Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Dětřichov (okres Liberec)

Dětřichov
Kostel svaté Anny
Znak obce DětřichovVlajka obce Dětřichov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0513 546607
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Liberec (CZ0513)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdlant
Historická země Čechy
Katastrální území Dětřichov u Frýdlantu
Katastrální výměra 9,71 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 702 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 355 m n. m.
PSČ 464 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Dětřichov
Dětřichov 2
464 01 Frýdlant
Starosta Daniel Kopecký
Oficiální web: www.detrichov.net
Email: obecdetrichov@seznam.cz
Dětřichov
Dětřichov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětřichov (německy Dittersbach) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 4 km jihozápadně od města Frýdlantu na silnici I/13 do Liberce. Obec má 702[1] obyvatel, je v ní mateřská a základní škola. Protéká jí říčka Oleška.

V roce 1900 byla zprovozněna úzkorozchodná dráha z Frýdlantu do Heřmanic a dále do Žitavy, byla však zrušena roku 1976. Na trať upomíná zachovalá část kolejiště u domu číslo popisné 223. Tento pozemek s železniční tratí kdysi zakoupil někdejší strojvedoucí, takže když se pak v polovině devadesátých let 20. století koleje tratě likvidovaly, tyto zůstaly zachovány, neboť se nacházely na soukromém pozemku.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že obec byla založena v období německé kolonizace ve 14. století. První písemná zmínka o ní z frýdlantského urbáře 1381–1409 se týká zdejšího kostela sv. Anny. Vesnice vyrostla na místě, kde na cestu z Chrastavy do Frýdlantu napojovala cesta z Žitavska vedoucí přes Rybarzowice (Reibersdorf) a Bogatyniu (Reichenau) a Heřmanice. Vždy šlo o vrchnostenckou vesnici, vlastněnou majiteli frýdlantského panství. Historii obce se nevyhnula náboženská perzekuce v průběhu reformačního hnutí. Jejím výsledkem bylo opuštění 15 usedlostí, jejichž obyvatelé se raději vystěhovali ze země. Přesto zde dalších 38 gruntů zůstalo obydleno a to vytvořilo dobré podmínky pro další vývoj obce. Částí tohoto vývoje byla účast na odporu proti Gallasům v letech 1679–87 vedeném Andreasem Stelzigem. Dětřichovští se zúčastnili i srocení poddanách pod frýdlantským zámkem. Následně došlo roku 1780 k parcelaci zdejšího panského dvora a vzniku nové vesnice Kristiánov (Christiansau), pojmenované na paměť zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase.

V osmdesátých letech 18. století měl Dětřichov 28 číslovaných domů, v roce 1833 bylo v obci 174 domů s 395 obyvateli. Způsobem jejich obživy bylo zemědělství a tkalcovství. Textilní výroba se stala základem dalšího rozvoje obce. Tkalcovskou dílnu rodiny Klingerových získal saský továrník Carl August Preibish a vybudoval z ní textilní továrnu, ve kterém v roce 1910 pracovalo 700 zaměstnanců. Další továrnu vybudoval v obci Bernard Hannig, jehož firma skončila roku 1864, a objekt koupila nejprve firma liberecká a pak roku 1881 vídeňská firma M. B. Neumann a synové a v jejich továrně bylo roku 1910 zaměstnáno 180 lidí. V roce 1857 měl Dětřichov 1289 obyvatel a roku 1900 žilo v 242 domech 1723 lidí. Roku 1935 jich bylo 1246: 1222 Němců a 24 Čechů.

Po odsunu Němců do obce přicházeli osadníci z Chrudimska, Bydžovska a okolí Hradce Králové, usadili se zde také volynští a zelovští Češi. Dětřichov měl od roku 1950 společný MNV s Albrechticemi, Vysokým a Kristiánovem.[3] V roce 1963 připadly k Dětřichovu také Heřmanice. Usnesením ONV ze dne 19. září 1985 pak byl sloučen s Frýdlantem. Po sametové revoluci se z tohoto svazku osamostatnily nejprve Heřmanice s Kristiánovem a roku 1992 také Dětřichov.

Po komunálních volbách konaných na podzim 2014 došlo k výměně starosty, kdy dosavadního Stanislava Šťastného vystřídal Daniel Kopecký kandidující za Unii pro sport a zdraví.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Po jihovýchodní straně Dětřichova je vedena silnice I/13. Ta byla vyměřena roku 1826 a v letech 1830 až 1834 ji vybudovala firma „J. Pollak und Salomon Hahn“.[5] U silnice byl v domě čp. 180 vybudován zájezdní hostinec.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vodní mlýn[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadním okraji obce při silnici do Heřmanic stával v údolí Olešky vodní mlýn (objekt čp. 23). Řadil se k nejstarším domům v obci. Neví se, kdy vznikl, ale k roku 1651 je udáváno, že ve mlýně je jeden mlecí stroj. Pohánělo ho dřevěné vodní kolo o průměru 7 metrů, na které byla přiváděna s vrchu voda z říčky Olešky náhonem dlouhým asi 1 kilometr. K posledním mlynářům patřil Stanislav Zajíc, jenž se během září roku 1946 přestěhoval do jiného objektu v obci. Následně se mlýn zastavil a po dobu dalších deseti let byl opuštěn. V letech 1959 až 1960 při tak zvané Demolici pohraničí došlo k odstřelení mlýna spolu s dalšími prázdnými domy v obci, které provedla vojenská jednotka. Poté byl mlýn srovnán se zemí a na jeho místě vznikla neřízená skládka odpadů, která byla zrušena až roku 1997.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. MIKULIČKA, Jan. Heřmanické nádraží vstává z mrtvých, nálety vystřídá muzeum. iDNES.cz [online]. 2018-01-07 [cit. 2018-05-02]. Dostupné online. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  4. Usnesení z ustavujícího veřejného zasedání zastupitelstva obce Dětřichov konaného dne 10. listopadu 2014. Dětřichov: Obecní úřad Dětřichov, 10. 11. 2014. 3 s. Dostupné online. Kapitola Volí, s. 2. 
  5. FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 16. [Dále jen Freiwillig]. 
  6. Freiwillig, s. 18
  7. KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Dětřichovský mlýn, s. 84. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dětřichov_(okres_Liberec)&oldid=16360593
Stránka byla naposledy upravena 27. 8. 2018 v 14:26. Editovat celý článek Dětřichov (okres Liberec).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy