D'Hondtova metoda

D'Hondtova metoda je termín označující jeden ze způsobů přerozdělování mandátů politickým stranám ve volbách. Používá se v Argentině, Belgii, Bulharsku, Česku, Finsku, Chile, Chorvatsku, Izraeli, Japonsku, Kolumbii, Maďarsku, Makedonii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Skotsku, Slovinsku, Španělsku, Turecku a Walesu; v některých zemích Evropské unie se používá také při volbách do Evropského parlamentu. Metoda je pojmenována po belgickém právníkovi a matematikovi Victoru D'Hondtovi (1841–1901). D'Hondtova metoda, na rozdíl od některých dalších metod, (mírně) zvýhodňuje velké strany.

[editovat] Způsob výpočtu

Vzorec pro postupné podíly je

• P značí celkový počet hlasů, který strana obdržela v dané oblasti.
• m značí počet mandátů, které již strana v dané oblasti získala (základní hodnota je 0 pro všechny kandidující strany). Dělitel m + 1 tedy může nabývat hodnot z posloupnosti 1, 2, 3, 4,….^pozn1

Všechny strany, které prošly požadovaným kvórem, postupují do přerozdělování mandátů. V prvním kole je volební výsledek všech stran vydělen číslem 1 (při modifikacích D'Hondtovy metody ale například číslem 1,42), mandát tedy získává strana s nejvyšším počtem obdržených hlasů. Do druhého kola je její volební výsledek vydělen dalším číslem v posloupnosti přirozených čísel, tedy číslem 2. Číselná hodnota dělitelů se u ostatních stran nemění. Mandát získává opět strana s nejvyšší číselnou hodnotou ze všech stran v druhém kole, tzn. mandát může získat i strana, která získala první mandát. Výpočet číselných hodnot kandidujících stran z volebních výsledků probíhá dle uvedeného vzorce pro každé kolo, mandát vždy získává strana s nejvyšší číselnou hodnotou v daném kole. Takto se postupuje až do přerozdělení všech mandátů přidělených pro danou oblast.^pozn2

D'Hondtova metoda přerozděluje všechny mandáty v prvním skrutiniu.

• ^ ad pozn1 Existuje ovšem i tzv. Modifikovaná D'Hontova metoda. Posloupnost dělitelů je pak 1,42; 2; 3; 4;…. Takováto posloupnost nahrává tím více větším stranám, čím je velikost volebního obvodu menší.

• ^ ad pozn2 Podobně jako D'Hontova metoda funguje i metoda Sainte-Laguë. Rozdíl je opět v posloupnosti dělitelů. U metody Sainte-Laguë jde o posloupnost lichých čísel: 1, 3, 5, 7,…. Tato metoda posiluje zisky malých a středně velkých stran na úkor velkých stran. Používá se v Bosně a Hercegovině, Litvě a její modifikace (1,4; 3; 5; 7;…) v Polsku.

[editovat] Příklad přerozdělování

Přerozdělení mandátů v Libereckém kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006 těch stran, které prošly celostátním kvórem (zisk 5  % z celkového počtu hlasů na území celé České republiky). V Libereckém kraji bylo přerozdělováno 8 mandátů.

Příklad Libereckého kraje ukazuje, že pětina jeho aktivních voličů (     43 859 hlasů; 20,37 %; 1,7 mandátů) není v PSP ČR zastoupena jimi volenými zástupci – hlasy těchto voličů buď propadly v celostátním kvóru, nebo byly započítány ve prospěch jiných stran proti jejich vůli (viz tabulka přerozdělování). Sice paradoxně, ale zcela se záměrem posílení větších stran, propadají hlasy, ale ne mandát, který reprezentují.

[editovat] Paradoxy přepočítávání hlasů (nejen dle D'Hondta)

Po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se v Česku začalo hovořit o paradoxech přepočtu hlasů na mandáty. Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát. V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů získala jedno poslanecké místo.

V celé republice získala KDU-ČSL 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 % méně voličů a obdržela jen 6 mandátů. Nepoměr mezi procentním ziskem a počtem mandátů byl důvodem pro napadení výsledků voleb jedním z krajských lídrů SZ — Petrem Pávkem.

Tyto nepravidelnosti však byly jen z části způsobeny D'Hondtovou metodou, další roli zde hrál tzv. „přirozený práh“. Strana totiž musí v příslušném volebním kraji získat pro zisk křesla zhruba takový podíl hlasů, jaký odpovídá podílu odpovídajícímu volenému počtu poslanců. Příklad: pro zisk mandátu ve volebním kraji, kde se volí jen 5 poslanců, musí získat 1/5 čili 20 % hlasů. KDU-ČSL tak byla oproti Straně zelených zvýhodněna, neboť při přibližně stejném počtu hlasů odevzdaných pro obě strany v celém Česku se její voliči z velké části soustřeďují v několika krajích.

Rovněž 5 % klauzule (kvórum) mírně posiluje účinky D'Hondtovy metody, protože tzv. propadlé hlasy se při přidělování mandátů nepočítají, což dále zvětšuje poměr mezi slabými a silnými stranami, ve prospěch stran silných, a tedy i účinky D'Hondtovy metody. Příklad: při 33,3 % zisku příslušné strany při podílu propadlých hasů 0 % získala vlastně příslušná strana 1/3 hlasů počítaných pro přepočítávání mandátů. Pokud 50 % hlasů patřilo stranám pod 5 % klauzulí (tedy propadlé hlasy) a zisk strany je 33,3 %, vlastně příslušná strana získala 33,3 procentních bodů z 50 procentních bodů, čili 2/3 hlasů pro přepočítávání mandátů.

[editovat] Související články

• Volby
• Poměrný volební systém
• Volební systémy

[editovat] Reference

1. ↑ Zdroj: Český statistický úřad Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006: Výsledky hlasování za volební kraje

[editovat] Externí odkazy

• Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané v ČR ve volbách od roku 1990, ČSÚ