Kyselina citronová

Kyselina citronová
Obecné
Systematický název	kyselina 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylová kyselina 3-karboxy-3-hydroxypentandiová
Triviální název	kyselina citronová
Sumární vzorec	C6H8O7
Identifikace
Registrační číslo CAS	77-92-9
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	192,13 g/mol
Teplota tání	153 °C
Teplota varu	dekarboxylace při 175 °C
Hustota	1,665 g/cm³
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina citronová je slabá karboxylová kyselina nacházející se v citrusových plodech. Je přírodní konzervační látkou a používá se jako dochucovací prostředek jídel a nealkoholických nápojů. V biochemii je důležitým meziproduktem v citrátovém cyklu.
Kyselina citronová se nachází v různých druzích ovoce a zeleniny, největší výskyt (největší koncentrace) je v citronech a limetkách, kde může dosáhnout obsahu až 8% hmotnostích procent sušiny.

[editovat] Vlastnosti

Kyselina citronová je při pokojové teplotě bílá, krystalická látka. Vyskytuje se buď jako bezvodá nebo jako monohydrát. Bezvodá krystalizuje z horké vody, zatímco její monohydrát krystalizuje za studena. Monohydrát může být převeden na bezvodou kyselinu při 74°C. Kyselina citronová se také rozpouští v ethanolu při 15°C. Z chemického hlediska má kyselina citronová vlastnosti jako ostatní karboxylové kyseliny. Při zahřátí nad 175°C se rozkládá (dekarboxyluje).

[editovat] Historie

Objev kyseliny citronové je připisován islámskému alchymistovi z 8. století Jabir Ibn Hayyan. Středověcí evropští učenci si byli vědomi existence přírodní kyseliny v citronech a citronových šťávách. Švédský chemik Carl Wilhelm Scheele poprvé izoloval kyselinu citronovou v roce 1784 krystalizací z citronové šťávy. V průmyslovém rozsahu se začala kyselina vyrábět v roce 1860. V roce 1893 objevil C. Wehmer, že některé druhy plísně Penicillium dokážou produkovat kyselinu citronovou z cukru. Nicméně tento mikrobiální způsob výroby kyseliny nebyl průmyslově důležitý až do první světové války, která přerušila italský export citrusů. James Currie v roce 1917 objevil, že plíseň rodu Aspergillus niger může účinně vyrábět kyselinu citronovou. O dva roky později firma Pfizer započala průmyslovou výrobu kyseliny citronové na tomto principu.

[editovat] Výroba

V dnešní době převažuje průmyslová výroba pomocí kultury Aspergillus niger.Při této výrobě je kultura krmena sacharózou aby produkovala kyselinu. Poté je kultura zflitrována a kyselina je z výsledného roztoku vysrážena pomocí hydroxidu vápenatého. Ze vzniklé vápenaté soli kyseliny citronové se samotná kyselina získá pomocí kyseliny sírové.

[editovat] Použití

[editovat] Doplněk stravy

V potravinářství se kyselina citronová používá jako ochranná a dochucovací látka, hlavně u nealkoholických nápojů (bývá označována jako přídatná látka E 330). Soli (tzv. citráty, a především ty s kovy) se používají jako zdroj minerálů při dietách či při onemocnění, kdy dané minerály organismu schází.

[editovat] Změkčování vody

Díky schopnosti tvořit s kovy cheláty, se kyselina citronová přidává do mýdel a čisticích prostředků.

Ve fotografické chemii se používá jako kyselá součást některých přerušovacích lázní a ustalovačů. Dá se však nahradit polovičním množstvím koncentrované kyseliny octové.

Související články obsahuje Portál Fotografie