Claudius

Busta císaře Claudia

Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus Britanicus, občanským jménem Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus (1. srpna 10 př. n. l. - 13. října 54) byl římský císař.

Po celé dětství ho sužovaly a i po dobu dospívání nemoci, které postihly zejména nohy. Claudius je měl velmi slabé, pokroucené, kulhal, třásla se mu hlava, v rozčilení koktal a z koutků úst mu někdy kapaly sliny. Nemoc se také podepsala na jeho povaze: byl bojácný a propadal nepříčetnému vzteku, až mu vystupovala na rtech pěna. Postižení vedlo k tomu, že vlastní rodina na něho pohlížela s odporem a styděla se za něho, po dosažení hranice plnoletosti byl dokonce prohlášen za nesvéprávného. Claudiovi přirozeně nikdy nesvěřili žádný úřad a o tom, že by snad měl někdy Římu vládnout, se nikomu ani nesnilo. Až jeho synovec Caligula ho dal zvolit konsulem. Po Caligulově zavraždění provolala garda císařem Claudia. V Claudiově osobě nastoupil na trůn panovník, jenž se od předchozích naprosto odlišoval. Především tělesnými dispozicemi. Na druhé straně proslul svou učeností: léta, kdy se nemohl podílet na správě státu, strávil studiem historie a sepisováním historických děl.

Za Claudiovy vlády začaly propukat v Římě nepokoje s křesťany. Císaře nakonec věčné židovské rozmíšky, šarvátky a stížnosti rozzlobily tak, že celou židovskou komunitu z Říma vypověděl.

Pozoruhodných úspěchů dosáhl císař v zahraniční politice. Zhruba 100 let po vpádu Caesarových vojsk na Britské ostrovy římské legie dobyly jižní a střední Anglii. Ihned nato vyhlásil novou římskou provincii zvanou Britanie.

Claudius byl čtyřikrát ženatý, přitom třetí žena Messalina se pokusila s posledním z celé řady svých milenců o státní převrat. Měl vynést na trůn Messaliina sedmiletého syna Britannika. Spiknutí bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě.

Agrippina se stala jeho čtvrtou, poslední manželkou. Z předchozích manželství měla chlapce a vynaložila všechno úsilí, aby její syn nahrazoval Claudiovi Britannika. Claudius nakonec podlehl jejímu naléhání a zasnoubil chlapce se svou dcerou Oktavií a adoptoval ho pod jménem Nero. Tím si nad sebou vynesl rozsudek smrti. Netrvalo dlouho a Claudius začal dávat najevo, že ho sňatek s Agrippinou mrzí. Agrippina se jeho slova zřejmě doslechla a z obav z budoucnosti se rozhodla běhu věcí napomoci. Na hostině v rodinném kruhu podala Claudiovi krásné hřiby, které mu velice zachutnaly. Úporné bolesti Claudiovi dokonale zkazily jeho poslední noc na tomto světě: ráno 13. října roku 54 pak vydechl naposledy.

Sedmnáctiletý Nero vyšel krátce po poledni, poté co Agrippina povolila rozhlásit zprávu o Claudově smrti, na schodiště Palatia a nechal se pozdravit jako imperátor.

Claudius měl z prvního (nuceného) manželství jedno dítě, z druhého dcerku Antonii a z třetího dvě děti.

Císař Claudius je v dnešní době známý také díky úspěšnému životopisnému dvodílnému románu Roberta Gravese Já, Claudius a Claudius Bůh (v originále I, Claudius, 1934), na jehož motivy vznikl také stejnojmenný televizní seriál (1976).

Předchůdce: Caligula

Římský císař 41 - 54

Nástupce: Nero

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Claudius