Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Důl Jeremenko

Důl Jeremenko
Těžní věž Dolu Jeremenko v roce 2010
Základní údaje
Jiné názvy Neuschacht (Nová jáma), Louis
Typ díla hlubinný důl
Rozloha 290 ha
Maximální hloubka 1062 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Obec Vítkovice
Revír Ostravsko-karvinský revír
Souřadnice
Provozní údaje
Období těžby 1896–1992
Kód památky 15576/8-3064 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Jeremenko byl černouhelným dolem ve Vítkovicích založený nájemní společností Vítkovické kamenouhelné doly (VKD). Po ukončení těžby uhlí je zachován areál dolu s větrní jámou a Jeremenko 3 vybavenou čerpadly důlní vody a vtažnou jámou Jeremenko 1. Od roku 1997 důl zabezpečuje čerpání důlní vody.[1] Důl Jeremenko je kulturní památka České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Důl Maršál Jeremenko byl založen nájemní společností Vítkovické kamenouhelné doly v jižní části Vítkovic jihozápadně od dnešní křižovatky ulic Místecká a Rudná v roce 1891 jako Nová jáma (Neuschacht). V roce 1895 po skončení nájmu a začlenění do společnosti Vítkovického horního a hutního těžířstva (VHHT), byl změněn název dolu na Louis (Louisschacht) podle křestního jména hlavního vlastníka VHHT Louise Rothschilda (1882–1955)[p. 1].[3][1][4] 1. ledna 1942 byl název změněn na Důl Steinböck (Zeche Steinböck) a začleněn do nacistického koncernu Hermann Göring Werke, nadále byl ve vlastnictví VHHT. Po skončení druhé světové války se vrátil k původnímu názvu Louis. 1. ledna 1946 znárodněný důl byl začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské doly, Ostrava jako důlní závod. Dne 8. prosince 1946 obdržel název Důl Generál Jeremenko a tento název byl upraven v 30. dubna 1970 na Důl Maršál Jeremenko.[5][6] Od 1. ledna 1958 byl organizačně spojen s Dolem Hlubina jako závod č. 2 pod společným názvem Důl Hlubina. V roce 1979 byla k důlnímu poli Jeremenko připojena spodní část dobývacího prostoru Dolu Alexander. 1. července 1987 byl Důl Hlubina (včetně dolu Maršál Jeremenko) organizačně začleněn do podniku Důl Ostrava s.p.[7]

Výstavba dolu[editovat | editovat zdroj]

Na základě znalostí při těžbě uhelných slojí na jámách Antonín, Šalomoun, Karolína a Hlubina bylo prokázáno, že vývoj slojí pokračuje z Moravské Ostravy dále k jihu směrem k Vítkovicím. Výstavba areálu byla ovlivněna blízkosti tzv. Nových Vítkovic – objekty jsou také stavěny z režného zdiva. Prostorově jsou jednotlivé budovy koncipovány kolem ústředního nádvoří s jámovou budovou a vzpěrovou těžní věží uprostřed.[8] V roce 1891 byla jako první založena jáma větrní, její hloubení bylo zakončeno v roce 1896 po dosažení hloubky 312,5 m. Jako druhá byla v roce 1892 založena jáma těžní, její hloubení bylo zakončeno v roce 1896 v hloubce 386 m.[9] Na prokázané nálezy uhlí při hloubení jam byly propůjčeny první důlní míry 30. června 1895. Od 1. ledna 1914 do 28. června 1919 byla prohlubována těžní jáma do hloubky 699,6 m. V roce 1920 a 1929 probíhala rekonstrukce dolu Louis. Jámy byly prohloubeny do konečné hloubky – těžní jáma do 819 m, větrní jáma č. 2 do 590,4 m včetně jámových tůní. V roce 1943 bylo zahájeno hloubení třetí jámy kruhového průměru. Do června 1944 bylo dosaženo hloubky 133 m. Konečné hloubky 1062 m bylo dosaženo v roce 1966. Nad jámou byla postavena těžní věž tzv. kladivového typu se strojovnou v hlavě věže.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

V rámci útlumu těžby uhlí byla na Dole Maršál Jeremenko těžba ukončena 1. ledna 1993. V roce 1996 zasypána výdušná jáma č. 2. Od 1. ledna 2002 přebírá útlumovou část OKR státní podnik DIAMO jeho odštěpný závod Odra, který sídlí v objektech dolu Jeremenko. Středisko Důl o. z. Odra spravuje důlní část areálu - čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve (ODP) a dálkově z petřvaldské dílčí pánve (PDP) na jámě Žofii v Orlové.[10]

Důl Jeremenko byl zapsán do státního seznamu kulturních památek před rokem 1988. V roce 1993 byla zrušena památková ochrana konírny a v roce 2001 byla prohlášená kulturní památkou nová (kladivová) těžní věž se jámovou budovou.[2] Kulturními památkami jsou kovárna, sdružená vzpěrová těžní věž a nová těžní věž s jámovou budovou.[11]

Strojní a technické zřízení[editovat | editovat zdroj]

Strojovna[editovat | editovat zdroj]

Těžní stroj dovezený z jámy Jindřich v Moravské Ostravě (po ukončení provozu) na Jámu Louis v Ostravě Vítkovice.

Těžbu uhlí zajišťoval parní vrátek, který byl v roce 1897 nahrazen parním těžním strojem o výkonu 500 HP.[9] V roce 1911 byl instalován dvouválcový (dvojčitý) parní těžní stroj s válci o průměru 900 mm a délce 1800 mm, vyrobený Pražskou strojírenskou akciovou společností, Hradec Králové. Těžní bubny měly průměr 6000 mm, šířku 1200 mm, lano o průměru 39 mm. Klec byla dvouetážová pro dva vozíky za sebou nebo pro 14 osob. Rychlost jízdy s mužstvem byla 6 m/s, těžba 12,14 m/s.[12] Věž byla vysoká 28 m od ohlubně po střed os lanovnic, lanovnice měly průměr 4000 mm. Odpadní pára z parního stroje byla využívána pro pohon parní turbíny.[13]

V roce 1922 byl instalován pomocný parní těžní vrátek vyrobený ve Vítkovických železárnách (VŽ) v roce 1895. Dvouválcový (dvojčitý) parní stroj s ozubeným převodem, těžní bubny měly průměr 1500 mm a šířku 660 mm. Na laně o průměru 25,5 mm byly zavěšeny jednopatrové klece pro jeden vozík, lanovnice měla průměr 1500 mm. Těžní věž byla prozatímně dřevěná o výšce 28 m od ohlubně po střed os lanovnic.[13] Těžní věž na společném základě byla postavena kolmo na stávající těžní věž.

V roce 1925 byl na hlavní jámě instalován nový parní stroj o výkonu 1200 HP. Starý parní těžní stroj byl rekonstruován na elektrický pohon a instalován místo parního těžního vratu v pomocném těžním oddělení. V roce 1929 byla postavena na místo dřevěné konstrukce těžní věže příhradová ocelová těžní věž a byl uveden do provoz těžní stroj.[14]

Nad jámou č. 3 byla postavena tzv. kladivová těžní věž 53 m vysoká s vyhlídkovým ochozem ve výšce 43 m. V rove 1966 v nadzemní strojovně byl instalován elektrický těžní stroj typu Koepe s výkonem 2500 kW[15] vyroben v ČKD.[16] Čtyřlanové skipo-klecové těžní zařízení, které bylo uvedeno do provozu v roce 1967, mělo 4 těžní a 2 vyrovnávací lana a bylo konstruováno pro těžbu do hloubky 1245 m.

Kompresory[editovat | editovat zdroj]

Výrobu stlačeného vzduchu zabezpečovaly dva turbokompresory, které využívaly i odpadní páru z parních strojů těžního zařízení. Turbokompresor (dvě turbíny) z roku 1913 vyrobený Škodovými závody v Plzni měl výkon 2000 m3/hod., přímý pohon parní turbínou o výkonu 1000 HP. Druhý turbokompresor z roku 1922 vyrobený firmou Breidfeld & Daněk, Praha, měl výkon 10 600 m3/ hod., přímý pohon parní turbínou o výkonu 1700 HP.[17]

Kotelna[editovat | editovat zdroj]

Kotelna měla rozlohu 794 m2, byly v ní umístěny 4 kotle typu Garbe, ve kterých byl spalován uhelný prach a kal, vyráběly páru až 270–320 °C teplou a tlaku 12 atm. Komín byl vysoký 75 m, horní průměr činil 2000 mm.[18]

Větrání dolu[editovat | editovat zdroj]

Původní větrání bylo primitivní, používaly se větračky s větrníkem na ruční pohon. V roce 1898 byl instalován ventilátor s parním pohonem. Od 2. prosince 1920 do 11. dubna 1922 byla prohlubována větrní jáma do hloubky 456 m. Byly zde nainstalovány větrníky soustavy Guibal-Geissler. Hlavní větrník z roku 1897 včetně parního stroje byl vyrobený Královopolskou strojírnou Lederer & Porges, Brno, výkon ventilátoru 50 m3 za sekundu. Záložní větrník byl vyroben v roce 1900 Vítkovickými železárnami a měl také výkon 50 m3 za sekundu.[19]

V roce 1967 byla dosavadní těžní jáma Jeremenko 1 přebudována na jámu výdušnou. Na větrní jámu Jeremenko 2 byl po ukončení provozu dolu Jindřich v Moravské Ostravě přemístěn elektrický těžní stroj Siemens-Suckert s unikátním systémem brzd.[20][21]

Čerpání důlní vody[editovat | editovat zdroj]

V roce 1929 byla důlní voda čerpána z druhého patra (305 m) a 4. patra (447 m) na povrch. Na druhém patře bylo záložní vzduchové pístové čerpadlo z roku 1922 vyrobené Všeobecnou společností pro stavbu čerpadel, Krnov, s výkonem 150 l/minutu. Na 4. patře bylo instalováno elektrické 14 stupňové čerpadlo z roku 1925 vyrobené firmou Brno-Královopolská strojírna, Brno, s výkonem 1500 l/minutu, výkon motoru 300 HP.[22]

V současné době jámy č. 1 a 2 jsou součástí systému čerpání důlních vod z utlumené části ODP. V jámě č. 1 v hloubce -370 m[p. 2] jsou instalována tři čerpadla (původně 4), která vytlačují důlní vodu do výše 651 m. Čerpadla typu UPZ 180–440/10 byla vyrobena firmou KSB, Homburk (Saar), jsou vysoká 8 m, jejich hmotnost činí 16 tun, výkon 175 l/s do výšky 670 m. Elektromotor o příkonu 1600 kW je ve spodní části čerpadla a je chlazen nasávanou důlní vodou. V roce 2008 byla provedena první generální oprava jednoho čerpadla ve výrobním závodě, přičemž dodavatel zvýšil počet provozních hodin z 20 000 na 30 000 u ostatních čerpadel do první generální opravy.[23] V roce 2005 bylo vyčerpáno na 4,38 milionu m3 důlní vody.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896, kdy je evidována první těžba uhlí, bylo vytěženo 42 585 tun uhlí.[9] V roce 1929 byly dobývány sloje piliřováním nebo směrným stěnováním o mocnosti 45 až 160 cm, v úklonu 8 ° až 15 °.[24] Po druhé světové válce byly sloje dobývány směrným stěnováním na řízený zával bez základky. V době 1942–1944 byla vykazována roční těžba 530 000 tun uhlí.

Těžba probíhala v údobí 1896 – 1992 a bylo vytěženo 28,540 milionu tun uhlí[15]. Dobývaly se jaklovecké a hrušovské sloje ostravského souvrství. Důl měl rozlohu 290 ha, 8 pater, tři jámy a největší hloubka, odkud se dobývalo uhlí, byla 1200 m.[5]

Údaje o dole Maršál Jeremenko[editovat | editovat zdroj]

dle[25][26]

Název druh jámy založení hloubka / průměr jámy [m] likvidace jámy těžba vytěženo [t] dobývací pole [ha] počet pater poznámka
Louis 1 / Jeremenko 1 těžní, větrní 1892 819,0 / 5 1896 – 1967 v 19 stol. 134–382 tis. v 20. stol. 114–538 tisíc[5] 290 8 vodní jáma
Louis 2 / Jeremenko 2 výdušná 1891 590,4 / 4 1996 - zasypaná
Louis 3 / Jeremenko 3 těžní, vtažná 1943 1062 / 7,5 1964 – 1992 vodní jáma

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Kolonie Jeremenko v roce 2010.

Pro havíře dolu Louis byly postaveny dvě kolonie. V roce 1895 začala se stavět Havířská osada (Stará Louisova kolonie, německy Louisschacht-Colonie, Osada Jeremenko) tvořilo ji 12 obytných čtyřrodinných domů a jedna kasárna. Ke každému bytu patřil chlév, kůlna a suchý záchod.[27] V roce 1906 byly budována Nová Louisova kolonie (Kolonie jámy Louisovy, Kolonie Jeremenko), kterou tvořilo 20 domů, v domě č. 14 byla závodní mateřská škola a byt školnice. V roce 1943 bylo postaveno 12 identických dvojdomků. Třetí etapa výstavby byla v roce 1953 kdy byly postaveno 37 dvojdomků tzv. finských domků. Poslední výstavba proběhla v roce 1956 byla tzv. panelová výstavba 42 domů. V blízkosti Nové Louisovy kolonie, ulice Místecká, se nacházelo 7 domů závodního starobince (2 domy postavily VKD v letech 1911–1914 a 5 domů Vítkovické železárny) a naproti kolonie byly dvě budovy kasáren pro havíře (VKD) a hutníky (VŽ). VKD postavily kasárna v roce 1922.[27] V letech 1965–1966 značná část kolonie byla zbourána z důvodu výstavby dopravní křižovatky na Místecké ulici. Další demolice devíti domů probíhaly do roku 1977.[28]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1906 zavedeny nátřasné žlaby jako první v OKR.[29]
  • V roce 1952 se při těžbě našel ve sloji Osmana, v hloubce přibližně 600 metrů, zkamenělý kmen stromu o délce 2,5 metru a průměru 30 cm. Tento unikátní nález byl věnován po roce 1991, v rámci oslav stého výročí vzniku dolu, do sbírek minerálů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.[30]
  • V jámě Jeremenko jsou dvě tepelná čerpada, instalovaná v roce 2005 (ohřev teplé vody) a v roce 2006 (vytápění administrativní budovy). Zdroj energie je důlní voda o teplotě 26–29 °C, která je čerpaná na povrch. Celkový výkon instalací je 91 kW.[31] Tepelné čerpadlo je švédské firmy IVT Greenline.[32]
  • Červenec 2015 uvedena do provozu přečerpávací elektrárna. Výkon elektrárny 650 kW. Výzkumný projekt elektrárny je dílem firmy FITE ve spolupráci s firmami Reacont, Sigma a Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava.[33][34]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Louis Nathaniel Rothschild (1882–1955) byl pravnuk Salomona Mayera Rothschilda (1774–1855)
  2. Pod úrovni hladiny Jaderského moře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 212 a 500. Dále: Uhelné hornictví v OKR.... 
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-28]. Identifikátor záznamu 126069 : Důl Jeremenko. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 169 až 172. Dále: Kulturní památky OKR.... 
  4. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 62. Dále: Od nálezu uhlí.... 
  5. a b c Uhelné hornictví v OKR... c.d., s. 212
  6. Od nálezu uhlí... c.d., s. 65
  7. Uhelné hornictví v OKR... c.d, s. 213
  8. Kulturní památky OKR... c.d., s. 169.
  9. a b c Od nálezu uhlí... c.d., s. 63
  10. Diamo s.p., Jeremenko [online]. Dostupné online. 
  11. Kulturní památky OKR... c.d., s. 172.
  12. MONOGRAFIE. Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru, svazek III. Moravská Ostrava: [s.n.], 1931. Kapitola Těžní stroje, s. 110. Dále: Kamenouhelné doly OKR díl III.... 
  13. a b Kamenouhelné doly díl III, 1931, s. 110 těžní stroje, s. 113 těžní věže.
  14. Od nálezu uhlí... c.d., s. 64
  15. a b 115 let dolu Jeremenko. Noviny DIAMO [online]. Květen 2006. Dostupné online. 
  16. Kulturní památky OKR.. c.d., s. 171.
  17. Kamenouhelné doly díl III, ... c.d., Tab. I kompresory
  18. Kamenouhelné doly díl III, ... c.d., Kapitola Kotelny s. 27.
  19. Kamenouhelné doly OKR díl III..., s 176 větrníky
  20. Uhelné hornictví v OKR... c.d., s. 498.
  21. Kulturní památky OKR.. c.d., s. 125 a 171.
  22. Kamenouhelné doly díl III... c.d., s. 194 Kapitola čerpadla.
  23. Oprava čerpadla KSB. Noviny DIAMO [online]. Březen 2008. Dostupné online. 
  24. Kamenouhelné doly OKR,1929, díl I... c.d., s. 37
  25. Kulturní památky OKR... c.d., s. 198 až 199
  26. Katalogu jam OKD z roku 1970, s. 36
  27. a b JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie I. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7368-953-7. Kapitola Stará a Nová kolonie Jámy Louis, s. 471 – 497. Autor kapitoly: Marianna Grussmannová. 
  28. Hornické kolonie Ostravy. Ostrava: [s.n.], 2009. S. 82–83. 
  29. ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. ISBN 80-7042-653-5. S. 125. 
  30. KUBICA, Artur. V opuštěném ostravském dolu Jeremenko pracují 600 metrů pod zemí obří vodní čerpadla [online]. Rozhlas.cz - Rádio vašeho kraje. Dostupné online. 
  31. Tepelná čerpadla Důl Jeremenko - Diamo. [online]. IVT tepelná čerpadla. Dostupné online. 
  32. Noviny DIAMO [online]. Dostupné online. 
  33. KARBAN, Pavel. Místo uhlí"teče"ze šachty bývalého dolu Jeremenko elektřina [online]. novinky.cz. Dostupné online. 
  34. V podzemí bývalého dolu v ostravě vznikla přečerpávací elektrárna [online]. ČTK, 17. července 2015. Dostupné online. 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Důl Alexander

Důl Hlubina

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nemovité památky - Důl Jeremenko

Důl Maršál Jeremenko v Ostravě

Důl Nová jáma

Jeremenko (komplex vodní jámy Jeremenko)

Jámu Louis vystřídal Maršál Jeremenko

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Jeremenko&oldid=16678793
Stránka byla naposledy upravena 15. 11. 2018 v 13:51. Editovat celý článek Důl Jeremenko.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy