Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Dálnice D8 | |
|---|---|
.svg) |
|
 |
|
| Základní údaje | |
| Plánovaná délka: | 92,2 km (94,4 km) |
| V provozu: | 75,7 km |
| Ve stavbě: | 16,4 km |
| V přípravě: | 0 km (2,2 km) |
| Počet křižovatek: | 14 (v provozu jen 11) |
| Počet tunelů: | 4 (v provozu jen 2) |
| Nadmořská výška: | 160 m.n.m. – 644 m.n.m. |
| První plánování: | říjen 1938 |
| Zahájení výstavby: | duben 1984 |
| Dokončení: | prosinec 2010 |
| Křižovatky | |
 1 |
Zdiby 608 |
| 9 |
Úžice |
 |
řeka Vltava ( m) |
| 18 |
Nová Ves 16 |
| 29 |
Roudnice nad Labem 240 |
| 35 |
Doksany 118 608 |
|
řeka Ohře (1183 m) |
| 46 |
Lovosice-východ
|
| (49) stavba |
(Lovosice-západ) 8 (brzy bude zrušena) 15 |
|
(most Vchynice) (232 m) |
| (52) stavba |
(Bílinka) 8 (brzy bude přeznačena na 608) |
|
(most Oparno) (275 m) |
|
(most Dobkovičky) (455 m) |
|
(most Prackovice) ( m) |
| (65) stavba |
(Řehlovice) R63
|
|
most Stadice (323 m) |
|
most Koštov (500 m) |
| 76 |
Trmice 258 |
| 77 |
Ústí nad Labem-jih 613 |
|
most přes železniční tratě (1059 m) |
|
most přes Ždírnický potok (468 m) |
| 80 |
Ústí nad Labem-Předlice |
| 83 |
Ústí nad Labem-sever 30 |
| 89 |
Jílové 13 |
|
most Knínice (1008 m) |
| 96 |
Petrovice 248 |
|
most přes Mordovu rokli (523 m) |
|
most pod Špičákem (358 m) |
|
most přes Rybný potok (440 m) |
|
Hraniční most (440 m, výška 56,4 m) |
 |
Státní hranice Česko »  NěmeckoPetrovice - Bad Gottleuba |
Dálnice D8 je česká dálnice vedoucí od Prahy severoseverozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem k česko-německé státní hranici, kde se volně napojuje na německou dálnici A17. Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy nedaleko obce Zdiby a končí severozápadně od krušnohorské vesnice Krásný Les v okrese Ústí nad Labem. Dálnice D8 měří celkem 92,2 km, včetně nedostavěných a nezprovozněných úseků.
Úsek Březiněves - Zdiby, dlouhý 2,2 km, je označen jako rychlostní silnice a oficiálně tudíž není součástí dálnice D8. Plánuje se, že v budoucnu by měl být tento úsek součástí dálnice D8, takže místo původně plánovaných 92,2 km by měřila celkem 94,4 km.[zdroj?]
Dálnice D8 je součástí IV. evropského multimodálního dopravního koridoru a evropské silnice E55.
Dálnice D8 je jedinou českou dálnicí, která povede přes Chráněnou krajinnou oblast, konkrétně CHKO České středohoří.
Dálnice v trase Praha – Drážďany se poprvé objevila na plánech v říjnu 1938, jen pár týdnů po mnichovských událostech. V sudeto-německých plánech z let 1938 – 1945 byla dnešní dálnice D8 značena jako dálnice A72, v protektorátních jako dálniční koridor IV. Výstavba ale nezačala, protože přednost dostala stavba jiné dálnice vedoucí také ve směru Berlín – Vídeň a to Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, tehdy označovaná jako dálnice A88.
Dne 30. dubna 1942 byl vydán zákaz výstavby dálnic v celé Velkoněmecké Říši, kam spadal i Protektorát Čechy a Morava z důvodů přesunutí pracovních sil do válečné výroby. Výstavba v tomto směru znovu nezačala ani po skončení války.
Plán výstavby dálnice Praha - Drážďany jako koridor IV zůstal v československých plánech až do prosince 1950, kdy výstavba dálnic byla v Československu opět pozastavena.
Vzhledem k silnému nárůstu silniční dopravy v průběhu 50. a 60. let přijala vláda ČSSR dne 10. dubna 1963 usnesení o obnovení výstavby dálnic, které bylo potvrzeno 18. dubna 1966 vládním rozhodnutím.
Na nových plánech se opět objevuje směr Praha - Drážďany, avšak tentokrát je poprvé užit název „dálnice D8“.
V letech 1968 - 1971 bylo mezi ČSSR a NDR projednáno budoucí propojení obou zemí dálnicí.
V 80. letech 20. století probíhal v Ústeckém kraji masivní postup v dobývání hnědého uhlí. Bylo plánováno rozšíření povrchového dolu Chabařovice směrem na sever a severozápad, čímž by došlo k přerušení jediného silničního spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, silnice I/13.
Proto v dubnu 1984 začalo 6,5leté budování 4,2 km dlouhého úseku Řehlovice – Trmice (s označením 0806) přednostně, protože se tím ve spojení se současně budovanou, na něj navazující, 7 km dlouhou čtyřpruhovou silnicí II/313 (nyní rychlostní silnice R63) vytvářelo potřebné alternativní silniční spojení Teplic a Ústí nad Labem. Po roce 1990 však došlo k celkovému útlumu těžby hnědého uhlí v Československu, a tak nakonec povrchový důl Chabařovice rozšířen nebyl a silnice I/13 zůstala nepřerušena.
Tento úsek dálnice D8 tak sloužil 16 let, až do prosince 2006, kdy byl otevřen navazující úsek 0807 Trmice – státní hranice Česko/Německo, jen pro lepší spojení měst Teplice a Ústí nad Labem, tedy pro dopravu ve východo-západním směru, nikoli v severo-jižním.
V období po roce 1990 probíhala výstavba dálnice D8 již klasickým způsobem, od počátku, tedy od Prahy, v souladu s dopravní poptávkou.
Nejprve byla v roce 1991 protažena Prosecká radiála až do Zdib, kde se nachází nultý kilometr dálnice D8. Tento 2,2 km dlouhý úsek Březiněves – Zdiby je značen jako rychlostní silnice a tudíž není součástí dálnice D8.
V červenci 1993 byl otevřen počáteční úsek dálnice D8 – 9,6 km dlouhý úsek 0801 Zdiby – Úžice a o 3 roky později, v říjnu 1996, se zprovoznil 8,9 km dlouhý navazující úsek 0802 Úžice – Nová Ves.
Poté následoval v říjnu 1998 13,4 km dlouhý samostatný úsek 0804 Doksany – Lovosice, který výrazně zkrátil a zrychlil cestu v tomto dopravním směru. Původní silnice I/8 vedla totiž oklikou přes Terezín.
V červnu 2001 byl otevřen chybějící úsek 0803 Nová Ves – Doksany, který propojil již provozované úseky 0801 a 0802 Zdiby - Úžice – Nová Ves s úsekem 0804 Doksany - Lovosice, čímž vznikla souvislá dálnice od Zdib až do Lovosic o délce 48,3 km.
21. prosince 2006 byl zprovozněn zatím poslední úsek přes Krušné hory od Trmic na státní hranici Česko/Německo o délce 23,3 km s napojením na německou dálnici A17 u Petrovic.
Jediným chybějícím úsekem dálnice D8 je 16,4 km dlouhý úsek 0805 Lovosice - Řehlovice. Stavba tohoto chybějícího úseku oficiálně začala 6. listopadu 2007, zprovoznění se předpokládá v prosinci 2010.
Zprovozněním tohoto posledního nedostavěného úseku bude celá dálnice D8 po 72 letech od prvního plánování a po 26 letech výstavby úplně dokončena. Po dálnici D2 (1980), dálnici D5 (2006) a dálnici D1 (předpoklad 2009) bude dálnice D8 v pořadí již čtvrtá dokončená dálnice v Česku.
Tento 2,2 km dlouhý úsek, který není součástí dálnice D8, se začal stavět v roce 1988, zprovozněn byl v roce 1991 a kompletně dokončen v roce 1992. Na km -2,2. dálnice D8, tedy na Prosecké radiále, se nachází mimoúrovňová křižovatka Březiněves, kterou bude v budoucnu křižovat také okružní rychlostní komunikace (vnější okruh Prahy, Pražský okruh, apod.) – rychlostní silnice R1.
Čtyřpruhový úsek Březiněves – Zdiby byl původně zamýšlen jako propojení tehdy již provozované Prosecké radiály s místem, kde se mělo nacházet křížení s budoucí okružní rychlostní silnicí R1. Kvůli změně vedení trasy R1 blíže ku Praze se již tato okružní komunikace nemůže s dálnicí D8 křižovat v místech jejího nultého kilometru, jak bylo původně plánováno, ale bude se křižovat o něco blíže ku Praze, na MÚK Březiněvsi.
Z tohoto důvodu se začátek dálnice D8 posune o 2,2 km směrem k Praze a Prosecká radiála bude zkrácena. Celá dálnice D8 se přeznačí. Nakonec tedy její délka nebude měřit 92,2 km, ale 94,4 km. Tento plán posunutí, prodloužení a přeznačení dálnice D8 zatím není oficiální a definitivně schválený, ale je předběžně plánovaný a očekávaný. Definitivně se bude řešit asi při výstavbě okružní silnice R1, což se očekává někdy v letech 2009 až 2013.
Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy volným napojením na Proseckou radiálu. Na nultém kilometru se nachází první mimoúrovňová křižovatka dálnice D8, MÚK Zdiby. Druhou mimoúrovňovou křižovatkou je MÚK Úžice na 9. kilometru dálnice.
Stavba úseku 0801 byla zahájena v říjnu 1990, do provozu byl úsek předán 23. července 1993, úplně dokončen až v prosinci 1993.
Délka úseku 0801 Zdiby - Úžice je 9,6 km.
Druhý úsek dálnice D8 ve směru od Prahy byl stavěn od prosince 1993, do provozu byl předán 18. října 1996 a úplně dokončen byl v dubnu 1997. Součástí jsou dva dálniční mosty (včetně mostu přes Vltavu) a MÚK Nová Ves na 18. kilometru dálnice.
Délka úseku 0802 Úžice - Nová Ves je 8,9 km.
Stavba tohoto úseku dálnice D8, úseku 0803 Nová Ves - Doksany, byla zahájena až po zprovoznění téměř celého následujícího úseku 0804 Doksany - Lovosice, v říjnu 1998. Jeho zprovozněním v červnu 2001 se tak dalo projet bez přerušení po dálnici z Prahy až do Lovosic. Úsek byl plně dokončen až v srpnu 2001. Součástí je také MÚK Roudnice nad Labem na 29. kilometru dálnice.
Délka úseku 0803 Nová Ves - Doksany je 16,4 km.
První práce na tomto úseku začaly již v červenci 1995 stavbou mostu přes řeku Ohři. Oficiálně však začala výstavba úseku 0804 Doksany - Lovosice až o 15 měsíců později, v říjnu 1996.
Úsek 0804 byl zprovozněn v říjnu 1998, s výjimkou prvních 800 metrů úseku. Těchto 800 metrů, včetně MÚK Doksany, se začalo stavět až současně s počátkem výstavby předcházejícího úseku 0803 Nová Ves - Doksany v říjnu 1998 a bylo také společně s ním zprovozněno v červnu 2001.
Kromě MÚK Doksany na 35. kilometru je na úseku 0804 ještě MÚK Lovosice-východ (46. km) a odpočívka Siřejovice.
Významnou stavbou na tomto úseku je již zmíněný most přes Ohři o délce 1183 m, jedná se o nejdelší dálniční most v Česku.
Úsek 0804 je zakončen těsně před plánovanou MÚK Lovosice-západ (49. km), která bude postavena na rozhraní úseků 0804 a 080 při budování úseku 0805 v období let 2008 až 2010. Tato mimoúrovňová křižovatka bude řešit napojení silnic I/15 a I/30 na dálnici D8. V současné době řeší napojení těchto silnic na dálnici D8, respektive na silnici I/8, provizorní, jen částečně mimoúrovňová křižovatka, přičemž ve směru od Prahy se z ní nedá odbočit.
Délka celého úseku 0804 Doksany - Lovosice je 13,4 km.
Úsek 0805 z Lovosic do Řehlovic je poslední chybějící úsek dálnice D8. Jeho dostavěním v prosinci 2010 dojde k propojení již provozovaných úseků 0801, 0802, 0803 a 0804 s úseky 0806 a 0807 (a navazující německé dálnice A17), čímž vznikne nepřerušený dálniční tah z Prahy do Saska.
Potřebná dokumentace Vyhodnocení vlivů na životní prostředí byla schválena již v roce 1996. Přestože se prověřovalo několik variant vedení trasy, zvolen byl přímý průjezd Chráněnou krajinnou oblast České středohoří jako nejrychlejší způsob dostavby dálnice D8 i ideální z dopravního hlediska. K tomu však byla potřebná výjimka ze zákona č. 114/92 Sb. Tato výjimka byla schválena až 14. února 2001, dne 28. března 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí a nabylo právní moci. Podrobnější informace o sporech ohledně výstavby tohoto úseku jsou uvedeny níže v tomto článku.
Půjde o jeden ze stavebně nejsložitějších úseků celé dálnice D8 - celkem bude postaveno pět mostů a dva tunely (Prackovice o délce 270 m a Radejčín o délce 620 m).
Na úseku 0805 se budou nacházet celkem 3 mimoúrovňové křižovatky:
Oficiální zahájení stavby proběhlo dne 6. listopadu 2007. Ke zprovoznění by mělo dojít v prosinec 2010.
Délka úseku 0805 Lovosice - Řehlovice je 16,4 km.
Do doby, než bude úsek 0805 zprovozněn, je dálková doprava ve směru od Prahy vedena z Řehlovic na Teplice a dále po silnici I/8 tak jako dříve, ale ve směru z Německa je u Ústí nad Labem svedena k Labi a podle něj po silnici I/30 do Lovosic, u kterých se opět vrací na dálnici D8.
Nejstarší úsek dálnice D8, stavba 0806, byl postaven v letech 1984 – 1990. Úsek 0806 byl oproti ostatním úsekům dálnice D8 postaven v předstihu, neboť postupující těžbou v hnědoúhelném lomu Chabařovice by došlo k přerušení jediného silničního spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem - silnici I/13. Z tohoto důvodu bylo zapotřebí vytvořit alternativní spojení mezi těmito městy, které měl řešit právě úsek 0806 dálnice D8 a u Řehlovic na něj volně navazující, současně s 0806 stavěná, čtyřpruhová silnice II/313 (nyní rychlostní silnice R63).
Úsek 0806 dálnice D8 ve spojení s rychlostní silnicí R63 tak pouze vytvářel alternativní spojení Teplic a Ústí nad Labem a nesloužil tedy jako dopravní tepna ve směru Praha – Drážďany. Pro dopravu v tomto dopravním směru začal sloužit až v prosinci 2006, kdy byl zprovozněn následující úsek 0807, vedoucí do Německa.
Na 4,2 km dlouhém úseku 0806 se nacházejí 3 velké mosty:
S postupující výstavbou předcházejícího úseku 0805 bude zapotřebí vybudovat na rozhraní 0805 a 0806 MÚK Řehlovice (65. kilometr), která bude řešit napojení rychlostní silnice R63 na dálnici D8.
Délka úseku 0806 Řehlovice - Trmice je 4,2 km.
Poslední úsek dálnice D8, úsek 0807, vede z Trmic na státní hranici Česko/Německo, kde navazuje na německou dálnici A17. Mezistátní dohoda Česka a Německa o způsobu a podmínkách propojení obou zemí dálnicí byla sepsána v roce 2000. Výsledná trasa byla vybrána z celkem 11 variant.
Tento úsek, který vede přes Krušné hory, překonává nezvyklé převýšení 482 m ze 162 m n. m. na 72. km u Předlic (západní část Ústí nad Labem) po 644 m n. m. na 90. km dálnice na náhorní plošině Krušných hor.
Stavba tohoto úseku byla zahájena v roce 2003 ražením tunelu Panenská (délka 2130 m), který je nejdelším dálničním tunelem v Česku. Tunel byl ražen novou rakouskou tunelovací metodou. Kromě tunelu Panenská se na úseku 0807 nachází ještě jeden tunel a to Libouchec (délka 520 m).
Na úseku 0807 se nachází celkem 5 mimoúrovňových křižovatek:
Dále se na úseku 0807 nachází mnoho mostů. Krátce za MÚK Ústí nad Labem-jih (69. km) je to most přes železniční tratě (délka 1059 m) a následně most přes údolí Ždírnického potoka (délka 468 m). Dále za MÚK Jílové (80. km), krátce před tunelem Libouchec, se nachází most Knínice (délka 1008 m). Mezi tunely Libouchec a Panenská, se nachází most Panenská délky 264 m. Další mosty se nacházejí už za poslední MÚK Petrovice (87. km). Celkem jsou to čtyři mosty: přes Mordovu rokli (délka 523 m), pod Špičákem (délka 358 m), most přes Rybný potok (délka 440 m) a nakonec Hraniční most (délka 410 m, výška 56 m), který je nejvyšším mostem na celé dálnici D8 a který propojuje českou dálnici D8 s německou dálnicí A17.
Mezi MÚK Ústí nad Labem-sever a Jílové se nachází oboustranná odpočívka Varvažov.
Náklady na výstavbu celého úseku byly poměrně vysoké, především kvůli velice členitému terénu. Dosáhly částky 19,4 miliard Kč; Evropská unie se podílela částkou 1,5 miliard Kč.
Město Ústí nad Labem se postavilo proti otevření tohoto úseku, dokud nebude dokončen i navazující úsek 0805 přes České středohoří s odůvodněním, že v chybějícím úseku existuje pouze jedna možná objízdná trasa a to skrz centrum Ústí nad Labem přes malý kruhový objezd pod zámečkem Větruše a dále podél řeky Labe po silnici I/30 až do Lovosic. V případě dopravní nehody by tato cesta mohla být zablokována, což by způsobilo závažné problémy.
Tento úsek byl zprovozněn společně s německou dálnicí A17 21. prosince 2006. Jeho délka je 23,4 km.
Poslední chybějící úsek dálnice D8 Lovosice – Řehlovice vedoucí přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří byl v rámci výstavby nejvíce komplikovanou částí.
Nutná dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, byla schválena již v roce 1996. Pro vedení dálnice přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) však byla nutná výjimka ze zákona č. 114/92 Sb., kterou udělovalo Ministerstvo životního prostředí ČR. Ministerstvo, i s ohledem na střídání ministrů, několikrát změnilo názor. Ministr Miloš Kužvart (ČSSD) ovšem výjimku ze zákona nakonec udělil. Tato výjimka byla schválena až 14. února 2001, dne 28. března 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí a řízení nabylo právní moci.
Ve vlastních správních řízeních docházelo k řetězům odvolání a mimořádných opravných prostředků.
Příliš dlouhé projednávání kolem této dálnice bylo jedním z hlavních důvodů, proč poslanci schválili v novele Zákona o ochraně přírody a krajiny převedení pravomocí udělování výjimek ze zákona na vládu ČR. Rozhodování samotného ministerstva životního prostředí se jim jevilo jako velmi podjaté a ovlivněné ekologicky orientovanými nevládními neziskovými organizacemi.
Je velice pravděpodobné, že uvedená lavina sporů by nenastala (anebo by byla výrazně méně intenzivní) pokud by výstavba dálnice u nás byla schvalována jako jedna jediná stavba, a ne jako soubor dílčích staveb. Dálnice D8 je takto rozdělena na 7 dílčích staveb (viz výše). Kritici tomuto způsobu schvalování říkají „salámová metoda“. Faktem je, že v okamžiku, kdy jsou některé úseky schváleny, je výrazně omezeno variantní vedení ostatních úseků, neboť ty musí být technicky napojeny na již hotové či schválené úseky.
Původní varianta, navrhovaná Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD), zasahuje do 2. a 3. zóny CHKO, do geologicky cenných profilů bývalého čedičového lomu Prackovice a do nadregionálního biokoridoru řeky Labe (v části nazývané Porta Bohemica). Právě tyto nejvíce chráněné zóny překračuje pomocí plánované kombinace tunel Prackovice (270 m) + most + tunel Radejčín (620 m).
Ekologové navrhovali několik různých řešení, aby se buď úplně vyhnuli výstavbě dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, nebo alespoň zminimalizovali negativní dopady pro krajinu, faunu a životní prostředí obecně.
Původní požadavek nevládních neziskových organizací byl nestavět dálnici přes CHKO České středohoří vůbec.
Místo ní navrhovali výstavbu dálnice D8 do Lovosic úplně zastavit a využít rychlostní silnici R7 z Prahy až do Postoloprt, kde by se trasa odklonila na nově vybudovanou dálnici do Mostu, u nějž by se napojila na již vybudovanou čtyřpruhovou silnici I/13, po níž by pokračovala asi 25 km až do Bystřan u Teplic. Tam by se volně napojila na již vybudovanou rychlostní silnici R63, která volně navazuje u Řehlovic na již vybudovaný úsek dálnice D8 (úsek 0806). Dále by už trasa vedla podle původních plánů ke státní hranici Česko/Německo.
Tento způsob řešení dopravního tranzitu by vlastně vytvořil severozápadní obchvat celé krajinné oblasti České středohoří. Jeho problémem bylo především to, že by byl příliš dlouhý a motoristé by využívali spíše již dostavěné úseky dálnice D8 do Lovosic a starou silnici I/8 přes České středohoří.
Druhým řešením bylo vést téměř celý úsek 0805 dálnice D8 Lovosice - Řehlovice v 13 km dlouhém tunelu. Problémem této varianty byla, oproti původnímu řešení, výrazně dražší realizace a příliš dlouhá doba výstavby. Výhodou by naopak byla maximální šetrnost ke krajině a fauně a snazší zimní údržba.
Třetí (a zřejmě poslední) návrh ekologů z ledna 2005 byl nestavět dva tunely Prackovice a Radejčín, ale místo nich postavit jeden 3,35 km dlouhý tunel Kubačka.
Argumenty ekologů byly takové, že trasa bude o 640 m kratší než původní varianta a bude šetrnější ke krajině, fauně i životnímu prostředí obecně. Návrh této varianty přišel ale pozdě (leden 2005), když už finišovaly přípravy výstavby úseku 0805 podle původních plánů.
Proti této variantě s tunelem Kubačka se postavily obce poblíž staré silnice I/8, protože zvolením této varianty by se výstavba úseku 0805 zpozdila asi o 4,5 roku. Další nevýhody této varianty byly vyšší cena realizace a delší doba výstavby.
Zvolení této varianty by si mj. vyžádalo změnu územního plánu Ústeckého kraje, což Ústecký kraj zamítl dne 9. března 2005, čímž tuto variantu odmítl a postavil se tak na stranu ŘSD.
Po 10 letech sporů začala dne 6. listopadu 2007 oficiálně výstavba[1] posledního úseku dálnice D8 (úseku 0805) podle původního plánu, který vznikl v 90. letech.
V únoru 2008 Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že Krajský úřad Ústeckého kraje chyboval při povolování stavby úseku Lovosice-Řehlovice přes území Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Rozhodnutí krajského úřadu o umístění stavby proto bude muset krajský soud zrušit.[2][3]
Dokončení tohoto úseku se očekává v prosinci 2010.
V květnu 2008 městský soud v Praze zakázal hloubení tunelu Prackovice[4] (také v úseku 0805).
