Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Důl Oskar (Heřmanice)

Důl Oskar (Heřmanice)
Chybí zde svobodný obrázek
Poloha
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Oskar byl černouhelný hlubinný dolem ve východní části dobývacího pole Heřmanice. Od roku 1942 byla součástí dolů Severní dráhy Ferdinandovy (SDF).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakládající společnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1881 z iniciativy finančních domů, francouzské Union Générale a Rakouské zemské banky, vzniká Oesterreichische Alpine Montan Gesellschaft neboli Rakouská alpinská montánní společnost (RAMS) ve Vídni, která sdružila postupně několik desítek důlních a železárenských podniků, především v Rakousích a Štýrsku, a náležela k největším podnikatelským subjektům v habsburské monarchii. Součástí RAMS byla firma Innské hlavní těžířstvo v jejíž majetku byly propůjčky v Orlové, Porubě u Orlové a Lutyni na Karvinsku a Heřmanicích na Ostravsku.[1]

Historie dolu Oskar[editovat | editovat zdroj]

Důl Oskar byl založen v roce 1912 společností RAMS ve Vídni ve východní části katastrálního území Heřmanice. Hloubení otvírkové jámy bylo započato v roce 1912, ale kromě zaústění díla nepokračovalo a obnoveno bylo až v roce 1918, načež pro báňské obtíže bylo v roce 1919 znovu zastaveno. V roce 1926 odkoupil majetek této společnosti čs. stát a v roce 1938 vlastnické právo přešlo na Zbrojovku Brno. V době německé okupace za 2. světové války, v souvislosti se záměrem SDF na budování několika velkodolů v Ostravské dílčí pánvi, byla připravována výstavba jednoho z plánovaných velkodolů s umístěním centrálního zařízení v lokalitě otvírkového dolu Oskar. Důl měl být vybudován ve východním poli ostravské části OKR. Pole tvořilo obdélník, probíhající kolem Michálkovické poruchy, a slučovalo v jeden celek důlní pole dolu Michal a velká severní panenská pole na území obcí Heřmanice, Rychvald a Záblatí. V rámci přípravy tohoto záměru získala SDF v roce 1942 od Zbrojovky předmětná důlní pole jámy Oskar, která pak byla přidělena pod správu sousedního dolu Michal. Kvůli nepříznivému vývoji válečných událostí pro Německo k realizaci výstavby z větší části nedošlo. Po 2. světové válce byl ve východním poli vybudován v pozměněné formě důl Rychvald, závod dolu Heřmanice[2]. Areál jámy Oskar byl po roce 1949 přestavěn na pomocný provoz a byl přebudován na větrní jámu pro Důl Michal / Petr Cingr.

Současný stav[editovat | editovat zdroj]

Důl Oskar existoval v údobí 1912 - 1995. V rámci útlumu těžby uhlí v OKR došlo dne 30. 6. 1993 k ukončení těžby na mateřském dole Petr Cingr a v souvislosti s tím i k likvidaci areálu jámy Oskar. Ukončení zásypu jámového stvolu bylo v roce 1995. Objekty v areálu dolu byly zbourány a území asanováno.[3]

Strojní a technické zařízení[editovat | editovat zdroj]

Jáma Oskar byla postupně vybavena 2 ventilátory soustavy Capell o výkonu 4200m3/min. a 3600 m3 /min. Strojní a technické zařízení bylo v roce 1963 doplněno elektrickým těžním strojem 2 B 4014[pozn. 1] a asynchronním motorem o výkonu 1 000 kW. Od druhé poloviny 70. let jáma Oskar sloužila jako hlavní výdušná jáma dolu Michal / P. Cingr.[2][4]

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dobývaly se sloje spodní hrušovské vrstvy ostravského souvrství důlními díly z mateřského Dolu Petr Cingr. V roce 1919 byla jáma hluboká 78,8 m. Od roku 1942 pokračovalo prohlubování jámy, které bylo v roce 1943 ukončeno založením vrchního patra v hloubce 269,3 m. Jáma Oskar sloužila jako větrní od roku 1949 pro odvětrávání severní, později i střední části dolu Michal / P. Cingr. V létech 1949 až 1952 byla prohlubována po úroveň 14. patra[pozn. 2] v hloubce 373 m. Konečné hloubky 625,15 m , tj. po úroveň 18. patra, dosáhla při hloubení v roce 1961.[4]

Poslední poruby se dobývaly se slojí Thea a U z hloubky 340 m pod rovní 18. patra, tj. 960 m pod povrchem důlními díly z dolu Michal / Petr Cingr. Po spojení překopy Dolu Michal / Petr Cingr a Dolu Rudý říjen / Heřmanice bylo vydobyté uhlí směrováno důlními překopy na důl Rudý říjen / Heřmanice.[1]

Údaje o dolu Oskar (Heřmanice)[editovat | editovat zdroj]

Název Druh jámy Založení hloubka jámy v m vytěženo likvidace dobývací pole v ha poznámka
Oskar otvírková, větrní 1912 625 - 1995 32 1 jáma, 4 patra (13, 14, 16, 18)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 2 B 4014 znamená 2 lana, bubny o průměru 4 000 mm a šířce 1 400 mm.
  2. Úroveň patra je vztažen k úrovní hlavní jámy dolu Michal / Petr Cingr

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 110 - 115. 
  2. a b KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2006. ISBN 80-853434-4. S. 30. 
  3. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram, 2003. S. 217, 218. 
  4. a b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 149 - 151. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Oskar_(Heřmanice)&oldid=15684939
Stránka byla naposledy upravena 28. 12. 2017 v 11:26. Editovat celý článek Důl Oskar (Heřmanice).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy