Collège de France

College de France (česky „Francouzská kolej“) je nejprestižnější francouzská instituce, věnovaná vědám. Sídlí v Paříži na Rue des Écoles, poblíž staré Sorbonny a její historie začíná rokem 1530.

[editovat] Popis

College de France je zvláštní instituce: jejím oficiálním posláním je „učit vědění, které právě vzniká“ (Enseigner le savoir en train de se faire), moderně řečeno spojovat bádání a výuku. Má 54 profesorských míst, rozdělených do pěti oblastí:

• matematika,
• fyzika,
• ostatní přírodní vědy včetně mediciny,
• společenské vědy,
• historie, jazyky a literatury.

College de France pořádá pravidelné přednášky, přístupné veřejnosti, nemá však žádné zapsané studenty, žádné studijní obory a neuděluje žádné tituly. Většina, ale ne všichni profesoři jsou Francouzi, dvě místa se obsazují hostujícími profesory. Když se nějaké místo uvolní, rozhodují profesoři o tom, kdo na ně má být povolán. Profesura na College de France je ve Francii bez diskuse vrcholem vědecké kariéry.

[editovat] Historie

Roku 1530 založil král František I. na radu svého knihovníka, humanisty G. Budé „Královskou kolej“ nebo také „Kolej tří jazyků“, protože se zde zpočátku vyučovala řečtina, hebrejština a latina. Profesoři byli hmotně zajištěni, později k oborům přibylo právo, matematika a medicina. Po revoluci 1789 se kolej přejmenovala na „Národní kolej“ a od roku 1870 na College de France. Jejím heslem je od založení „Učí všemu“ (Docet omnia).

[editovat] Slavní profesoři

Mezi profesory na College de France byli a jsou také následující:

• Raymond Aron, sociolog a filosof
• Émile Benveniste, jazykovědec
• Henri Bergson, filosof a nositel Nobelovy ceny za literaturu,
• Claude Bernard, fyziolog,
• Marcellin Berthelot, chemik,
• Yves Bonnefoy, surrealistický básník,
• Pierre Boulez, hudební skladatel,
• Pierre Bourdieu, sociolog,
• Fernando Henrique Cardoso, brazilský sociolog a politik,
• Jean-François Champollion, egyptolog, který přečetl hieroglyfické písmo,
• Georges Cuvier, biolog,
• Jacques-Arsène d'Arsonval, fyzik,
• Pierre-Gilles de Gennes, nositel Nobelovy ceny za fyziku tekutých krystalů,
• Stanislas Dehaene‎, neurovědec,
• Lucien Febvre, historik ze „Školy análů“
• Michel Foucault, filosof,
• Ferdinand André Fouqué, geolog,
• Pierre Janet, psychiatr a psycholog,
• Frédéric Joliot, nositel Nobelovy ceny za fyziku,
• René Théophile Hyacinthe Laënnec, lékař, vynálezce stetoskopu,
• Paul Langevin, fyzik,
• Emmanuel Le Roy Ladurie, historik,
• Claude Lévi-Strauss, etnolog a antropolog
• Henri Maspéro, orientalista a sinolog,
• Jules Michelet, historik
• Adam Mickiewicz, polský spisovatel a revolucionář,
• Jacques Monod, nositel Nobelovy ceny za biochemii,
• Guillaume Postel, renesanční matematik, kartograf a lingvista,
• Edgar Quinet, historik,
• Henri Victor Regnault, fyzik a chemik,
• Louis Robert, historik a archeolog,
• Jean-Pierre Serre, matematik a topolog,
• Paul Valéry, básník a spisovatel,
• Francois Vatable, učitel hebrejštiny na původní Královské koleji,
• Jean-Pierre Vernant, klasický filolog, historik a filosof,
• Paul Veyne, historik starého Říma.

[editovat] Odkazy

[editovat] Na internetu

• Oficiální stránky Collège de France – fr