, aby se zabránilo snadnému přelézání uprchlíků na domácky vyrobených žebřících. Avšak kromě toho, že je ještě vyšší, je zároveň vysoce moderní, jeho náklady se odhadují na 33 milionů eur. Je to 11 kilometrů třímetrových souběžných plotů navýšených o ostnatý drát, s pravidelně rozestavenými pozorovatelnami a se silnicí, která se mezi nimi táhne, aby posloužila policejním nebo ambulantním vozidlům v případě potřeby. Podzemní kabely spojují reflektory, hlukové a pohybové senzory a videokamery do centrální kontrolní kabiny/boudy.

[editovat] Související články

• Isla Perejil
• Španělské Maroko
• Gibraltar
• Vlajka Ceuty

[editovat] Odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ceuta

• Informace o historii Ceuty (španělsky)
• Officiální stránky Ceuty (španělsky)
• Satelitní pohled na Ceutu
• Obrázky Ceuty

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ceuta

Tento článek o Španělsku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Španělsko – España – (E)

Autonomní společenství a jejich správní centra: Andalusie (Sevilla) | Aragonie (Zaragoza) | Asturie (Oviedo – Uviéu) | Baleáry (Palma de Mallorca) | Baskicko (Vitoria – Gasteiz) | Extremadura (Mérida) | Galicie (Santiago de Compostela) | Kanárské ostrovy (Santa Cruz de Tenerife) | Kantábrie (Santander) | Kastilie a León (Valladolid) | Kastilie-La Mancha (Toledo) | Katalánsko (Barcelona) | La Rioja (Logroño) | Madrid (Hlavní město Madrid) | Murcie (Murcia) | Navarra (Pamplona – Iruña) | Valencie (Valencie) Autonomní města: Ceuta | Melilla Pod přímou správou španělské ústřední vlády: Španělské severoafrické državy

Státy a území v Africe

Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burkina Faso • Burundi • Čad • Demokratická republika Kongo • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie • Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Kongo • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Maroko • Mauricius • Mauritánie • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán • Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo • Tunisko • Uganda • Zambie • Zimbabwe
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Francouzská jižní a antarktická území (F)
Území se sporným postavením: Somaliland • Západní Sahara (MA)

---