Důkaz

Slovo důkaz může mít několik významů:

• obecně zdůvodnění pradivosti
• v matematice se pojem důkaz vyskytuje ve dvou souvisejících významech:
  • matematický důkaz – metoda prokazování pravdivosti matematických vět
  • formální důkaz ve výrokové či predikátové logice – postup odvození určitého tvrzení z axiomů logického systému prostřednictvím posloupnosti postupně upravovaných výroků vycházejících z axiomů, na jejímž konci stojí dokazované tvrzení
• v procesním právu může dle kontextu znamenat:
  • důkazní prostředek – prostředek, kterým lze zjistit stav věcí
  • podání důkazního prostředku o určité skutečnosti
  • poznatek získaný pomocí dokazování

Hlavní rozdíl mezi přímým a nepřímým důkazem je ten, že přímý důkaz je spíše povahy kauzální, spojité a nepřímý povahy statistické, diskrétní, nespojité, tedy povahy indicií, náznaků, markerů a tendencí, okolností budících nebo zvyšujících podezření o povaze, autorství a průběhu určitého činu, které je třeba pro větší jistotu kombinovat s jinými důkazy.

Někdy je těžké tyto stránky důkazů od sebe oddělit. Například svědkyně víceméně kauzálním důkazem dosvědčuje totožnost pachatele, avšak její schopnost v testech rozlišovat figuranty je jen 80%.

Nebo je na místě vraždy nalezen kauzální důkaz - předmět podezřelého (např. podle otisků mu jednoznačně náležící), ale protože se na místě pohybovalo 5 osob, je výchozí pravděpodobnost, že podezřelý vraždil 20%. Pravděpodobnost dále snižuje fakt, že předmět mohla na místo přinést jiná osoba.

Navzdory letům studia a praxe se dnešní soudcové v práci s důkazy příliš nevyznají. Rádi sice prohlašují, že „nepřímé důkazy tvoří pevný řetěz“, ale ve většině případů tak tomu vůbec není, takže mnoho rozsudků je vynášeno spíše na základě svévole a dojmologie. Jde vlastně o nutnost umět kombinovat matematiku a formální logiku; logická práce s důkazy by měla být samostatným předmětem na vysoké škole.

Rozlišení přímého a nepřímého důkazu může být chápáno také v jiné rovině, tedy, že v hierarchii dokazovaných tvrzení má týž důkaz k některým tvrzením charakter důkazu přímého a k jiným nepřímého, např. otisk na zbrani je sice kauzálním, přímým důkazem o původci posledního výstřelu nebo alespoň o tom, kdo naposledy zbraň držel, ne však o skutečnosti, kdo konkrétně (a čí kulka) oběť zabila. Pokud tento přímý důkaz tvrzení nižšího řádu (a nepřímý důkaz pro určení pachatele) zkombinujeme s jiným přímým důkazem nižšího řádu - např. že kulka pocházela z dané zbraně - můžeme již získat jistotu, tedy přímý důkaz hlavního tvrzení o pachateli. V tomto smyslu se důkazy na přímé a nepřímé rozlišují zejména s ohledem na klíčovou (hierarchicky nejvýše položenou) otázku, kdo způsobil předmětný trestný čin.

Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek. Pokud si nejste jisti, přidejte, prosíme, raději stránku na seznam.

---