Chřibský hrádek

Vytesaný čtyřhran na vrcholu skály, kde stávala dřevěná věž, tzn. bergfrít či donjon

Chřibský hrádek je jedním ze šesti známých skalních hradů v oblasti Českosaského Švýcarska, na severu České republiky, v okrese Děčín, poblíž silničky spojující Doubici a Dolní Chřibskou, na 30 metrů vysoké skále obtékané Doubickým potokem, poblíž hájovny U Sloupu - dnes informační středisko Národního parku České Švýcarsko.

[editovat] Historie

Původní název Chřibského hrádku není znám, říkalo se mu Pustý zámek, německy (Wüstes Schoss auf der Irichthaide), nebo také Karlštejn, což je ovšem zcela vymyšlený název.

Historie hrádku sahá do druhé poloviny 13. století a počátku století následujícího, do období vlády posledních Přemyslovců, Jana Lucemburského a Karla IV..

Podle nedoložených pověstí založil Chřibský hrádek bájný Cherub Berka jako lovecké sídlo. Chřibská kronika používá jméno Karlštejn a mluví o hrádku jako průvodním hradu Lužické cesty spolu s dalším hrádkem na soutoku Chřibské Kamenice a Doubického potoka.

Podle Augusta Sedláčka zde bylo sídlo soudního úředníka, který spravoval fojtsví ve Chřibské.^[1]

Na východní straně čtyřhranu vytesaného na vrcholu skály je gotický výklenek, jehož účel je neznámý. Poblíž výklenku je vytesán letopočet 1690.

Na jaře roce 1850 se zřítila velká část skály, na níž stojí Chřibský hrádek, do potoka.^[2]

Na vyobrazení je Chřibského hrádku od Karla Brandta, která doprovázela dílo F.A.Hebera Böhmens Burgen, je hrádek zobrazen otvory podobající se skalním oknům, jež jsou ovšem také fantazií. Původně měli vézt z místností, které se zasuly. Zasutí místností měli způsobit hledači pokladů. Ve skutečnosti je skalní okno jenom jedno.

Na Chřibském hrádku se našli stopy po násilném zničení ohněm, nejspíše v době husitské. Husité v roce 1425 překročili Lužické hory u Chřibské a v roce 1440 by první větší výprava lužického Šestiměstí na Českou Kamenice a na Českou Lípu.

[editovat] Externí odkazy

• Popis Chřibského hrádku na stránkách Lužických hor

[editovat] Reference

1. ↑ Sedláček.A.:Hrady, zámky a tvrze království českého, XIV. Kraj Litoměřický, Praha, strana 297
2. ↑ František Němeček, Richard Klos, Skalní hrady v Českém Švýcarsku,Severočeské nakladatelství Ústí nad Labem, 1978, str. 45