Chmelnice

Chmelnice vedle pole s obilím

"Nejmensí chmelnice světa" vedle radnice v Žatci

Chmelnice je pole, na kterém se pěstuje chmel. Protože chmel je popínavá rostlina, je třeba mu poskytnout podporu pro jeho růst. Z toho důvodu jsou chmelnice vybaveny konstrukcemi zhotovenými obvykle z dřevěných sloupů o přibližné výšce 5 metrů umístěných v pravidelných odstupech. Jejich stabilita je zajištěna jednak zapuštěním do země, dále vodorovným provázáním a ukotvením pomocí silných lan a drátů. Ty současně slouží pro ukotvení tenších svislých vodicích drátků které jsou na ně umisťovány každoročně na jaře během operace zvané chmelové drátkování, na něj pak navazuje jarní zavádění jednotlivých chmelových rostlinek k příslušnému drátku (tzv. zavádění chmele); po vodících drátcích se pak pnou jenotlivé chmelové rostliny. Vodící drátky jsou pak strhávány společně při sklizni, jenž probíhá tradičně koncem měsíce srpna a počátkem měsíce září. Životnost jedné podpůrné konstrukce činí přibližně 5 let, poté je nutno konstrukci postavit znova, jedná se o poměrně nákladnou záležitost, která podstatně zvyšuje náklady na pěstování chmele.

[editovat] Chmelnice v ČR

Tradičními chmelařskými oblastmi v Čechách je Litoměřicko, Rakovnicko a Žatecko. Nejvíce chmelnic na území někdejšího Československa bylo vztyčeno ve třicátých letech dvacátého století. Od roku 1993 rozloha chmelnic neustále klesá zejména vlivem podstatně nižší poptávky po českém chmelu v zahraničí.

[editovat] Chmelnice ve světě

V celosvětovém měřítku se nejvíce chmelnic nachází v Německu, následují USA, Čína a na čtvrtém místě Česko. V roce 2006 je celosvětová výměra chmelnic odhadována na 49 tisíc hektarů.

Tento článek týkající se zemědělství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.