Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Důl Rychvald

Důl Rychvald byl černouhelný hlubinný důl, který se nacházel v rychvaldském důlním poli Dolu Rudý říjen (Heřmanice). Důl založil československý stát.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 vypracovaly Báňské projekty Bratislava Úvodní projekt pomocného závodu s jámami Stalin 4 a 5, ve východní části dobývacího prostoru dolu Stalin 2 (katastrální území Rychvald).[2] 1. srpna 1962 byl důl Stalin přejmenován na důl Rudý říjen n.p. Nový závod vznikal 2,4 km od hlavního závodu a měl být určen pro denní fárání víc jak 1500 horníků. Od roku 1963 bylo vyčleněno východní důlní pole ve prospěch nového dolu Rychvald. 1. července došlo k slučování dolů Rudý říjen a Petr Cingr pod jeden organizační celek důl Rudý říjen n.p.: Závod č.1 s jámou č. 2, Závod č. 2 s jámou Ida, Závod 3 důl Petr Cingr, Závod č. 4 ve výstavbě v Rychvaldu, Závod č. 5 Salma, centrální dřeviště OKR[p. 1]. V letech 1967 – 1981 byla výstavba dolu utlumena. K 1. lednu 1967 byl důl Rychvald zrušen jako samostatný závod. Několik objektů bylo předáno závodu Autopal, Nový Jičín. Dostavba dolu byla opět zahájena až v roce 1982. Definitivní ukončení těžby uhlí bylo 30. června 1993. Ukončení likvidace jam zasypáním bylo v roce 1997. Objekty dolu slouží firmě Visteon-Autopal.[3]

Výstavba dolu[editovat | editovat zdroj]

Větrní jáma 4[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 bylo zahájeno hloubení výdušné jámy Stalin 4 ve východní poli dobývacího prostoru (rychvaldská lokalita) dolu Stalin II (původně Viktoria), jáma o průměru 5 m byla prohloubena do hloubky 34 m. V následujícím roce 1952 bylo postaveno hloubící zařízení s bubnovým vratem. V roce 1954 už bylo dosaženo hloubky 166 m. [4] Při prohlubování v roce 1955 muselo se projít pásmem s mimořádným výronem metanu (fukače se značným tlakem plynu). Poprvé v historii OKR byla při hloubení použita metoda trhací práce horniny pomocí oxidu uhličitého (CO2).[5] V roce 1956 došlo ke spojení dolu Stalin 1 překopem do 3. patra výdušné jámy Stalin 4. Hloubení jámy bylo ukončeno v roce 1958 v hloubce 543,27 m. V roce 1959 bylo na 3. patře uvedeno do provozu dočasné degazační zařízení, získaný metan byl volně vypouštěn z potrubí 3 m nad terénem v blízkosti pomocného ventilátoru jámy 4. V tomto roce byla dokončena výstavba kotelny, koupelny, lampovny a také zahájená výstavba degazační stanice na povrchu s napojením na plynovod pro VŽKG. Bylo dokončeno vystrojování jámy. K větrání byl od ledna 1959 provizorně instalován elektrický ventilátor VTZ Milevsko o výkonu 2000 – 2500 m3/min., záložní ventilátor nebyl instalován. V roce 1960 byl instalován dvoububnový těžní stroj s motorem na střídavý proud o výkonu 1000 kW, výrobcem byly ZVIL[p. 2] Plzeň.[3] Také byl proražen další překop z jámy Stalin 2 na 4. patro jámy Stalin 4. V roce 1962 byl zahájen zkušební provoz degazační stanice, první důlní plyn byl dodán v objemu 7 895 m3 (tržba za 324 tisíc Kčs), v roce 1965 už bylo dodáno do sítě 17 milionu m3 za 6,5 mil. Kčs.[6] V roce 1964 byly uvedeny do chodu axiální ventilátory o výkonu 10000 m3/min., výrobce ZTZ Milevsko.

Pomocná a větrní jáma 5[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 byl vytyčen plán výstavby pomocného závodu Rychvald s komplexním otvírkou východního pole do úrovně 4. patra. Plán zahrnoval také výstavbu povrchových objektů: kompresorovny pro dva turbokompresory[p. 3], strojovna a šachetní budova jámy 5, koupelny s kapacitou pro 2000 havířů, jídelnu a kuchyň, pomocné dílny, kotelnu, energovody, komunikace a další.[7] V předstihu v září 1962 bylo zahájeno hloubení jámy Stalin 5., do konce roku bylo vyhloubeno 25 m o průměru 7,5 m s cihlovou vyzdívkou. V roce 1963 byla zahájená výstavba dolu, stavební práce povrchových objektů provádělo VOKD závod č. 24, Hloubení jam VOKD závod č. 31. V roce 1966 bylo rozhodnuto o ukončení těžby na dole Rudý říjen do roku 1973. Rychvaldská část byla zastavena v roce 1967. Jáma 5 byla hluboká 686,5 m[8], některé dokončené i rozestavěné povrchové objekty[p. 4] byly bezúplatně převedeny závodu Autopal, Nový Jičín.[9][3] Obnovení v důlním poli Rychvald začalo v roce 1972. Dostavba povrchových budov byla obnovená v roce 1982. Od Autopal, Nový Jičín byla převzata zpět budova strojovny jámy 5 a dostavěna do roku 1983. V roce 1986 byly dokončeny stavební úpravy, tak aby mohl být nainstalován těžní stroj. V roce 1987 byl nainstalován a byly provedeny zkoušky těžního stroje. V letech 1991 – 1993 byly jáma prohloubena na konečnou hloubku 836,6 m.

Likvidace jam[editovat | editovat zdroj]

Jáma 4 a 5 jsou významnými zdroji důlního plynu (metanu), byla určena jako odplyňovací díla a slouží k odčerpávání (dočerpávání) důlního plynu. Z těchto důvodů spodní prostory jam jsou volné. U obou likvidace byla zahájena v roce 1994 přípravami pro zasypání vrchních částí jam od 2. patra v jámě č. 4 a od 3. patra v jámě č. 5. dosypání jam bylo ukončeno v roce 1997.

Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]

Dobývaly se sloje spodní hrušovské a petřkovické vrstvy ostravského souvrství se značnou tektonickou porušeností. Mocnost slojí se pohybovala od 0,5 m do 1,5 m. Uhlí bylo dobýváno z hloubky 820 m. Vytěžené uhlí podzemím bylo dopravováno na mateřský závod a odtud jámou č. 2 těženo na povrch. Zde procházelo pouze třídírnou a pak putovalo do úpraven OKR.[10] Uhlí se zde těžilo nepřetržitě od roku 1963 do roku 1993, těžba byla vykazována společně s mateřským Dolem Heřmanice.

Údaje o dole Rychvald[editovat | editovat zdroj]

dle[11]

Název druh jámy založení hloubka jámy [m] likvidace jámy těžba vytěženo [t] dobývací pole [ha] počet pater
Rudý říjen 4 / Rychvald 4 výdušná 1951 543,27[8] 1977 750 4 patra
Rudý říjen 5 / Rychvald 4 těžní, vtažná 1962 837,6 1997 1963 – 1993

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Salma do 1. 1. 1971
  2. Závody Vladimíra Iljiče Lenina dříve Škodovy závody.
  3. Plán zahrnoval využití degazačního plynu pro kotelnu a k pohonu plynových turbín kompresorů. Tento záměr se neuskutečnil, kotelna byla postavena na hnědé uhlí a kompresory s elektrickým pohonem.
  4. Kotelny, koupelny s lampovnou, kuchyň s jídelnou, nedokončené objekty strojovna jámy 5, zámečnické dílny, čisticí stanice a část inženýrských sítí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 211. 
  2. Dobývací prostor Heřmanice, Ostravsko-karvinské doly, n.p.
  3. a b c KOLEKTIV. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 118 – 120. 
  4. LAKOSIL, František. Kronika Dolu Rudý říjen. Ostrava: [s.n.], 1989. S. 74, 79. 
  5. Lakosil c.d., s. 82
  6. Lakosil c.d., s. 121
  7. Lakosil c.d., s. 126, 127
  8. a b Dle Katalogu jam 1970 , s. 24
  9. Lakosil c.d., s. 145
  10. Důl Heřmanice v Ostravě. [online]. Dostupné online. 
  11. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 192. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Rychvald&oldid=12851914
Stránka byla naposledy upravena 30. 8. 2015 v 12:37. Editovat celý článek Důl Rychvald.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy