Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Důl Svatá Anna

Důl Svatá Anna
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Jiné názvy Důl č. I
Typ díla hlubinný důl
Rozloha 18 ha
Maximální hloubka 198 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Obec Slezská Ostrava
Souřadnice
Provozní údaje
Období těžby 1858 – 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Svatá Anna byl černouhelný hlubinný důl ve Slezské Ostravě severovýchodně od dolu Jan Maria. Patřil mezi doly hraběte Wilczka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kutací práce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1843 byla založena vrchnostenská kutací jáma č. I. Na základě doloženého nálezu uhelné sloje byly 4. března 1844 uděleny Stanislavu hraběti Wilczkovi (1792–1847) propůjčky tří důlních měr, které měly název svatá Anna.[1]

Historie Dolu Svatá Anna[editovat | editovat zdroj]

Na místě původní jámy č. I založil v roce 1858 důl, který později byl přejmenován na Důl Svatá Anna[p. 1], Johann Nepomuk Maria hrabě Wilczek (18371922), vlastník podniku Kamenouhelné doly jeho excelence hraběte Johanna Maria Wilczka.[2] Jáma dolu byla rekonstruována jako víceúčelová. 11. dubna 1865 byla převedena pod správu dolu Jan Maria. V roce 1890 byla činnost dolu zastavena z důvodu malé výkonnosti a důlní pole sloučeno s důlním polem dolu Jan Maria. Jáma sv. Anna se stala jámou úvodní dolu Jan Maria. V roce 1945 byl důl Jan-Marie znárodněn, k 1. lednu 1946 začleněn do Ostravsko-karvinských dolů n.p., Ostrava, jako důlní závod. K 1. lednu 1954 byl organizačně připojen k dolu Zárubek. Po odtěžení zbytkových uhelných pilířů v ohradníku dolu Jan Maria byl v 1963 provoz dolu zastaven a jeho jámy likvidovány zásypem. Důl Svatá Anna byla likvidována v roce 1963 a jáma zasypána v roce 1964.[3]

Těžba[editovat | editovat zdroj]

Kutací jáma v roce 1844 byla hluboká 60,6 m. Od roku 1852 byla hlubinnou jámou, její hloubka byla 177 m. V roce 1898 byla hloubka jámy 196 m a konečné hloubky dosáhla v roce 1928 při její rekonstrukci na jámu větrní.

Dobývaly se sloje porubských a jakloveckých vrstev ostravského souvrství z hloubky až 200 m.[3] Uhlí bylo těženo ve slojích průměrné mocnosti 60 – 400 cm.[1]

Údaje o Dolu Svatá Anna[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[2]

Název Druh jámy Založení hloubka jámy [m] těžba vytěženo likvidace dobývací pole [ha] poznámka
Důl č. I,

Důl Svatá Anna

kutací, těžní, větrní 1844 198,0 1858 – 1890 těžba nebyla vykazována samostatně 1964 18 1 jáma, 3 patra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Název je literatuře interpretován jako Důl sv. Anna, Důl Svatá Anna nebo jáma sv. Anna.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 95, 96. 
  2. a b MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 151,193. 
  3. a b Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram 564 s. s. Dostupné online. ISBN 8073420163, ISBN 9788073420161. OCLC 56852489 S. 204. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Důl_Svatá_Anna&oldid=16700781
Stránka byla naposledy upravena 20. 11. 2018 v 13:55. Editovat celý článek Důl Svatá Anna.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy