Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Důl Hubert

Důl Hubert

Budovy někdejšího dolu Stachanov (stav v roce 2015)
Základní údaje
Jiné názvy Důl Stachanov
Typ díla hlubinný důl
Rozloha 419,6 (v 1927)
445,4 (v 1963)
Maximální hloubka Jámy 568,7 m
těžba z hloubky 700 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský kraj
Obec Ostrava-Hrušov
Revír Ostravsko-karvinský
Souřadnice
Důl Hubert
Důl Hubert
Provozní údaje
Období těžby 1855–1992
Objem těžby cca 40 milionu tun
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Hubert (Hubertschacht) byl černouhelný hlubinný důl v Hrušově, v těsné blízkosti železnice Přerov - Bohumín a jihovýchodně od soutoku řek Odry a Ostravice. Důl patřil mezi doly Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kutací práce[editovat | editovat zdroj]

V důlním poli probíhaly od roku 1850 kutací práce. Jáma, která byla vyhloubena, nesla původně název Františka, později starý Hubert. Pro výstavbu dolu nebyla použita.

Vznik dolu Hubert[editovat | editovat zdroj]

V roce 1854 založila nový důl společnost „Těžířstvo bratří Kleinů“. Jáma sloužila jako těžní a vodní. V roce 1855 měla hloubku 25 m a byla zde otevřena sloj o mocnosti 1,58 m. Nad jámou byla postavena nová jámová budova a instalován parní stroj o výkonu 30 HP, který sloužil střídavě k pohonu těžního a vodotěžního stroje. Jáma byla pojmenována podle nejmladšího z bratří Kleinů — Hubert. Téhož roku ji odkoupila Výhradně privilegovaná Severní dráha Ferdinandova (SDF).

V roce 1863 jáma byla hluboká 161,2 m. Jáma byla vybavena parním těžním strojem o výkonu 30 HP. V létech 1860 až 1875 bylo v jámě používáno čerpadlo poháněné jednoválcovým ležatým parním strojem o výkonu 250 HP.[1] Těžní věž byla 12 m vysoká a byla dřevěná, lanovnice měly průměr 2,8 m.[2]

V létech 1870 až 1876 proběhla první velká přestavba a modernizace dolu. Hlavní investiční akcí bylo založení nové větrné jámy Hubert v blízkosti jámy těžní. Po jejím vyhloubení v roce 1873 byl v ní nainstalován vodotěžný dvojčinný parní stroj o výkonu 400 HP. Uvedením do provozu v roce 1875 těžní jáma už neplnila funkci vodní jámy, tuto funkci převzala nová větrní jáma Hubert větrní. Výdušné oddělení této jámy bylo vybaveno ventilátorem soustavy Rittinger[pozn. 1] o výkonu 780 až 1118 m3/min., poháněné stojatým parním strojem. V roce 1876 byl instalován druhý ventilátor.[pozn. 2]

Větrní jáma byla do hloubky 90 m vyzděna a rozdělená cihlovou příčkou (16 cm) na dva nestejné průřezy. Oddělení s větším průřezem bylo pro odvodňování a nouzově pro jízdu (kontrola potrubí pro odvodňování), menší pro větrání.[pozn. 3]

V roce 1870 byl instalován u těžní jámy těžní dvouválcový ležmý parní stroj o výkonu 30 HP. Před rokem 1898 byl nahrazen parním těžním strojem o výkonu 300 HP, nejvýkonnějším na dolech SDF. Větrní jáma byla vybavena ventilátorem soustavy Guibal - výkon 1230 m3/minutu.[1] Větrní jáma měla ocelovou těžní věž asi od roku 1898 o výšce 19,7 m s lanovnicemi o průměru 3,2 m.[2]

V roce 1902 na větrní jámě byl instalován ventilátor soustavy Hasbach-Hübner[pozn. 4] o výkonu 3900 m3/minutu.

V roce 1911 byl instalován další ventilátor Guibal soustavy Hasbach z Vítkovických železáren o výkonu 4500 m3/minutu, který byl poháněn elektromotorem o výkonu 140 HP.

V letech 1924 až 1928 prošel důl Hubert komplexní rekonstrukcí a byl plně elektrifikován. Nová těžní věž byla ocelová příhradová nýtovaná, dodavatel byly Vítkovické železárny. Těžní věž byla 36 m vysoká, lanovnice měly průměr 4,5 m.[2]

Těžní jáma byla rozšířená ze segmentového na kruhový průřez o průměru 6 m a vyhloubena byla do hloubky 386 m. Nový těžní stroj (1927) byl vyroben ve Vítkovicích a firmou Siemens (elektrická část). Elektromotor těžního stroje byl napájen stejnosměrným proudem. Ten dodával měnič Ward-Leonard-Ilgner o výkonu 1500 HP. Maximální rychlost 16 m/sekundu, těžní klece byly třípatrové pro 2 vozíky za sebou, třetí patro bylo pouze pro mužstvo[pozn. 5]. Pro pohon strojů a zařízení v podzemí byl v provozu elektrický pístový kompresor s výkonem 6600 m3 / hodinu, elektromotor měl výkon 550 kW a druhý s výkonem 10 000 m3 / hodinu[pozn. 6], oba dodány Škodou Plzeň a Siemens-Schuckert. K odvodnění dolu bylo k dispozici 5 odstředivých pump[pozn. 7] a 3 vzduchová čerpadla.[pozn. 8] Elektrický proud byl přiváděn z elektrické centrály František[pozn. 9].[3]

Větrní jáma byla v roce 1924 byla vybavena elektrickým těžním strojem s měničem Ward-Leonard od firmy Siemens-Schuckert (byl v provozu do konce činnosti výdušné jámy). Těžní klec byla dvoupatrová pro jeden vozík v patře. Jáma měla konečnou hloubku 474,5 m.

V roce 1945 byl důl Hubert znárodněn a 1. ledna 1946 začleněn do Ostravsko-karvinských dolů n. p. v Ostravě a byl přejmenován na důl Stachanov.

V roce 1958 v těžním pomocném oddělení byl instalován nový elektrický bubnový těžní stroj (550 kW) s měničem Ward-Leonard z Leninových závodů[pozn. 10] v Plzni.

V létech 1961 až 1970 proběhla společná rekonstrukce dolů Vítězný únor (František), Eduard Urx (Anselm) a Stachanov (Hubert). 1. ledna 1964 tyto doly byly spojeny v jeden důlní podnik Důl Vítězný únor, n. p. Důl Stachanov (Hubert) se stal závodem č. 3 a od 1. července 1966 byla těžba uhlí převedena novým překopem na skipovou jámu Vítězný únor 2 v Ostravě-Přívozu.

K 1. lednu 1974 byl závod 3 organizačně zrušen, důlní pole bylo rozděleno na dvě části. Jedna byla přidělena dolu Vítězný únor a druhá dolu Eduard Urx. Areál samostatného dolu Stachanov sloužil jako pomocný pro důl Vítězný únor.

V roce 1992 v rámci útlumu těžby uhlí byly jámy bývalého dolu Hubert / Stachanov zasypány a ukončeny železobetonovým povalem.

Velkoprůměrový vrt VPV 3[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 byl ve východní části důlního pole založen velkoprůměrový vrt VPV 3 pro plánované odvětrání východní části dolu Stachanov. Vrt do hloubky 295,9 m měl průměr 3,6 m a do hloubky 380 m pokračoval průměrem 1,45 m. V roce 1968, po dlouhé přestávce, během vrtání došlo ke zborcení boků vrtu a v roce 1970 byl vrt zlikvidován.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Důl Hubert[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 byly zbourány obě jámové budovy a těžní věže. Jako kulturní památky zůstaly zachovány bývalé objekty dílen a strojovny s dvěma pístovými kompresory Škoda a Siemens.[4][pozn. 11] Na základě žádosti vlastníka věci, státního podniku DIAMO, vydalo Ministerstvo kultury ČR rozhodnutí č. j. MK 8363/2009 OPP ze dne 6. 10. 2009, jímž zrušilo prohlášení za kulturní památku areál hlubinného dolu Hubert / Stachanov, jehož součástí byl pístový kompresor, strojovna a mechanické dílny.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dobývání uhlí ze slojového pásma spodních hrušovských a petřkovických vrstev do hloubky 700 m, směrné stěnování a piliřováním, v 15 slojích o mocnosti 40 až 180 cm, úklon slojí 6° až 90°.[5]

Údaje o dole Hubert / Stachanov[editovat | editovat zdroj]

Název druh jámy založení hloubka jámy v m likvidace jámy těžba vytěženo v t dobývací pole v ha počet pater
Hubert /Stachanov 3, těžní těžní, vtažná 1855 568,7 1992 1855 až 1966 cca 40 mil. 419,6 (v 1927), 445,4 (v 1963) 10
Hubert /Stachanov, výdušná výdušná 1870 474,5 1992 - - - 7 (v 1929)
Vrbice výdušná 1911 386,7 1992 - - - -
Větrní vrt VPV 3 větrání 1966 380 1970 - - - -

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Pro ubytování havířů byla postavena hornická kolonie Hubert v Hrušově. Dělnická kolonie U jámy Hubertovy vznikla v roce 1871 a měla 44 přízemních domů. Další byly přistavovány kolem roku 1901. Tyto domy byly v letech 1961-64 postupně rekonstruovány. Část domů byla zničena v důsledku poddolování, část při povodni v roce 1997.

Další kolonie ve správě dolu Hubert byla ve Vrbici pro havíře výdušné jámy Vrbice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyrobený ve Strojírnách hraběte Salma v Blansku v roce 1869.
  2. Rovněž Rittinger z Blanenských strojíren.
  3. průřez 5,8 m2
  4. Vyroben ve Vítkovicích, pohon: parní, od 20. let 20. stol. pohon vzduchový 130 HP a po roce 1927 elektrický motor o výkonu 100 kW.
  5. V kleci mohlo fárat 3 x 13 (tj. 39) havířů nebo 2 x 2 (tj. 4) vozíky.
  6. Největší pístový kompresor v revíru OKD.
  7. 3. patro 1 čerpadlo 80 l/min., 35 HP. Na 8. patře 1 čerpadlo + 1 záložní, typ Sulzer 3000 l/min., 335 HP. Na 10. patře 1 čerpadlo + 1 záložní, 2000 l/min., 125 HP.
  8. Výkon 3 vzduchových čerpadel 100 l/min. a 100 l/min., 200 l/minutu.
  9. Elektrárna František v Hrušově dodávala elektrický proud dolům SDF.
  10. dříve Škoda Plzeň
  11. Prohlášení kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR 19. 10. 1993 a zrušení 30. 10, 2009

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 186 – 190. 
  2. a b c KLÁT, Jaroslav. Ostravské těžní věže. Ostrava: [s.n.], 2004. S. 26 a 44 až 16. 
  3. Kamenouhelné doly díl III, 1931, s. 27 kotelny, s. 110 těžní stroje, s. 113 těžní věže, s. 176 větrníky, s. 194 čerpadla, Tab. I kompresory
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-10]. Katalogové číslo 120137 : uhelný důl hlubinný Hubert, z toho jen: strojovna, mechanické dílny. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  5. Kamenouhelné doly Ostravsko - karvinského revíru I.. Ostrava: [s.n.], 1929. S. 63,64,64. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Matěj Miloš, Klát Jaroslav, Korbelářová Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru, Ostrava, 2009, s. 83 až 86
  • Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, 2. část, Ostrava, 2002, s. 186 až 190
  • Ostravsko-karvinský uhelný revír, Ostrava, 1929,s. 63 až 64

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Hubert&oldid=15552150
Stránka byla naposledy upravena 10. 11. 2017 v 12:39. Editovat celý článek Důl Hubert.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy