Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Důl Jindřich (Slezská Ostrava)

Jindřich
ve Slezské Ostravě
Důl Jindřich
Základní údaje
Typ díla hlubinný důl
Rozloha 77 ha
Maximální hloubka 445 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Obec Slezská Ostrava
Revír Ostravsko-karvinský
Souřadnice
Provozní údaje
Vlastník Salomon Mayer Rothschild
Období těžby 1845–1883
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Jindřich byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve vzdálenosti 125 m na severovýchod od Jaklovecké dědičné štoly, v oblasti jam Světlík č. 4 a Světlík č. 5. Patřil mezi doly na Jaklovci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kutací práce[editovat | editovat zdroj]

V důlním poli dolu Jindřich byly 23. ledna 1830 propůjčeny 2 důlní míry bez pojmenování Franz Josephu hraběti Wilczkovi. Propůjčka byla udělena na nález uhelné sloje při hloubení jámy Světlík č. 5, který byl vyhlouben v souvislosti s postupem ražby Jaklovecké dědičné štoly. Propůjčené důlní pole bylo 22. ledna 1834 zvětšeno o propůjčku jedné důlní míry, která byla udělena na kutací jámu nacházející se v místě pozdější jámy Jindřich. V roce 1842 koupil Salomon Mayer Rothschild (17741855) od hraběte Wilczka polovinu důlního pole Boží požehnání (Segen Gottes) zřejmě včetně výše uvedených měr.[1]

Historie dolu Jindřich[editovat | editovat zdroj]

Důl Jindřich (Slezská Ostrava), náhrobní kámen.

Po zakoupení důlních polí se jáma stala základem pro založení dolu Jindřich. Důl založil ředitel dolů Albert Andréé. Důl byl znám pod názvem Strojní parní důl, podle vybavení jámy Jindřich parním strojem. Jáma se stala hlavní těžní a vodní pro důl Jindřich. Otvírka dolu začala v roce 1842, těžba uhlí až v roce 1845. V roce 1883 byla těžba zastavena a převedena, včetně důlního pole, na důl Terezie. Důl Jindřich se stal jámou větrní. V roce 1968 se v důsledku reorganizačních změn stala jáma Jindřich nepotřebnou a byla odstavena z provozu. V roce 1969 byl důl zlikvidován.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Důl Jindřich byl v roce 1969 zlikvidován zasypáním[p. 1], objekty v areálu dolu byly demolovány a území asanováno.[2]

Pomocné jámy, strojní a technické zařízení[editovat | editovat zdroj]

V počátcích těžby byla jáma Jindřich vybavena pouze okovem, ve kterém nemohlo fárat mužstvo. Z toho důvodu v roce 1840 byla v blízkosti jámy vyražena úpadní štola s úklonem 34 ° a délce 92 m k 1. patru dolu Jindřich. Štola byla ražena prvních 38 m od povrchu v pokryvných horninách a dále po úklonu sloje č. 12 až na hlavní třídu třídu sloje, která byla spojena s Jakloveckou dědičnou štolou. Úpadní štola sloužila pro chůzi lidí a podle vybavení byla nazvána Schodová jáma (Treppen Schacht).

Schodová Jáma

Před rokem 1846 byl na katastrálním území Muglinov, nedaleko na východ od roviny hlavních překopů dolu Jindřich, vyhlouben větrní vrt č. 7, který měl hloubku 50,2 m. Vrt byl kolem roku 1874 rozšířen a rekonstruován na větrní jámu pojmenovanou Muglinovská. V jámě byla instalována větrní pec o ploše roštu 1,5 m3 a sloužila s výkonem 235 m3/minutu při dobývání v letech 18701882. Jáma byla zlikvidována asi v roce 1883 při změně funkce jámy Jindřich na jámu výdušnou.

Od roku 1863 do 1881 sloužila jáma Josef jako pomocná vodní jáma dolu Jindřich.

V roce 1863 byla jáma Jindřich 172,58 m hluboká, vybavena parním těžním strojem o výkonu 20 HP. Sloužila jako centrum pro odvodňování celého důlního pole Jaklovec[p. 2], byla vybavena tahadlovým čerpadlem o výkonu 135 HP. Jáma Jindřich měla 3. patra v hloubkách 66,4 m, 113,8 m a 170,7 m. Z hlediska společného větrání a odvodňování byla patra propojena s doly Terezie a Luční.

Po ukončení rekonstrukce dolu Terezie[3] v letech 1878 až 1883, v rámci níž bylo na jejím 5. patře instalováno silné vodní čerpadlo a zprovozněn nový těžní stroj, přestala být jáma Jindřich pro čerpání vody potřebná. V roce 1883 byla těžba uhlí převedena včetně důlního pole na rekonstruovaný důl Terezie. Objekty dolu Jindřich byly nadále využívány a jáma vybavena ventilátory a přestavěna na jámu větrní. Sloužila pro větrání spojených důlních polí dolu Terezie.

V roce 1901 byl instalován ventilátor soustavy Rateau ze strojírny v Ustroni s elektrickým motorem Siemens-Halske, Vídeň. V roce 1906 byl instalován záložní ventilátor soustavy Vítkovice s elektromotorem A.E.G., Vídeň.

1. ledna 1968 výdušnou funkci převzala jáma Terezie 1 (do té doby těžní). V důsledku této změny se jáma Jindřich stala pro větrání nepotřebnou a její provoz byl v roce 1968 ukončen.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dobývaly se sloje svrchní hrušovské a jaklovecké vrstvy ostravského souvrství.[1] Hlavní způsob dobývání bylo mělké dobývání, piliřování a později směrné piliřování.

Údaje o dolu Jindřich (Slezská Ostrava).[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[3]

Název Druh jámy Založení hloubka jámy [m] těžba vytěženo likvidace dobývací pole [ha] poznámka
Jindřich Kutací, těžní, výdušná 1834 445,0 1845 [3]do 1883 těžba nevykazována odděleně 1969 77 5 jam, 4 patra
Muglinovská výdušná před 1846 50,0 po 1887
Schodová chůze osazenstva po 1840 délka 92,0 19. století úklon 34 °
Větrní vrt č. 15 výdušná 1860 104,8 asi 1880

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Osada Jindřich byla v přímém sousedství povrchových provozů jaklovecké jámy Jindřich na západ a jih a podél dnes již neexistující cesty, která vedla kolmo na dnešní Hybernovu ulici. Bylo tam celkem 14 domů. S bouráním provozních budov dolu Jindřich byla zbourána celá kolonie.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nákladní automobily Tatra T-111 najížděly přímo do jámové budovy a zásypový materiál klopily do jámy.
  2. centrální odvodňování pro důlní pole Jaklovec od 1863 do 1878.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 47 - 50. 
  2. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. 
  3. a b c MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 32, 158, 193. 
  4. Hornické kolonie Ostravy. Ostrava: [s.n.], 2009. (Hornictví včera, dnes a zítra (10)). S. 129. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Související články[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Jindřich_(Slezská_Ostrava)&oldid=16678884
Stránka byla naposledy upravena 15. 11. 2018 v 14:14. Editovat celý článek Důl Jindřich (Slezská Ostrava).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy