Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Důl Josef SDF (Slezská Ostrava)

Důl Josef SDF (Slezská Ostrava)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Typ díla Hlubinný důl
Rozloha 25 ha
Maximální hloubka 652,2
Hornina Čené uhlí
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Moravskoslezský
Provozní údaje
Období těžby 1884–1916
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Josef SDF (Slezská Ostrava) byl černouhelný hlubinný důl v Polské (Slezské) Ostravě v jihozápadní části dobývacího pole dolu Michal. Byl součástí dolů Severní dráhy Ferdinandovy (SDF).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie dolu Josef[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem dolu byla Severní dráha císaře Ferdinanda. Název dolu byl údajně zvolen podle křestního jména generálního sekretáře SDF a správního rady Josefa Stummra.[1]

V roce 1879 byla hloubena víceúčelová jáma Josef v jihozápadní části důlního pole dolu Michal, které v té době nebylo pro tektonické pásmo severojižní poruchy přístupné z dolu Michal.[2] V hloubce 60 m otevřela karbonské pohoří a v hloubce 118 m prošla slojí Mohutný jakloveckých vrstev. V roce 1916 byla těžba převedena na modernizovaný důl Michal. Uhlí bylo dopravováno překopem z dolu Josef na důl Michal. Důl Josef se stal pomocným dolem. Byl přebudován na větrní jámu.

Koncem roku 1932 byl zastaven provoz jámy Josef, a ta byla na ústí uzavřena poklopem. V roce 1935 byla až do tělesa jámy vyrubána sloj Mohutný, následkem čehož došlo v roce 1936 v hloubce 90 m ke zhroucení jámy. Téhož roku byl nad 9. patrem v hloubce 435 m zřízen uzavírací poval, který byl v roce 1940 nahrazen cihlovou klenbou.[2] Zbývající úsek jámy mezi 9. a 11. patrem v délce 194 m byl nadále používán jako větrní cesta k dolu Jan. Důl Josef byl funkčním dolem v období 1879 až 1932, uhlí bylo těženo v letech 1884 až 1916.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 byl horní úsek jámy do hloubky 90 m likvidován zasypáním a dolní nezasypaná část jámy byla v dole znepřístupněna hrází.[3]

Strojní a technické zařízení[editovat | editovat zdroj]

Jáma Josef byla vybavena těžním dvouválcovým ležatým parním strojem, systém Erhard a Schuckert o výkonu 150 HP. Průřez jámy byl rozdělen zděnou přepážkou na oddělení větrní a těžní. Přepážka byla vyzděna do hloubky 156 m po 3. patro. Větrní oddělení bylo vybaven ventilátorem soustavy Guibal o max. výkonu 180 m3/min. Ventilátor z roku 1884 vyroben Strojírnami hr. Salma v Blansku včetně pohonu.

V roce 1916 byl vybaven ventilátorem soustavy Dinnendahl o výkonu 250 až 400 m3/min. z roku 1914, vyroben firmou Breitfeld-Daněk, Slaný, s elektrickým pohonem firmy A.E.G., Berlín. Původní ventilátor Guibal byl ponechán jako záložní.

V období 18971928 byla jáma prohloubena ze 7. patra v hloubce 320 m na poslední 11. patro v hloubce 632 m. V roce 1928 měla jáma Josef konečnou hloubku 652,6 m[p. 1].

Stanice Josefova jáma na Báňské dráze (stav v roce 2008 po vytrhání větší části původního kolejiště), vlevo byl Důl Josef.

Jáma Josef se nacházela přímo u Báňské dráhy v jejím 8,350 km.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1916 se dobývaly sloje jaklovecké vrstvy ostravského souvrství , pak byla těžba dopravována důlními díly na mateřský Důl Michal. Po centralizaci sjezdu mužstva na jámě Michal v roce 1925[4] byli havíři dopravováni podzemím na pracoviště jámy Josef.

Pravidelná těžba byla na dole Josef zahájena v roce 1884. V té době byla vyhloubena do úrovně 1. patra a měla hloubku 124 m. V úrovni 1. patra byla překopem směrem na jih spojena s dolem Jan. V roce 1898 byla na důl Josef převedena těžba z dolu Jan a ten se stal pomocným dolem dolu Josef.[1] V roce 1890 byla vykazována roční těžba dolů Josef a Jan ve výši 108 642 t.

Údaje o dolu Josef (Slezská Ostrava).[editovat | editovat zdroj]

Název Druh jámy Založení hloubka jámy [m] vytěženo období těžby likvidace dobývací pole [ha] poznámka
Josef těžní, větrní 1879 652,2 - 1884 až 1916 1935 a 1975 25 11 pater

Ubytování[editovat | editovat zdroj]

Pro havíře SDF postavila v roce 1892 kasárna v blízkosti dolu a v letech 19021908 Josefskou kolonii 200 m jižním směrem dolu Josef. V kolonii bylo 16 dělnických domů z toho 2 dvou patrové domy. Kolonií prochází ulice Na Jánské. V roce 2012 zde bylo 12 domů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Včetně jámové tůně.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 146 - 148. 
  2. a b KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2006. ISBN 80-853434-4. S. 27, 30. 
  3. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. S. 215. 
  4. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 111, 194. 
  5. JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2012. ISBN 978-80-7464-190-9. S. 458 – 466. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Josef_SDF_(Slezská_Ostrava)&oldid=16678889
Stránka byla naposledy upravena 15. 11. 2018 v 14:14. Editovat celý článek Důl Josef SDF (Slezská Ostrava).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy