Děrný štítek

Typický děrný štítek s 80 sloupci

Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítači. Bývají vyrobeny z tenkého kartonu, informace je reprezentována dírkou na určité pozici. Místa pro otvory jsou uspořádána do matice. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. Nejběžněji používanou kapacitou bylo 80 znaků na jeden děrný štítek. Do 80sloupcových byly děrovány otvory ve tvaru obdélníčků (vyseknuto příslušné číslo) a do 90sloupcových ve tvaru kruhu.

Nejprve byly děrné štítky v 19. století využívány pro vyšívání vzorů tkacími stroji. První hromadné nasazení této technologie proběhlo v roce 1890, kdy pomocí děrných štítků proběhlo sčítání lidu v USA. Děrnoštítkové stroje se ve 40. letech 20. století podílely i na výpočtech průběhu reakcí pří vývoji jaderné bomby (Projekt Manhattan).

V 70. letech 20. století existovaly i kalkulátory, programované děrnými štítky.

Ve výpočetních střediscích se děrné štítky využívaly běžně ještě v 80. letech 20. století. Vedle nich byla používána i děrná páska, magnetická páska, ale koncem 20. století byly vytlačeny modernějšími médii, jako je disketa nebo CD.

[editovat] Zajímavosti

[editovat] Moderní použití

Poslední proslavené využití děrných štítků bylo v roce 2000 při volbách prezidenta USA, kdy mezi sebou těsně soupeřili George W. Bush a Al Gore. Spory ohledně výsledků nastaly v důsledku nepřesného vyznačování děr na štítcích.

[editovat] Související články

• Historie počítačů
• Děrná páska