Dům

různé typy domů

Dům je obecné označení pro základní sídelní jednotku. Funkce domu se může dále podle jeho funkce významně lišit, může být využíván pro bydlení, skladování, administrativu a podobně. Základní význam však je spojen s bydlením.

[editovat] Vývoj domu na území Čech a Moravy ve středověku

[editovat] Raný středověk

rekonstrukce polozemnice na Pohansku

Podobu domu v období raného středověku je možné rekonstruovat především díky archeologickým výzkumům. Dle dosavadních výsledků se zdá, že typické jsou pro období 6. až 13. století jednodílné polozemnice, respektive zemnice. Nejstarší objekty, které odpovídaly tomuto typu stavení, byly nalezeny a prozkoumány například v Roztokách u Prahy (zde bylo nalezeno asi 128 objektů), nebo v Praze-Liboci, Břeclavi-Pohansku, Mušově či Březně u Loun. Z doby mezi 8. a 13. stoletím pocházejí nálezy z Břežánek, Jenišova Újezdu, Krašovic, Mstěnic, Šakvic.

Pro tyto stavby je typická rozloha 9 - 19 m², otopné zařízení, je- li přítomno, nachází se obvykle v severozápadním rohu. Vzhledem k nálezům sloupové jámy při jižní straně zahloubeniny, předpokládá se, že (polo)zemnice měly hřebenovou střechu. Technicky byly tyto stavby různorodé: uplatnila se technika roubená, pletená, drážková, i mazanice.

O vnitřním vybavení se mnoho neví, jedinými pozůstatky jsou kůlové jamky na dně obydlí, z kterých se mnoho vyvodit nedá.

Protože archeologický výzkum raně středověkých sídlišť na území ČR zůstává ve svých výsledcích problematický, není jasno, v jakém množství se v rámci sídlišť vyskytovaly povrchové stavby a jakou roli hrály. Starší výzkumy stopy povrchových staveb zachycovaly sporadicky, nověji se jejich větší koncentrace nalezly např. v Hrdlovce, Jenišově Újezdě nebo Libkovicích.

Dalším problémem výzkumu raně středověkého osídlení zůstává vztah mezi jednodílnými stavbami typickými pro raná období středověku a vrcholně středověkých trojdílným domem. Některé teorie prosazují jeho autochtonní vývoj v rámci střední Evropy a tak panuje snaha nalézt již před 13. stoletím existující jakési jeho předstupně (čili dvojdílné domy). Některé vskutku byly nalezeny, např. v Březně u Loun (obj. 83), Mstěnicích (obj. C/64) nebo Hrdlovce. Jejich jednoznačná souvislost s trojdílným domem nebyla zatím plně prokázána.

[editovat] Vrcholný středověk

[editovat] Venkovský dům

dřevěný dům (skanzen Valašské muzeum v přírodě)

venkovské domy (Skanzen lidových staveb Vysočina, Hlinsko)

Podrobnější informace naleznete v článku Vývoj dispozice venkovského domu.

V souvislosti s přeměnou středověké společnosti dochází v průběhu 13. až 15. století k postupným změnám podoby venkovského domu. Z domu částečně či zcela zapuštěného do země se stává přízemní stavba s podlahou na úrovni terénu či nad terén vyvýšenou.
Změnila se jeho základní dispozice, kromě jednodílného se objevuje dvojdílný a postupem času si převahu získává dům trojdílný. Od něj se pak odvíjejí další typy uspořádání (s výměnkem, dvojtraktová dispozice atd.). Obecně platí, že vesnický dům se ve většině případů rozrůstal do šířky, jen výjimečně do výšky. Důležitým aspektem, který do značné míry ovlivnil vývoj domu je také vývoj topeniště.

Okolo vzniku trojdílného domu se vedou spory, zda se jedná o záležitost autochtonní (tomu by dosvědčoval výzkum především ve Mstěnicích) či zda se jedná o importovanou záležitost, a pokud jde o převzatou kulturní komponentu, pak odkud byla převzata.

[editovat] Městský dům

domy ve městě

panelové domy (v Praze)

[editovat] Media

Video 1:47 min Stavba moderního prefabrikovaného domu

[editovat] Literatura

• sborník. 1981: Lidová stavební kultura, nakladatelství Blok, Brno.
• Klápště, J.-Smetánka, Z. 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971-1981, Archaeologia historica 7, 11-31.
• Dostál, B. 1987: Stavební kultura 6.-9. století na území ČSSR, Archaeologia historica 12, 9-32.
• Nekuda, R. 1994: Obytné objekty ve světle archeologických výzkumů raně středověkých vesnických sídlišť na Moravě, Archaeologia historica 19, 349-362.
• Smetánka, Z. 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku. Medieavalia Archaeologica Bohemica 1993, PA-Suppl. 2, 117-138.
• Hájek, V. +kol. 2001: Lidová stavení - opravy a úpravy, nakladatelství Grada, Praha. ISBN 80-247-9054-8
• Ježek, M. - Klápště, J. - Tomášek,M. 2002: The medieval peasant house in Bohemia – continuity and change, In: Ruralia 4, PA-suppl. 15, 347-356.
• Nekuda, R. 2002: Zemědělská usedlost ve středověké vesnici na Moravě. Brno.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Dům

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova dům.

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.