Chronologie dějin starověkého Říma
Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.
- 90-88 – Spojenecká válka
- 88 – Sulla, vůdce strany optimátů, dobývá Řím, začátek občanských válek
- 88-84 – První mithridatická válka
- 82 – Sulla se z východu vrací do Říma a masakruje máriovce (populáry)
- 82-72 – Sertorius, poslední máriovský vojevůdce, vede odboj v Hispánii
- 74-63 – Třetí mithridatická válka
- 73-71 – Spartakovo povstání
- 63 – Po vítězství nad Mithridatem reorganizuje Pompeius východ: vznik provincie Sýrie
- 63 – Během Ciceronova konzulátu dochází ke Catilinově spiknutí
- 60 – Pompeius, Crassus a Caesar uzavírají triumvirát
- 59 – Caesar konzulem
- 58-51 – Caesar dobývá Galii (galské války)
- 53 – Crassus zabit Parthy v bitvě u Karrh
- 49-45 – Caesar překračuje Rubikon a začíná tak válku s Pompeiem
- 48 – Caesar vítězí v bitvě u Farsalu, Pompeius zavražděn v Egyptě
- 44 – Caesar se stává doživotním diktátorem, 15. března je však v senátu zavražděn
- 43 – Znovu propuká občanská válka, Octavianus, Marcus Antonius a Lepidus uzavírají druhý triumvirát
- 42 – Triumvirové porážejí Bruta a Cassia v bitvě u Filipp
- 36 – Octavianus vítězí nad Sextem Pompeiem, Lepidovo vojsko přechází k Octaviovi
- 31 – V námořní bitvě u Actia Octavianus poráží Marca Antonia a egyptskou královnu Kleopatru
- 30 – Marcus Antonius a Kleopatra páchají sebevraždu, Egypt se stává římskou provincií
- 27 – Definitivní zánik republiky, Octavianus (Augustus) se stává principem
- 303 – Diocletianus nařizuje pronásledování křesťanů
- 305 – Diocletianus a Maximianus abdikují, Constantius a Galerius se stávají císaři
- 306-337 – Konstantin Veliký se stává císařem poté, co jeho otec Constantius umírá v Eburacu
- 312 – Konstantin poráží a zabijí Maxentia v bitvě u Milvijského mostu
- 313 – Konstantin vydává Milánský edikt, legalizace křesťanství
- 318 – Exkomunikace mnicha Areia z církve
- 324 – Konstantin poráží Licinia a stává se jediným vládcem celé říše
- 325 – Ekumenický koncil ve městě Nikaia
- 330 – Konstantin přesouvá své sídlo do Konstantinopole
- 337 – Konstantin umírá v Nikomedii, jeko synové Constantinus II. (337-340), Constantius II. (337-361) a Constans (337-350) si rozdělují vládu nad říší
- 340 – Constantinus II. vpadá do Itálie. U Aquileie je však poražen a zabit Constantem
- 350-353 – Magnentius si uzurpuje moc na západě, Constans je chycen na útěku a zavražděn
- 353 – Constantius poráží Magnentia a stává se jediným vládcem říše
- 355 – Constantius ustavuje svého bratrance Juliana caesarem v Galii
- 357 – Julianus poráží Franky v bitvě u Argentorata (dnešní Štrasburk)
- 360 – Constantius bojující na východě s Peršany žádá Juliana, aby mu na poslal část svých legií, vojáci se ale vzbouří a provolají Juliana augustem
- 361 – Constantius umírá přirozenou smrtí a jmenuje Juliana (361-363) svým nástupcem
- 363 – Julianus umírá během svého tažení do Persie
- 363-364 – Jovianus císařem
- 364-375 – Valentinianus I. se stává císařem a prohlašuje svého bratra Valenta za svého spolucísaře 364-378
- 376 – Gótové jsou vytlačeni Huny ze svých sídlišť a se svolením římské vlády překračují Dunaj, brzy se však vzbouří
- 378 – Bitva u Adrianopole, Valens je poražen a zabit Góty, římská armáda rozdrcena
- 378-395 – Theodosius I. císařem
- 382 – Gótové jsou usazeni v Moesii jako federáti
- 395 – Theodosius umírá a zanechává říši svým dvěma synům, Arcadiovi na východě 395-408 a Honoriovi na západě 395-423, impérium je tak definitivně rozděleno
[editovat] Související články