Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. Kr. Arpinum – 7. prosince 43. př. Kr.) byl římský řečník, politik a spisovatel.
Pocházel z nepříliš bohaté rodiny, první vzdělání získal v Arpinu, později se vzdělával ještě v Římě. Studoval především rétoriku, ale i právo a filosofii. V době studií překládal z řečtiny.
Roku 79 př. Kr. začal vystupovat veřejně, především u soudu. V tomto roce byl nucen ze zdravotních důvodů opustit Řím, odjel do Řecka, později cestoval i po Asii. Na těchto cestách se dále vzdělával a především cvičil v rétorice. O dva roky později 77 př. Kr. se vrátil do Říma, zde se oženil s Terentií a začal se věnovat veřejným záležitostem, především obhajobám u soudu. Svou činností získal značnou popularitu a roku 76 př. Kr. byl zvolen quaestorem na Sicílii, po ukončení quaestury se stal senátorem.
Roku 70 př. Kr. se stal aedilem kurulským a v roce 67 př. Kr. se stal městským praetorem. Roku 64 př. Kr. se stal konzulem, v této funkci odvrátil pozemkový zákon předložený Publiem Serviliem Rullem a Catilinovo spiknutí, obě tyto akce usilovaly o potlačení demokracie v Římě.
Roku 58 př. Kr. musel odejít do vyhnanství, ale již roku 57 př. Kr. mu byl povolen návrat do Říma. Zde se dále snažil vystupovat na obranu demokracie, ale vzhledem k tomu, že veškerá moc již byla v rukou triumvirů, odešel z veřejného života a věnoval se výuce především gramatiky a rétoriky, veřejně vystupoval pouze při soudních obhajobách.
Před občanskou válkou se přiklonil na stranu Pompeiovu, po jeho porážce odmítl vedení republikánského loďstva a raději odprosil Caesara, se kterým se vrátil do Říma jako přítel. Od roku 47 př. Kr. nevykonával žádnou veřejnou funkci a věnoval se pouze filosofii. Na veřejnosti vystupoval pouze v případech, kdy některý z jeho přátel potřeboval pomoc (Oratio pro Marcello, Oratio pro Ligario a Oratio pro rege Deiotario).
Po Caesarově smrti věřil v obrat k demokracii, ale byl zklamán, proto opustil Řím, cestou ho zastihla nepravdivá zpráva, že se Antonius vzdal moci. Po návratu zjistil, že se tato zpráva nezakládala na pravdě a začal proti Antoniovi vystupovat, přednesl 14 řečí proti Antoniovi. Po těchto projevech senát vyhlásil Antoniovi válku, jejíž vedení svěřil Octavianovi, ten se ale spojil s Antoniem a tím se moc senátu definitivně rozpadla. Cicero se pokusil o útěk z Říma, avšak byl dostižen a popraven. Jeho hlava a pravá ruka byly vystaveny na řečništi v Římě.
Obsah |
Cicero se ve svých projevech a spisech poměrně často zmiňoval (většinou okrajově) o výchově. O jeho názorech na tuto problematiku by bylo možno zjednodušeně napsat, že se dožadoval rozvoje mravnosti a lidských schopností. Vyučovanému mělo pomáhat náboženství, za velmi důležitou vědu považoval řečnictví, právo, filosofii a řečtinu.
Z jeho projevů se jich úplně zachovalo 57, za nejlepší z nich jsou považovány:
Mnoho jeho spisů je psáno formou dialogu, tato forma vychází z Platónových děl. Jeho latina a sloh je považována za vzor.
Napsal několik spisů o rétorice, ve kterých přibližuje nejen řeckou teorii, ale i vlastní praxi.
Psal i filosofická díla, u těchto eklektických děl je vhodné říci, že nejsou příliš kvalitní a že filosofii téměř neobohatila. Zároveň je nutné dodat, že do Cicerona neexistovala latinská filosofická terminologie, kterou byl nucen vymyslet. Lze tedy říci, že jeho hlavní byl přínos spíše v oblasti jazyka (tedy filosofické terminologie) než přímo filosofický. Jeho filosofické spisy často vypovídají spíše o politickém myšlení autora a jeho doby. Na jeho filozofickou terminologii však navazuje celá latinsky psaná filosofie. Další význam jeho filosofických děl spočívá především v popularizaci řecké filosofie.
Dále se zachovala značná část jeho korespondence, která je poměrně často vydávána a vypovídá nejen o autorových názorech, ale pravděpodobně i o něm samém.
Pokusil se napsat i několik básní, které nebyly považovány za příliš zdařilé.
Z jeho díla De finibus bonorum et malorum (O koncích dobra a zla) vzešel text používaný grafiky jako „vata“ známý jako lorem ipsum, nebo též Lipsum. Tento text pochází z kapitoly 1.10.32 a 33, kde se objevuje věta Neque porro quisquam est qui dolorem ipsum quia dolor sit amet, consectetur, adipisci velit. (Překlad: „Nikdo nemiluje bolest samu, nevyhledává ji, ani nechce získat, jednoduše proto, že je to bolest…“). Používá se již od 16. století.
