Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Důl Bohatý slojemi

Důl Bohatý slojemi
Chybí zde svobodný obrázek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Bohatý slojemi (Reiche-Flötz-Grube) byl černouhelný důl, který se nacházel v Ostravě–Petřkovicích. Jeho základem byla dědičná štola, která protínala návrší Ludgeřovický les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kutací práce[editovat | editovat zdroj]

V důlním poli Bohaté slojemi probíhalo štolové dobývání od roku 1806. Několik štolových dolů bylo provozováno při severním a hlavně jižním kraji důlního pole v rámci Starých hlučínských dolů. První propůjčky byly Královským pruským vrchním báňským úřadem ve Vratislavi uděleny 16. března 1806 Johanu Adamu Grutschreibrovi, vlastníku hlučínského panství. Důlní pole bylo rozšířeno o další propůjčky ze dne 9. července 1828.

Historie dolu Bohatý slojemi[editovat | editovat zdroj]

Důl Bohatý slojemi byl založen v roce 1834, v důlním poli stejného jména, Kapitulou olomouckého arcibiskupství, majitelem Rudolphovy hutě (Vítkovických železáren). Kapitula 25. ledna 1834 odkoupila důlní majetek Starých hlučínských dolů [p. 1].

7. prosince 1842 získalo olomoucké arcibiskupství propůjčku na dědičnou štolu Bohatá slojemi.

Hlavním otvírkovým dílem dolu byla dědičná štola Bohatá slojemi (Reichen-Flötz-Stollen). Štola protínala návrší Ludgeřovický les západně od údolí, jímž prochází silnice z Přívozu do Opavy. Štola byla založena na katastru obce Petřkovice a byla ražena východozápadním směrem. Ražba štoly byla zahájena v roce 1834. Do roku 1859 byla vyražena v délce 1 193 m a ražení pokračovalo až do vzdálenosti 1336 m od ústí. V roce 1875 byla ražba zastavena v neproduktivním pohoří kulmských břidlic. Pro zabezpečení základního větrání byla štola na několika místech spojena s povrchem větrními jámami.

Poblíž ústí štoly byla postaveno zařízení dolu s objektem dílen, nářaďovnou, cechovnou a dalšími provozními objekty. U areálu dolu byly provozovány dvě skupiny jednoduchých koksových pecí, v nichž se koksovalo uhlí pro potřeby železářských pecí ve Vítkovicích.[1]

V roce 1875 byla těžba na dole Bohatá slojemi zastavena a dědičná štola byla opuštěna a již mimo provoz. Ústí bylo uzavřeno mřížemi. Zlikvidována byla na podzim 1900, kdy bylo její ústí zazděno. Ke konci 2. světové války byla štola otevřena v délce asi 80 m a sloužila jako protiletecký kryt. Byl v ní vybudován objekt velitelství německé domobrany (Volkssturm) a zároveň zřízen druhý útěkový východ proražením šachtice na povrch. Po válce byl vchod zasypán.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Po některých důlních jámách se v terénu nacházejí stopy ve formě nálevkovitých propadlin. Největší propadlina se nachází na jámě Světlík II v lese Ludgeřovice, která má průměr cca 15 m a hloubku cca 10 m.[1]

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dědičná štola Bohatá slojemi otevírala ve spodních petřkovických vrstvách ostravského souvrství sloje Josef, Salome, Naděje, Přilehlá, Bohatá, Bedřich, Vilém, Ferdinand, Rothschild, Novodvorský, Černá nevěsta, Fanny, Bedřiška, Bohdan a Čeněk. Tyto sloje byly dobývány v letech 1834 - 1876 poruby vedenými podél směrných chodeb ve slojích v jižním a severním křídle důlního pole až po výchozy slojí. Dobývací metodou bylo směrné pilířování. V důlním poli je dokumentováno celkem 17 důlních jam. Důl zasahoval do hloubky 60 m, těžba byla prováděna z jednoho hlavního patra a 1 až 3 nadštolních pater a případně z jednoho podštolního patra. [1]

Údaje dolu Bohatý slojemi (Ostrava Petřkovice).[editovat | editovat zdroj]

Název Druh jámy Založení délka štoly [m] těžba vytěženo likvidace dobývací pole [ha] poznámka Údaje dle
Bohatá slojemi dědičná štola 1834 1336 1834 - 1875 nevykazována odděleně 1900 85,8 1 štola dědičná, 17 jam [2]
Název Druh jámy založení hloubka jámy [m] likvidace
Naděje větrní 1803 34 19. st.
Naneta <1820 26
Světlík I 1834-1850 76
Větrní (Š1) 1834-1850 16
Větrní (V9) 19. stol. 31

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Arcibiskup Rudolph privátně zakoupil 28. 11. 1829 Nové hlučínské kamenouhelné doly. Z jeho závěti tyto důlní pole přešla 26. 3. 1832 na samotné olomoucké arcibiskupství. K nim kapitula přikoupila 25. 1. 1834 Staré hlučínské kamenouhelné doly.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 212 - 214. 
  2. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 186 -189. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Bohatý_slojemi&oldid=15861781
Stránka byla naposledy upravena 17. 2. 2018 v 13:31. Editovat celý článek Důl Bohatý slojemi.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy